Jihlavská nemocnice otevřela Centrum pro léčbu těžkého astma bronchiale. Jediné pracoviště v Kraji Vysočina slouží lidem s nejtěžší formou astmatu, jimž nezabírá běžná léčba a zvažuje se u nich biologická terapie.
Specializovaná ambulance nepřijímá pacienty přímo. K vyšetření je musí doporučit jejich ošetřující lékař nebo alergolog. A ani tehdy nemají jistotu, že jim v centru nasadí účinnou biologickou léčbu.
„Případné biologické léčbě předchází zevrubné plicní a alergologické vyšetření včetně bronchoskopie, zjištění případného jícnového refluxu, vyšetření lékařem ORL, CT plic a další. Po vyloučení jiné možné vyvolávající příčiny a splnění dalších kritérií je možné zahájit terapii biologickým preparátem,“ vysvětluje primář plicního oddělení a zároveň vedoucí lékař nové ambulance Jiří Pejchal.
Biologika se dnes v oblasti plicního lékařství užívají k léčbě cystické fibrózy, alergického astmatu s vysokou hladinou protilátek a léčbě plicních nádorů. Dodejme, že ambulance pro těžké astma, která spadá pod plicní oddělení Nemocnice Jihlava, funguje pouze v pátek odpoledne.
Biologická léčba je dnes standard
Zhruba desetina pacientů s astmatem je obtížně léčitelná a základní léky jim ke zmírnění průběhu zánětu průdušek nepomůžou. Ani přes individuálně určenou kombinaci antiastmatik podle pacientova fenotypu astmatu [souboru pozorovatelných vlastností a znaků astmatu]. Léčba astma si pak vyžádá biologickou léčbu. Ta může pacienty s těžkým astmatem vrátit zpět do aktivního života. Biologickou léčbu u nás astmatikům zajišťují odborníci v 18 centrech.
Biologika aktuálně tvoří přibližně 30 procent všech vyvíjených léků. Vedle léčby astma se využívají například v léčbě neurodegenerativních chorob, autoimunitních revmatických chorob, střevních zánětů a v onkologii. Podle odborníků je uplatnění biologických léků široké a v dalších letech tomu nebude jinak. V mnoha oborech představují již lepší standard, nejsou tak ničím mimořádným.
V současnosti se v laboratořích farmaceutických společností vyvíjí přes tisíc nových biologických přípravků. Z nich je většina určena k léčbě nádorových onemocnění, infekčních onemocnění a autoimunitních chorob. Ve vývoji ale jsou i protilátky k léčbě cukrovky, infekcí, průjmu, osteoporózy, šokových stavů a dalších onemocnění. Na trh tak každoročně přicházejí nové léky.
Biologika se začala vyrábět před 41 lety. První takto připravený lék, inzulín, byl uveden na trh v roce 1978. Biologické léky se vyrábějí pomocí živých organismů – buněk. To je hlavní rozdíl od výroby klasických léků, které se připravují chemickou syntézou. Případně izolací z přírodních zdrojů [rostliny, výjimečně zvířata].
I když se nyní léčba některými biologiky může jevit jako nákladná, vzhledem k její účinnosti v konečném důsledku šetří peníze. Již nyní snižuje náklady na hospitalizace, chirurgické výkony, kloubní a jiné náhrady, na následnou léčbu i invalidní důchody.
Výskyt astma v populaci stoupá
Astma bronchiale je chronické zánětlivé onemocnění průdušek. Je pro něj typické, že po různých vyvolávajících podnětech, na podkladě zúžení dýchacích cest, dochází u pacientů k opakovaným záchvatům dušnosti, kašle a pískotům ve výdechu. Stav mohou provázet pocity tlaku na hrudi. Typické je maximum obtíží v noci nebo časně ráno. Průduškové astma je nejčastější chronické onemocnění dětského věku. Obecně lze říci, že výskyt astmatu v populaci stoupá.
A na astma se dnes stále ještě umírá. Statistiky Globální iniciativy pro astma [GINA] ukazují, že riziko úmrtnosti nesouvisí s výskytem nemoci, ale spíše s kvalitou a dostupností zdravotní péče. Vysokou úmrtnost na astma má stále Čína a země bývalého Sovětského svazu. Jakkoli je celková prevalence astmatu v těchto zemích relativně nízká.
–DNA–
