Těžké poškození bederní páteře od ledna 2023 rozšíří seznam uznaných nemocí z povolání. Pracovníci s touto nemocí dostanou odškodnění, náhradu za ztrátu výdělku, bolestné, ale i náklady na léčbu.
Nařízení o uznání těžkého poškození bederní páteře za nemoc z povolání začala projednávat již vláda Bohuslava Sobotky, dnes již bývalého člena ČSSD, v polovině roku 2017. Ke konečnému schválení nařízení došlo ale až letos 13. prosince, kdy zařazení této nemoci na seznam nemocí z povolání schválil vládní kabinet Andreje Babiše [ANO].
„Vláda schválila [13.12.] zařazení těžkého poškození bederní páteře způsobeného dlouhodobou těžkou fyzickou prací do seznamu nemocí z povolání,“ potvrdilo Ministerstvo práce a sociálních věcí [MPSV] ve své tiskové zprávě.
Podle odhadů úřadu se u nás uznání onemocnění ročně dotkne přibližně 25 pracovníků. Výši výdajů spojených s uznáváním nové nemoci z povolání však rezort nyní odhadnout nedokáže. Upozorňuje však, že schválení nové nemoci z povolání sladí český seznam nemocí z povolání s důležitými dokumenty Evropské unie, Mezinárodní organizace práce [ILO] a s úrovní ochrany zaměstnanců v ostatních státech Evropy. A naplňovat bude podle MPSV i preventivní záměr.
I onemocnění bederní páteře posoudí několik lékařů
Podle zástupců dnes již bývalé vlády Andreje Babiše zařazení poškození bederní páteře na seznam nemocí z povolání předcházelo několik diskuzí se zástupci zaměstnavatelských svazů. Nebylo totiž zcela zřejmé, jak se má přistoupit k chronickému onemocnění bederní páteře po přetěžování těžkou fyzickou prací. Což politici nakonec schválili s platností od ledna 2023. Stejně jako u ostatních nemocí z povolání se bude i chronické poškození bederní páteře hodnotit posudkovými lékaři a dokládat výsledky ze speciálních vyšetření.
Poruchy sluchu jsou nemoc z povolání, tvrdí španělští hudebníci
K přetížení a vzniku onemocnění může dojít podle nařízení vlády přetěžováním páteře při těžké manuální práci, opakovaným zvedáním těžkých břemen, anebo naopak i z přetížení v důsledku dlouhého sezení. Podkladem pro konečné rozhodnutí uznání nemoci z povolání pak má být posudek z neurologického vyšetření a také magnetické rezonance. Přesnější metodiku pak zpracovává Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZ ČR].
Odškodnění za nemoc z povolání
Podle české legislativy se nemoc z povolání uznává za přesně vymezených podmínek.
„Pro naplnění pojmu nemoci z povolání musí být splněny podmínky uvedené v Seznamu nemocí z povolání,“ uvádí na svých stránkách MZ ČR.
Nemoc z povolání zprvu na doporučení ošetřujícího lékaře posuzuje a uznává lékař z oboru pracovního lékařství. Oprávnění k tomu získává od MZ ČR. Podmínky nároku pak prověřují další státní orgány. Žádost k prošetření nemoci z povolání dává ošetřující lékař. Oprávněn je k tomu ale i sám zaměstnavatel, pokud na ni má podezření. Podnět k posouzení může podat také sama osoba při podezření, že jí v práci vznikla nemoc z povolání. Žádost o posouzení možné nemoci z povolání lze podat i zpětně.
Nemoc z povolání a odškodné
Odškodnění za uznanou nemoc z povolání vyplatí zaměstnanci pojišťovna, se kterou má jeho zaměstnavatel povinně sjednáno pojištění odpovědnosti. Z pojistného plnění se pak poškozenému zaměstnanci dorovnává rozdíl mezi předchozím příjmem a vyplácenou nemocenskou dávkou.
Stejně jako snížení platu při přeřazení na jinou pracovní pozici či při uznání invalidního důchodu jakéhokoli stupně. Součástí odškodnění za nemoc z povolání je vyrovnání za ztížené společenské postavení a bolestné, to se vyplácí jednorázově. Zaměstnanec s uznanou nemocí z povolání může žádat o proplacení nákladů spojených s léčbou nemoci.
Poskytnutá náhrada za snížený příjem kvůli nemoci z povolání podléhá dani z příjmu. Oproti tomu bolestné či vyrovnání za ztížené společenské uplatnění se nedaní. Pro úplnost dodejme, že stejně jako státní důchody se i náhrady za ztrátu výdělku pravidelně valorizují.
–VRN–
