Chronické rány jsou takové, které se, na rozdíl od ran akutních, ani po více než šesti týdnech nehojí, a to ať jsou adekvátně léčeny nebo ne. Normální proces hojení je u tohoto typu ran narušen a akutní rána tak přechází v ránu chronickou.
Nejčastěji je to zapříčiněno infekcemi, přidruženými onemocněními či základním stavem pacienta. Přestože je výskyt chronických ran poměrně častý, je péče o ně často zanedbávána, nebo na ni dochází až se značným zpožděním.
Na hojení má vliv strava i hygiena
Potenciál přechodu do fáze chronické má každá akutní rána. Nejčastější příčinou je její zanesení mikroorganismy, tedy infekce. Mezi chronické rány patří proleženiny, bércové vředy, nádory, komplikovaně se hojící pooperační rány nebo diabetická noha. Rychlost a schopnost hojení chronických ran ovlivňuje mnoho okolností jako výživa, hydratace, věk, imunitní systém, hygiena a kvalita ošetření rány. Hůře se rány hojí u cukrovkářů, kuřáků a obézních lidí.
Klíčem k úspěšnému hojení je včasný zásah
Chronické rány mohou mít značný dopad na kvalitu života, jelikož mohou působit nepříjemnou bolest, postižený také cítí napětí, tlak, svědění, může docházet k otokům a změnám povrchu kůže a při zanícení rány i k zápachu. Jde jednoduše o lákadlo ke vstupu do těla pro bakterie a viry, což může vést k opravdu závažným zdravotním problémům. Proto je důležité si nechat ránu co nejdříve zkontrolovat u lékaře, aby bylo možné zjistit pravou příčinu jejího vzniku a zvolit správnou léčbu.
Je třeba posoudit spodiny rány a následně odstranit odumřelou tkáň, pod níž se často hromadí hnis, a která brání úspěšnému hojení, kterého lze dosáhnout různými způsoby – využívají se obvazy s aktivním uhlím, různé gely, antibiotika, antiseptické nebo antibakteriální krytí, které obsahuje dezinfekční látku, materiály, které nasávají zbytky odumřelých buněk, hydrogely a oplachové roztoky. Za zmínku stojí také nezvykle působící, ale dodnes používaná biologická metoda – larvální terapie, tedy čištění ran pomocí sterilních larev bzučivky zelené, které se přezdívá biologický nůž.
Chronické rány způsobují bolest a sociální izolaci
Chronické rány mohou mít značný dopad na kvalitu života. Jelikož často působí bolest, postižený cítí v ráně a jejím okolí napětí, tlak, svědění, docházet může k otokům a změnám povrchu kůže a při zanícení rány i k zápachu. Na příkladu zmíněných bércových vředů, závažného chronického onemocnění, které postihuje především ženy, si můžeme představit, jak postižené trápí velké otevřené rány, které je omezují v běžném fungování.
Život jim ztěžuje především neustálá bolest, jejímž důsledkem je i další zpomalení procesu hojení. Chronická bolest vede dále ke snížení chuti k jídlu, k poruchám spánku, ale i ke slabosti a únavě. Bolest si také vynucuje sníženou pohyblivost, což vede k omezení sociálních kontaktů nebo dokonce k celkové sociální izolaci.
Léčba transplantátem amniové membrány
Novinkou v možnostech léčby je využití lyofilizovaného transplantátu z lidské amniové membrány, která je jedním z plodových obalů placenty. Amniová membrána obsahuje velké množství proteinů, růstových faktorů a dalších specifických molekul, které usnadňují a zrychlují hojení, podporují novotvorbu cév, redukují vznik jizev a mají protizánětlivé a antibakteriální účinky. Tyto transplantáty jsou vhodné pro léčbu popálenin kůže nebo chronických ran, převážně, ale nejenom u diabetiků, a dále se používají také k léčbě povrchových zranění oční spojivky a rohovky.
Adman´s Choice
[…] Zdroj: Zdravé zprávy […]