Každé dvě hodiny v ČR přibyde nový pacient s nádorem krve. V léčbě pomáhá i transplantace vlastních krvetvorných buněk. Těch v pražské Všeobecné fakultní nemocnici [VFN] lékaři provedou 80 až 90 ročně.
Léčba vlastními kmenovými buňkami dovoluje pacientovi s onemocněním krve podat vysoké dávky chemoterapie. Bez krevní transplantace by mohly být podle lékařů takové dávky pro nemocného až smrtelné. S využitím této metody, kdy je pacient sám sobě vlastním dárcem krve, se zkrátí doba útlumu krvetvorby po chemoterapii. A současně se sníží i hematologická toxicita podané chemoterapie.
„Před chemoterapií nasbíráme krvetvorné buňky od pacienta, zamrazíme je a provedeme chemoterapii,“ popisuje výkon lékařka 1. interní kliniky VFN a 1. LF UK Eva Konířová.
Dodává, že kmenové buňky se odebírají s pomocí separátoru podobnému dialyzačnímu přístroji. Po dokončení chemoterapeutické léčby pak lékaři pacientovi podají zpět jeho odebrané buňky.
Transplantace vlastních krvetvorných buněk se osvědčuje
Podle Konířové se tímto postupem léčí pacienti s mnohočetným myelomem a maligními lymfomy. Spíše výjimečně pak pacienti se solidními malignitami a autoimunitními onemocněními. Jako jsou například roztroušená skleróza a systémová sklerodermie.
Dříve se transplantace vlastních krevních buněk používala i při léčbě karcinomu prsu. Od toho se ale v posledních letech ustoupilo. Nyní se touto metodou ze solidních malignit léčí spíše mozkové nádory.
V posledních letech se podle lékařů navíc i daří transplantovat stále starší pacienty s hematologickým typem onemocnění. Nyní je medián věku pacientů 58 let.
„Nejstaršímu pacientovi, který podstoupil transplantaci kmenových buněk v našem centru, je 73 let,“ přibližuje Konířová.
V letech 1993 až 2000 byl přitom průměrný věk pacienta podstupujícího transplantaci krve ve VFN 46 let. Nicméně je podle lékařů pravda, že s vyšším věkem roste rizikovost pacientů při léčbě touto metodou. I tak ale data o mortalitě ukazují, že tento typ léčby je pro pacienty rok od roku bezpečnější.
„Úmrtí od zahájení léčby do dne +100 neustále klesá. V letech 1993 až 2008 bylo u nás ve VFN 5,4 procenta, za posledních pět let je desetinásobně nižší, a to 0,5%,“ říká Konířová.
Vůbec první transplantaci vlastních krvetvorných buněk provedli lékaři ve VFN v roce 1993. Letos v říjnu dosáhli dvou tisíc takovýchto výkonů u celkem 1 662 pacientů. Někteří z nich totiž podstoupili transplantaci i dvakrát nebo třikrát. V posledních letech provedou lékaři ve VFN průměrně 80 až 90 transplantací vlastních krevních buněk za rok. To je asi pětina ze všech výkonů v zemi.
Lékaři ve VFN loni začali i s genovou terapií
Ve spolupráci s odborníky z Ústavu hematologie a krevní transfúze [ÚHKT] lékaři ve VFN loni v létě začali s takzvanou genovou terapií. S touto moderní metodou léčí hlavně pacienty s diagnostikovaným lymfomem.
„Tento léčebný přístup využívá imunitní systém pacienta a ozbrojuje jeho vlastní imunitní buňky tak, aby byly schopny bojovat proti nádoru,“ popisuje princip léčby genovou terapií Kamila Polgárová z 1. interní kliniky VFN a 1. LF UK.
Pacientovi lékaři nejprve odeberou z krve jeho vlastní bílé krvinky. Ty pak v laboratoři geneticky upraví tak, aby rozpoznaly a ničily nádorové buňky. Laboratorní úprava buněk trvá podle Polgárové zhruba čtyři až šest týdnů. Ještě před podáním absolvuje pacient chemoterapeutickou léčbu, která má snížit imunitní reakci organismu.
„Je to obrovská naděje pro pacienty, kteří nejsou schopni se dostat do úplné remise a kdy u nich selhala konvenční léčba,“ říká Polgárová.
Od loňského léta, kdy se začala genová terapie ve VFN používat, se s její pomocí léčilo dvanáct pacientů. Přičemž všichni za sebou měli minimálně dvě linie konvenční chemo-imunoterapie. S jejich pomocí se jim však nepodařilo uzdravit nebo se onemocnění po čase vrátilo. Šest z nich se po dokončení genové terapie z nemoci uzdravilo.
Veronika Táchová
