Syndromem vyhoření trpí podle odborníků každý pátý Čech. Nejohroženější jsou manažeři, lékaři, zdravotníci, učitelé, policisté nebo soudci, ale i další profese. Syndrom vyhoření je reakcí na dlouhodobý stres, který se projevuje především únavou a ztrátou pocitu ze smyslu vykonávané práce.
K nejohroženějším profesím dále patří lékaři a zdravotníci, učitelé, ale též policisté a soudci. To potvrzují i zástupci Psychiatrické kliniky 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Ti se syndrom vyhoření zabývají od roku 2015.
„Intenzivnější symptomy syndromu vyhoření vykazuje asi 20 procent populace. Ve srovnání se světem je to někde uprostřed,“ vysvětlil psychiatr Radek Ptáček.
Upřesnil, že v ČR existuje severovýchodní vyhořelý region versus jihozápadní nevyhořelý. Ohroženy jsou zejména profese spojené s odpovědností a stálým kontaktem s lidmi.
Problémy se spánkem
Podle ředitele Národního ústavu duševního zdraví [NUDZ] a profesora Cyrila Höschla je syndrom vyhoření velice často nesprávně vnímán jako deprese. Syndrom vyhoření dle jeho slov ale není psychiatrická diagnóza. Je to stav, situace, která často souvisí s tlakem na vyšší výkon. Mnohdy bez pochvaly či náležitého ohodnocení.
„Z toho pramení úzkost, chaotičnost, pocit, že nic nestíháte. Práce vás přestane bavit, cítíte otupělost. Příznaky jsou propady nálad, únava, poruchy paměti, nesoustředěnost, problémy se spánkem a zdravotní potíže,“ uvedl.
Velice častým řešením je pak podle něj samoléčba alkoholem, cigaretami nebo jinými závislostmi. Což je ale začarovaný kruh, který problém prohlubuje.
Jak je na tom populace
V České republice se podle průzkumů vyskytují závažné depresivní příznaky u 7 % populace. Celkem 9 % přiznává občasné sebevražedné myšlenky, 1 % o sebevraždě vážně uvažovalo. Asi 11 % Čechů nyní užívá psychofarmaka, v posledních 15 letech jejich spotřeba významně narostla.
Mezi nejvíce ohrožené skupiny patří především střední nebo nižší vedoucí pracovníci.
„Největší stres v těchto firmách má podle kolegů lékařů střední management. Důvod je, že nese odpovědnost za výkon, ale nemá příliš možností, jak ovlivnit jeho dosažení,“ říká Cyril Höschl.
Více v rozhovoru – Cyril Höschl: Jaké štěstí, že jsem si dnes nezapomněl vzít boty
Jak jsou na tom lékaři
- Středně těžké až těžké depresivní symptomy pociťuje asi 12 % z 1 100 oslovených lékařů a 22 % z nich užívá psychofarmaka.
- Podle zahraničních studií mají lékaři také vyšší riziko sebevražd. Lékaři asi 1,4krát vyšší než běžná mužská populace, lékařky asi 2,3krát než ostatní ženy. [V některých zemích začínají cíleně dbát o psychické zdraví lékařů.]
„Zdravotnictví není jenom zdravotní systém, ale i lidé,“ říká prezidentka České asociace psychologů práce a organizace Alena Sehnalová.
Zmiňuje vyčerpání zdravotních sester, zejména pak pro náročnost komunikace s různými lidmi tak, jak mění společnost. Jako příklad uvádí agresivní pacienty při urgentním příjmu.
Jak jsou na tom učitelé
Podle výzkumu mezi 3 500 učiteli se více než polovina považuje za ohrožené syndromem vyhoření a asi 65 % jím skutečně ohrožená je. Asi pětina učitelů má vážné příznaky.
Základními pravidly prevence syndromu vyhoření je zřetelně oddělovat práci od volného času, pěstovat vztahy a intimitu, dobře spát, mít správný životní styl, smysl života a koníčky.
„Každý tu prázdnou baterku někdy zažije. Jenom je otázka, jestli ji znova nabije nebo jede na tu prázdnou. Základní doporučení je, abyste denně alespoň jednou vypojili takzvané vybíječe a zapojili nějaké nabíječe,“ uvedl Radek Ptáček s tím, že nabíječem může být cokoliv, co člověku dělá radost. Například sport nebo koníčky.
Doporučuje se zaměřit zejména na mezilidské vztahy, jejichž kvalita je hlavní faktorem životní spokojenosti.
–DNA–
