Zhoubný nádor prsu se dá léčit a vyléčit. Úspěšněji pak v jeho počátcích. Odhalit ho u žen pomáhá samovyšetření, nejlépe jednou do měsíce. Ženy od 45 let věku pak dochází preventivně na vyšetření mamografem, mladší ročníky ultrazvukem.
Zhoubný nádor prsu u nás lékaři ročně diagnostikují sedmi tisícům žen různého věku. 1 600 z nich na následky onemocnění umírá. Vyšší nárůsty pacientek s karcinomem prsu lékaři evidují u žen ve věku nad 45 let. To ale neznamená, že mladší ročníky jsou proti němu rezistentní, ba naopak. V posledních letech rostou počty i mladých pacientek s nálezem zhoubného nádoru prsu.
„Karcinom prsu postihuje prakticky nejvíce zhoubným onemocněním ženy a postihuje i ženy ve velmi mladém věku a nelze ho v tomto ohledu vůbec podcenit,“ upozorňuje přednostka Onkologické kliniky 2. LF UK a Fakultní nemocnice v Motole Jana Prausová.
Důvodem je podle odborníků i posouvající se věk první gravidity u žen nebo hormonální stimulace při umělém oplodnění, kterých u nás rok od roku narůstá.
Na prevenci karcinomu prsu proto mají myslet všechny ženy, ty mladé nevyjímaje. Přičemž nejvhodnější prevencí je podle odborníků kombinace pravidelného domácího samovyšetření s přístrojovou diagnostikou ve zdravotnickém zařízení. Ženy ve věku 45 let a více pak mají docházet jednou za dva roky na pravidelné vyšetření mamografem, které je nic nestojí. Plně jej totiž hradí zdravotní pojišťovny.
Při podezření na změny v prsní tkáni při domácím samovyšetření pak ultrazvukové nebo mamografické vyšetření uhradí pojišťovna klientce v kterémkoli věku. Důvodem k vyšetření ještě před 45 rokem věku je také pozitivní rodinná anamnéza. Přístrojové preventivní vyšetření prsu ale mohou ženy podstoupit i bez doporučení praktického lékaře nebo gynekologa, a sice jako samoplátkyně. Některé z tuzemských zdravotních pojišťoven na něj dokonce přispívají ze svých fondů prevence.
Mamograf nebo ultrazvuk, jedno to není
Rakovinu prsu ve většině případů odhalí lékař s pomocí přístrojové techniky, a to buď mamografem nebo sonografem [ultrazvuk]. Nejde však o totožné metody vyšetření. Oba přístroje se v diagnostice navzájem doplňují.
Metoda první volby u mladých žen je ultrazvukové vyšetření. To dokáže odhalit i malá a nehmatná ložiska nádoru ve vazivových prsních tkáních obvykle do věku 40 let ženy. Až pokud je výsledek z ultrazvuku nejednoznačný, vyšetří ženu lékař ještě mamografem. Ultrazvukové vyšetření prsou není bolestivé. Žena se při něm položí na záda, dá si ruce za hlavu a lékař ji pomalu přejíždí ultrazvukem po prsou a tkáň přitom sleduje na monitoru.
Při vyšetření žen středního a vyššího věku pak lékaři používají mamograf. S přibývajícím věkem se totiž mění struktura tkáně prsů. Přibývá v nich tukové výplně. Proto je u žen od 40 let základní metodou vyšetření mamograf, a to i u pacientek bez obtíží a příznaků onemocnění. Ultrazvuk u nich pak lékaři použijí spíše jako doplňující metodu vyšetření.
Mamografické vyšetření se provádí vestoje. Zdravotník při něm pacientce osnímkuje oba prsy. Mamograf je některým ženám nepříjemný kvůli jemnému stlačení prsou. Nicméně si je třeba uvědomit, že jde jen o několikaminutové vyšetření, na které žena dochází preventivně jednou za dva roky. A také, že díky němu lékaři diagnostikují a včasně zaléčí zhoubné nálezy u tisíců žen ročně.
Nádor prsu se dá dnes v Česku úspěšně léčit
Zhoubný nádor prsu se dá dnes velmi dobře léčit. Zdravotnická zařízení používají méně invazivní metody léčby a šetrnější i moderní léčivé přípravky. Tím významně roste šance na úzdravu stejně jako dobu přežití.
Podle výsledků studie Inovace pro život Asociace inovativního farmaceutického průmyslu [AIFP] míra 5letého přežití u pacientek se zhoubným nádorem stoupla od 90. let minulého století ve všech stádiích nemoci. V 1. fázi nemoci o necelých devět procent na 99,9 procenta. Ve 2. fázi o 14 procent na skoro 91 procent, ve 3. fázi pak téměř o 26 procent. A ve čtvrté fázi, tedy velmi pokročilém metastatickém stádiu nemoci, o bezmála 19 procent.
V prvotních stádiích onemocnění už navíc pacientky díky moderní cílené léčbě nepodstupují chemoterapie, které na ně mají neblahé vedlejší účinky. Dostupné léčivé přípravky dnes dokáží také stimulovat buňky v kostní dřeni k vývoji nových bílých krvinek. Čímž se předchází riziku vzniku infekce a onkologická léčba tak může dále pokračovat.
Veronika Táchová
