Světová zdravotnická organizace [WHO] se tento týden vyjádřila k užívání krevní plazmy dárců, kteří prodělali covid-19, k léčbě covidu-19. Podle ní její používání nijak nebrání těžkému průběhu nemoci či úmrtí na ni.
Její vyjádření není překvapení. Léčba covidu-19 podáním rekonvalescentní plazmy se totiž už několik měsíců nepovažuje za standardní léčebnou terapii. Krevní plazmu tuzemské transfuzní stanice už ani nevyrábějí. Lékaři mají k dispozici účinnější léčivé přípravky.
„Rekonvalescentní plazma se také v České republice používala na počátku pandemie, kdy bylo velmi málo jiných léčebných možností. Nyní máme k dispozici protivirové léky a zejména monoklonální protilátky,“ říká předseda Společnosti infekčního lékařství České lékařské společnosti JEP a primář infekčního oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem Pavel Dlouhý.
Tyto léčivé přípravky již oproti rekonvalescentní plazmě obsahují přesně definované množství účinné látky a prokazatelně brání progresi covid-19 do závažné formy onemocnění. A významně tak snižují potřebu hospitalizace u rizikových osob.
K používání krevní plazmy od dárců, kteří již infekci covid-19 prodělali, se v úterý 7. prosince vyjádřila Světová zdravotnická organizace [WHO]. Uvedla přitom, že její používání nijak nebrání těžkému průběhu covidu-19 či úmrtí na něj.
Plazma od dárců po covidu-19 není standardní léčba
České odborné společnosti podle Pavla Dlouhého již několik měsíců nepovažují podání krevní plazmy za standardní součást léčby covidu-19. Proto už se podle něj ani nezvou dárci a transfuzní stanice tuto plazmu nevyrábějí.
„V naší nemocnici již řadu měsíců rekonvalescentní plazmu neodebíráme a ani se nepodává pacientům s nemocí covid-19,“ potvrzuje primářka transfuzního oddělení Daniela Dušková Všeobecné fakultní nemocnice v Praze [VFN].
„Postupovali jsme přesně podle zjištění WHO, proto jsme od rekonvalescentní plazmy zcela upustili,“ dodává s tím, že nyní už jsou k dispozici účinnější, vhodnější léčebné metody.
Jen malému množství pacientů podali rekonvalescentní plazmu ve Fakultní nemocnici Motol. Podle vedoucího lůžkové části kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Jana Berouška to bylo bez výrazného efektu na průběh onemocnění.
„Rekonvalescentní plazma není aktuálně v našich doporučených postupech v léčbě covid-19,“ uvedl Beroušek s tím, že o plazmu není zájem ani z klinických pracovišť.
Současné doporučené postupy odborné společnosti byly vydány v dubnu letošního roku. Při hospitalizaci, ale i domácí samoléčbě se tak podle lékařů pacientům podávají například léky proti bolesti, na snížení teploty nebo proti kašli.
Pacienti hospitalizovaní v nemocnici mohou mít nosní kanylou nebo maskou dodávaný kyslík. A zmíněná odborná doporučení hovoří také o aktivním polohování. Jde tedy o změny poloh nebo úlevovou polohu na břiše.
Postupně přibývá i léků na léčbu covidu-19
Z léků pak u nás podle lékařů pacienti s covidem-19 dostávají heparin proti srážlivosti krve. Dále také antivirorika remdesivir nebo favipiravir. Dále také imunoterapeutika dexamethason, tocilizumab a baricitinib.
A v současné době už i monoklonální protilátky. Ty se podávají preventivně i pacientům, kteří mají riziko těžkého průběhu onemocnění. Jejích podáním se podle odhadů lékařů zabrání vážnému průběhu onemocnění ze 30 až 50 procent.
–ČTK/VRN–