Nebezpečný virus LCMV se u myší neobjeví náhodně

Virus lymfocytární meningitidy [LCMV] u lidí vyvolá onemocnění podobné encefalitidě. Nepřenáší se z klíštěte, ale od hlodavců, nejčastěji pak myši domácí. Zvlášť nebezpečný je virus LCMV pro těhotné a pacienty po transplantaci.

Český výzkum nyní přišel s novinkou o evoluci LCMV, což může ovlivnit i šíření na lidi. Dosud vědci pracovali s myšlenkou, že se pro lidi nebezpečný virus LCMV objevuje u hlodavců zcela náhodně. A to všude po světě. Poslední výzkumy vědkyň z Ústavu biologie obratlovců [ÚBO] AV ČR ale dokládají, že minimálně tři ze čtyř známých evolučních linií viru jsou přítomny u konkrétních hlodavčích druhů, nebo jejich poddruhů. A to je podle výzkumníků zásadní zjištění, protože různé linie tohoto viru mohou mít odlišnou infekčnost. Nové poznatky umožní i lépe sledovat případné šíření viru na lidskou populaci.

Myší virus lymfocytární meningitidy

Virus lymfocytární meningitidy zkráceně LCMV patří mezi mammarenaviry. To jsou RNA viry, které cirkulují u savců. Problém je, že mnoho z těchto virů má zoonotický potenciál, tedy schopnost přeskakovat ze zvířete na lidi. Jako to dělá například africký virus Lassa. Ten se přenáší krysou mnohobradavkovou a u lidí způsobuje těžké krvácivé horečky, a to až ve 20 procentech případů.

„Virus lymfocytární meningitidy se vyskytuje po celém světě, protože jeho hostitelský druh je myš domácí. U lidí může tento virus způsobovat onemocnění podobné encefalitidě,“ vysvětluje Alena Fornůsková z ÚBO AV ČR.

Dodává, že nejvíce nebezpečný je takový virus pro lidi s oslabenou imunitou například v důsledku imunosupresivní léčby po transplantaci, kdy může vyvolat vážné zdravotní komplikace končící i smrtí.

„Obzvláště zákeřný může být virus v případě těhotenství, jelikož napadá a poškozuje plod,“ dodává Alena Fornůsková.

Obavy z něj pak mírní informací, že i když je virus všude kolem nás, kde jsou myši, jeho výskyt není až tak běžný.

„U myších hostitelů se udává v rozpětí 0–25 procenta,“ říká.

Virus LCMV se u myší neobjeví jen tak náhodně

Několikaleté sledování a testování stovek myší v regionu západních Čech a Bavorska pak ukázalo, že se LCMV vyskytuje také u nás, byť ve velmi malém zastoupení.

„Celkem jsme různými metodami testovali 748 myší ze 179 různých lokalit v západních Čechách a Bavorsku z let 2008–2019. Na základě genetických analýz jsme virus odhalili jen u šesti vzorků,“ popisuje Alena Fornůsková s tím, že virus se navíc potvrdil na malém území o rozloze 12km² v Ústeckém kraji.

V některých lokalitách ale virus vědci pozorovali několik let i opakovaně. Přičemž všechny pozitivní vzorky se potvrdily u východoevropských myší.

„Ve fylogenetických analýzách se vzorky z České republiky přiřadily k ostatním vzorkům pocházejícím z tohoto poddruhu. Do analýzy jsme přidali i další varianty LCMV, které se od publikace práce zahraničních kolegů objevily ve světě a byl u nich známý i jejich hostitel, vždy šlo o myš západoevropskou,“ říká.

A také tyto varianty se podle vědců vždy přiřadily do skupiny vzorků pocházejících z tohoto myšího poddruhu.

„To znamená, že i LCMV je ‚věrný‘ svému hostitelskému druhu, stejně jako u mastomyší a jejich mammarenavirů,“ vysvětluje závěr analýzy Fornůsková.

Výsledky studie tak podle ní přinášejí nový pohled na evoluci a šíření LCMV u myší populace. To je zásadní pro pochopení toho, jak se virus přenáší a jak cirkuluje v myších společnostech. Výsledky výzkumu jsou rovněž důležité i z epidemiologického hlediska.

„Je vhodné vzít v potaz možnost nákazy tímto virem v regionu s výskytem LCMV a dále s těmito poznatky pracovat,“ vysvětlují vědci.

V praxi jde například o informování zdravotníků nemocnic. To proto, aby věděli, že mají v regionu virus, na který je třeba pacienta například v případě podezření na encefalitidu či meningitidu, otestovat.

–RED–