Respirační alergií trpí přibližně čtvrtina Čechů a počet alergiků stále roste. Na tyto alergie přitom existuje velice účinná léčba, která je však bohužel většině alergiků finančně nedostupná.
Alergie se mohou objevit v jakékoli fázi života a projevují se různými způsoby počínaje rýmou, kýcháním a podrážděnýma očima. Tyto příznaky jsou často podceňovány, neléčeny nebo nesprávně léčeny. Časem se tak mohou vyvinout velmi závažné zdravotní komplikace, jako je alergické astma. Alergie lze přitom úspěšně léčit i u nás.
Vůbec první krok pro úspěšný boj s alergiemi je včasná návštěva lékaře. Zní to jako banalita, ale fakt je, že čtvrtina českých alergiků se nikdy neléčila. Většinou totiž nepovažují symptomy za natolik závažné, aby se s nimi rozhodli něco dělat. Případně nemají informace o tom, že jejich „slabá alergie“ se může proměnit v alergické astma.
Jak se léčí alergie
Na alergie existují dva typy léčby – symptomatická a kauzální léčba. Symptomatická léčba pomocí antihistaminik či kortikoidů potlačuje příznaky onemocnění, čímž snižuje intenzitu projevů. Avšak nezabraňuje postupu onemocnění a nemá ani preventivní účinek.
Naopak kauzální [příčinná] terapie léčí podstatu onemocnění. Tím vede k dlouhodobému zmírnění příznaků a snížení potřeby užívání antialergických a antiastmatických léků. A zároveň preventivně působí proti progresi onemocnění do astmatu.
Kauzální léčbou odborníci míní zejména alergenovou imunoterapii. Její podstata spočívá v tom, že se pacientům dlouhodobě podává malé přesně dávkované množství alergenu. Imunitní systém si tím postupně na alergen „zvykne“ a začne jej tolerovat. Léky se podávají v několika formách:
- Injekční forma s podkožní aplikací
- Tablety s podáním pod jazyk
- Kapky s podáním pod jazyk
V případě alergie na roztoče je tato terapie velmi účinná a často ji dokáže potlačit na několik let až téměř zcela vyléčit. Terapie se přitom často nasazuje už malým dětem. A cílem léčby jsou zdraví dospělí.
Alergenová imunoterapie je finančně nedostupná
Nasazení alergenové imunoterapie má však hned několik háčků. Tím prvním je dlouhodobá aplikace. Studie ukazují, že je nutné léky užívat po dobu alespoň tří let, běžných je pět let. Ne každý z pacientů má ale takovou výdrž a motivaci.
Druhý háček, možná ještě závažnější, spočívá v nastaveném systému úhrad. Ten staví pacienty do situace, kdy musejí za moderní přípravky doplácet vysoké částky.
To potvrzuje předseda České společnosti alergologie a klinické imunologie a přednosta Ústavu imunologie a alergologie FN Plzeň profesor Petr Panzner: „U části moderních preparátů je úhrada ne vždy dostatečná, respektive je tam výrazný nesoulad mezi úhradou a cenou. To znamená doplatky, které jsou naprosto demotivující.“
„Tam vidíme problém, protože tyto moderní preparáty, které mají silné důkazy o efektivitě, a to i u astmatu, máme problém použít,“ dodává.
Výsledek je, že kauzálně se v Česku léčí pouhých šest až osm procent diagnostikovaných alergiků. Pro ostatní je léčba finančně nedostupná. Přitom podle odborníků moderní alergenová imunoterapie dokáže buď zastavit, nebo výrazně oddálit závažnější stádia nemoci. Pozitivní dopady mají i do ekonomiky, protože celkové náklady na léčbu alergií a astmatu se dnes pohybují na úrovni čtyř miliard korun ročně.
Pár slov o alergiích jako takových
Náchylnost k alergiím je částečně geneticky vázaná, tedy dědičná. K vývoji onemocnění ale přispívají vlivy prostředí. To je kontakt s alergeny, infekce, které podněcují „alergický“ typ imunitní odpovědi, pasivní a aktivní kouření, stres.
Astma se typicky projevuje záchvaty klidové dušnosti většinou spojenými s poslechovým vjemem pískotů. Podkladem obtíží a zvukových fenoménů je zúžení průdušek způsobené stažením jejich hladkých svalů a otokem sliznice.
Nejčastějším projevem alergie je alergická rýma, která je obvykle způsobena pyly. Méně časté jsou pak kožní projevy alergií, astma a takzvané potravinové alergie. Jen zřídkakdy lékaři řeší celkovou vážnou reakci na alergen, takzvaný anafylaktický šok, který je asi nejčastější u hmyzího jedu a některých potravin [ořechy, mořské plody].
K základním protizánětlivým lékům u astmatu patří inhalační kortikoidy, méně často je nutné použít celkově působící kortikoidy, či jinou protizánětlivou léčbu [antileukotrieny, léčbu protilátkami proti alergickým protilátkám]. K úlevě od akutních příznaků se užívají takzvaná beta-mimetika, která rychle a krátkodobě roztahují průdušky. Dlouhodobě působící beta-mimetika se někdy používají v kombinaci s inhalačními kortikoidy k dosažení dlouhodobé kontroly astmatu.
–RED–
