Lékaři Fakultní nemocnice Motol transplantovali jako první u nás pacientovi plíce poškozené covidem. Rozhlasové stanici Radiožurnál to řekl vedoucí programu transplantací plic Robert Lischke.
Robert Lischke pacienta sám před měsícem úspěšně operoval. Nemocný, kterému plíce selhaly po těžkém průběhu onemocnění covid-19, byl 200 dní napojen na mimotělní membránovou oxygenaci [ECMO]. Podle Lischkeho je to extrémně dlouhá doba, po kterou byl ale pacient plně při vědomí a sám jedl.
60letý muž čekal na vhodné plíce 122 dní. Poté nemocnice 19. září přistoupila k velmi náročné operaci, kterých bylo podle lékaře na světě zatím provedeno asi jen třicet.
„Operace trvala přibližně osm hodin a skončila úspěšně. Pacient byl po pěti dnech odpojen od mimotělního oběhu, asi po třech týdnech od ventilátoru,“ uvedl Lischke.
„Nyní už je u nás na klinice, dýchá spontánně, ale je velmi slabý, což je zcela logické. Bude ještě nutná dlouhodobá rehabilitace,“ dodal.
Dva pacienti se transplantace plic nedočkali
Muž nebyl první, kdo v motolské nemocnici čekal po covidu-19 na transplantaci plic. Dva předchozí pacienti se však operace nedočkali.
„Z různých důvodů. Ti pacienti jsou na mimotělním oběhu v tak kritickém stavu, že i malá komplikace může být velkým omezením,“ vysvětlil lékař.
V současné době je na seznamu v nemocnici zapsaná jedna žena, které selhávají plíce v důsledku covidu-19. Podobných operací po covidu-19 podle Radiožurnálu provedli lékaři na světě zatím jen desítky.
Poškozené plíce hrozí u lidí s těžkým průběhem covidu
Podle předsedkyně Sekce pro intersticiální plicní procesy České pneumoftizeologické společnosti Martiny Šterclové jsou výše uvedené případy výjimečné.
„Je třeba zdůraznit, že většina osob, které prodělaly infekci novým typem koronaviru s lehkým průběhem, žádné plicní komplikace nemá,“ uvedla pro ZdraveZpravy.cz.
Podle ní platí, že většinu pacientů s přetrvávajícím plicním postižením po prodělaném covidu-19 představují ti, u kterých mělo onemocnění těžký nebo kritický průběh. To se dle jejích odhadů týká tří až pěti procent nakažených. Trvalejší změny v oblasti plic pak má zhruba 30 až 50 procent z nich.
„Pokud ale pacient měl plicní potíže už před infekcí novým typem koronaviru, pak se může jeho nemoc zhoršit i po covidu-19 s lehčím průběhem,“ upozornila.
Pokud ani ECMO nepomůže
Co se týče transplantace plic, zcela unikátní byla nedávná operace mladé ženy s plicní hypertenzí. Ta strávila 143 dní na umělé plíci, kterou nosila zavěšenou na svém hrudníku. Transplantace se dočkala loni v červnu. První týdny po výměně orgánu byly podle lékařů kritické, pacientku kvůli srdečnímu selhání několikrát reoperovali. Mladá matka avšak přestála jak transplantaci, tak kritický čas po ní.
Operace byla výjimečná tím, že zdravotní stav pacientky se ani na systému ECMO nelepšil a transplantace plic se pro ni stávala stále vzdálenější. Nemocná se potřebovala na transplantaci připravit, tedy rehabilitovat a být mobilní. Lékaři proto přistoupili na unikátní bypass, který obcházel její plíce. Ty byly totiž hypertenzí natolik poškozené, že se jimi krev neprotlačila a bez mimotělního oběhu neměla šanci na přežití.
–DNA–
