Nobelovu cenu za medicínu letos dostali Američané David Julius a Ardem Patapoutian za objev receptorů teploty a hmatu. Oznámil to dnes stockholmský Karolínský institut.
Objevy oceněných Nobelovou cenou za fyziologii a lékařství podle institutu umožnily pochopit, jak mohou horko, chlad a mechanické síly podnítit nervové impulzy, které lidem umožňují vnímat a přizpůsobovat se okolnímu světu. Čerství laureáti přišli s průlomovým objevem receptorů TRPV1, TRPM8 a kanálků Piezo.
David Julius použil kapsaicin, štiplavou sloučeninu z chilli papriček, aby zjistil, jak na ni reagují tepelné senzory v nervových zakončeních kůže. Ardem Patapoutian zkoumal kožní buňky, které reagují na tlak.
„Laureáti identifikovali zásadní chybějící články v našem chápání složité souhry mezi našimi smysly a prostředím,“ uvedl ve své zprávě stockholmský Karolínský institut.
Dodal, že vědci přišli s vysvětlením, co určuje, co je pro lidské tělo u vnějších vlivů ještě snesitelné, a co již nikoli. A to třeba na příkladu „příjemného“ a „nepříjemného“ tepla. Institut zároveň odkázal na práci, kterou v 17. století provedl filozof René Descartes. Ten představil vazby mezi různými části kůže s mozkem. Pozdější objevy odhalily existenci smyslových neuronů, které registrují změny v našem prostředí. Joseph Erlanger a Herbert Gasser za ně v roce 1944 obdrželi Nobelovu cenu za fyziologii a medicínu.
Nenaplnila se očekávání ceny za zkoumání mRNA
Oznámením letošních držitelů Nobelovy ceny za fyziologii a lékařství dnes [4.10.] začalo vyhlašování těchto prestižních ocenění. Loni tuto cenu získali Američané Harvey Alter a Charles Rice a také Brit Michael Houghton za objevy o viru hepatitidy C.
Letos se tak nenaplnila očekávání, že se při výběru oceněných odrazí pandemie covidu-19, s níž se svět potýká již skoro dva roky. Pozorovatelé přitom spekulovali jako o možných letošních nositelích Nobelovy ceny za medicínu o držitelích americké Laskerovy ceny. Tu získali maďarská biochemička Katalin Karikóová a americký imunolog Drew Weissman.
Oba se dlouhodobě zabývají výzkumem mRNA vakcín. Tedy vakcín, jež obsahují genetickou informaci viru. Karikóová také působí v německé farmaceutické firmě BioNTech. Ta spolu s americkou společností Pfizer vyvinula jednu z nejpoužívanějších vakcín proti covidu-19.
Nobelovu cenu za medicínu již získalo 222 lidí
Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství od roku 1901 dostalo již 222 lidí. Ve dvou třetinách případů byla udělena kolektivně dvěma či třem osobám.
Jejím nejmladším laureátem se stal v roce 1923 ve svých 32 letech Kanaďan Frederick Banting, který ji dostal za objev inzulínu. Naopak nejstarší nositel této ceny byl ve svých 87 letech Američan Francis Peyton Rous, jenž byl oceněn v roce 1966 za výzkum rakoviny.
Nobelovu cenu za medicínu dostalo dosud pouze dvanáct žen. Americká televize CNN tipovala, že letos by se mohla stát první černošskou držitelkou ceny Američanka Marilyn Hughesová. A to za výzkum srpkovité anémie. Jde o dědičné onemocnění spojené se změnu tvaru červených krvinek, které postihuje lidi v tropických a subtropických oblastech a významně zkracuje délku života.
–ČTK/RED–
