Jen čtvrtina mladých žen po diagnóze idiopatický střevní zánět [ISZ] otěhotní. Podle odborníků se ženy s ISZ vzdávají mateřství mnohdy zbytečně. Při správné a dodržované léčbě ISZ není důvod k nepočetí.
Onemocnění ISZ se u žen začne nejčastěji projevovat mezi 16. až 25. rokem věku, tedy v ideální době pro mateřství. Pacientky s diagnostikovanými ISZ, kterých je v Česku několik tisíc, se ale podle odborníků bohužel často mylně domnívají, že kvůli ISZ nemohou mít vlastní děti.
„Pouze 25 procent žen po diagnóze otěhotní. Mnoho pacientek se proto dobrovolně rozhodne těhotenství vyhnout. A zbytečně, protože při správné léčbě jim v tom jejich nemoc nijak nebrání,“ vyvrací omyl pacientek s ISZ gastroenteroložka z I. interní kliniky Fakultní nemocnice v Plzni Jana Koželuhová.
Podle ní je jedním z důvodů odkládání nebo odmítnutí těhotenství obava pacientek ze zhoršení průběhu nemoci.
„To by však připadalo v úvahu pouze v okamžiku, kdy by pacientka při početí zánět neléčila nebo léčbu vysadila. Pokud má dlouhodobě nasazenou léčbu a zánět je v klidu, pak má stejnou pravděpodobnost zhoršení onemocnění v graviditě jako netěhotná pacientka,“ dodává Koželuhová.
Těhotenství musí ženy s ISZ správně naplánovat
Podle specialistů na trávicí ústrojí klíč k úspěšnému těhotenství u pacientek s ISZ, mezi které patří Crohnova nemoc a ulcerózní kolitida, tkví v jeho dobrém naplánování.
„Doporučujeme ženám plánovat těhotenství ve chvíli, kdy je zánět neaktivní a mají nasazenou dlouhodobou léčbu. V takovém stavu mají stejnou šanci otěhotnět jako ženy zdravé,“ tvrdí Koželuhová.
Většina způsobů léčby je dle ní v tomto ohledu zcela bezpečná a bez vážných nežádoucích účinků. Za naprosto klíčové pak považuje to, aby se pacientky s lékaři o možnostech těhotenství bavily. Jedině tak mohou zvolit správnou cestu k donošení zdravého potomka.
Pravda ale i je, že při zhoršení onemocnění v době těhotenství pacientkám skutečně hrozí vyšší riziko předčasného porodu, a tedy i nízké porodní hmotnosti dítěte. Právě z tohoto důvodu je podle lékařů důležité předepsanou léčbu nevysazovat.
Idiopatický střevní zánět léčí i biosimilars
Pacientkám v léčbě ISZ, a to i v období gravidity, pomáhají nová moderní biologická léčiva. Jednou z jejich forem jsou takzvané biosimilars. Jinak řečeno nové verze prověřených biologických léků, u nichž vypršela patentová ochrana a k jejichž výrobě se přidávají další farmaceutické společnosti. Což mimo jiného snižuje jejich cenu a současně zvyšuje dostupnost pro širší okruh pacientek.
„Díky větší dostupnosti biosimilárů se větší počet pacientek dostane do klidové fáze onemocnění a zůstává v ní. Navíc jsou léky zcela bezpečné jak v období gravidity, tak při kojení, a platí u nich jistota dlouhodobé remise,“ potvrzuje Jana Koželuhová.
V souvislosti s plánováním těhotenství pacientky s ISZ řeší i možnost dědičného přenosu ISZ na své dítě. Podle Koželuhové není na tuto otázku zcela jednoznačná odpověď.
„Příčiny nemocí zatím nejsou známé, ale z dosavadních poznatků víme, že genetické předpoklady v nich jistou roli hrají. Nicméně, aby nemoc propukla, musí se sejít celá řada faktorů, a proto nelze říci, že ji děti po svých předcích bezpodmínečně zdědí,“ vysvětluje.
ISZ: Crohnova nemoc a ulcerózní kolitida
Idiopatické střevní záněty [ISZ] patří mezi autoimunitní onemocnění zažívacího traktu. Dochází při nich k napadání a poškozování střevní sliznice. Projevují se hlavně bolestí břicha, nechutenství a krvácením. Nemoc u pacientů zasahuje často i klouby.
U nás jsou známé hlavně dva typy idiopatických střevních zánětů a sice Crohnova nemoc a ulcerózní kolitida. U pacientů s Crohnovou nemocí zánět proniká celou stěnou střeva. Zasahuje jakoukoli část trávicího traktu, nejčastěji však oblast spojení tenkého a tlustého střeva. Oproti tomu ulcerózní kolitida značí zánět na sliznici střeva a postihuje ve většině případů pouze tlusté střevo.
Veronika Táchová
