Choroby srdce a cév způsobují v Česku více než 40 procent úmrtí. Kardiologové to připisují nezdravému životnímu stylu a varují i před zanedbáváním prevence v době covidu-19. Ta se podle nich tvrdě projeví v následujících letech.
Namísto toho, aby si ve stáří Češi užívali zasloužený odpočinek, běhají po doktorech a z platíček loupají čím dál více léků. To je podle českých kardiologů obrázek Česka, které je na špici ve výskytu kardiovaskulárních onemocnění v Evropě. Vyplynulo to z lednové konference Prague Prevention 2022.
„Nyní v době pandemie nám pacienti ruší až 50 procent preventivních kontrol. Akutní snížení ale není největší problém, spíše to, že pacienti se k prevenci obtížně vrátí. Což bude mít nepochybně negativní dopad do budoucna. Podcenění prevence je přitom náš největší nepřítel,“ říká předseda České asociace preventivní kardiologie České kardiologické společnosti [ČKS] profesor Michal Vrablík.
Podle něj v roce 2020 například klesl počet měření hladiny cholesterolu o téměř 40 procent. Přitom vysoká hladina cholesterolu je jednou z nejčastějších příčin kardiovaskulárních onemocnění. Právě rostoucí hladina krevních tuků je podle Vrablíka jedním z nepochybných důsledků pandemického životního stylu.
Češi tloustnou, pijí, kouří a dožívají nemocní
Podle kardiologů klesá i věk pacientů, jimž lékaři předepisují léky na snížení cholesterolu. Výjimka dnes už nejsou ani třicátníci.
„Česko celkově ztloustlo, zvýšila se spotřeba alkoholu a lidé se méně hýbou. To je něco, co budeme napravovat celou řadu let. I kvůli tomu, že hranice optimální hladiny cholesterolu v krvi se podle nejnovějších poznatků neustále snižuje, se více než 50 procent české populace nyní pohybuje v nezdravém pásmu,“ říká Michal Vrablík.
Úmrtnost na kardiovaskulární nemoci v Česku sice dlouhodobě klesá, za posledních 35 let o přibližně 45 procent, přesto je ve srovnání s Evropou stále nejvyšší. Češi se také v průměru dožívají vyššího věku.
„Snížení úmrtnosti a prodloužení života je však jen jedna část rovnice. Uvědomme si, že průměrný věk výskytu infarktu u mužů je nyní 65 let. To znamená, že pacient sice přežije, ale dalších 20 let života stráví v nemoci. Nemluvě o tom, že k více než 15 procent infarktů dochází už po padesátce, tedy stále v produktivním věku. Češi bohužel dostávají infarkty velmi brzy, a tím pádem si nemohou užívat závěr života. Něco jako zdravé stáří zde prakticky neexistuje,“ popisuje předseda ČKS profesor Aleš Linhart.
Odvolává se přitom na data evropského statistického úřadu Eurostat. Podle něj svůj zdravotní stav pozitivně hodnotí jen třetina Čechů nad 65 let. Příčina neveselé situace je podle lékařů přitom jasná. Je to nezdravý životní styl a nedostatečná prevence.
„Příliš solíme, přátelíme se s alkoholem. Mnoho lidí stále kouří. Jíme také málo zeleniny a schází nám pohyb. Z toho pramení velké problémy s vysokým tlakem, hladinou cholesterolu a obezitou. Ve všech těchto kategoriích jsme na předních místech mezi evropskými státy,“ vypočítává Aleš Linhart.
Problémy mají stále mladší lidé, tvrdí kardiologové
Na problémy ve stáří si lidé zadělávají už kolem čtyřicítky. Kardiologové upozorňují, že Češi stále kouří, nehýbají se a tloustnou. A také si nehlídají svůj tlak, cholesterol a zanedbávají preventivní prohlídky. Jakkoli ty hradí zdravotní pojišťovny.
„Svým pacientům vždy říkám, že pokud nemají čas na zdravý životní styl, musí si udělat čas na to být nemocný,“ říká Aleš Linhart.
Dále upozorňuje na to, že zdravotní problémy podmiňuje i socioekonomická situace v jednotlivých regionech země. Kupříkladu v Ústeckém a Karlovarském kraji, které jsou v tomto směru znevýhodněné, je tak naděje na dožití o tři roky kratší než v Praze nebo Středočeském kraji.
–DNA–
