Madagaskarské úřady potvrdily počátkem září 30 případů nákazy moru u lidí. Sedm z nakažených již infekci podlehlo. Jde o rychle se šířící pneumonickou formu. Za nákazou by mohla být pohřební tradice zvaná famadihana.
Šíření pneumonického [plicního, pozn. red.] moru na africkém ostrově Madagaskar potvrdilo ve své zprávě Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí [ECDC]. Podle ní se k 10. září v ostrovní zemi morem nakazilo již třicet osob, sedm z nich zemřelo.
Mor se podle ECDC sice na Madagaskaru čas od času objeví, ale teď je znepokojující jeho pneumonická forma. Právě ta se dokáže velice rychle přenášet kapénkami z člověka na člověka a je vysokým rizikem především pro hustě osídlené oblasti, hlavně pak města.
Všechny hlášené případy nákazy se podle ECDC potvrdily v obci Miandrandra. Čtyři osoby zemřely dokonce v místní komunitě, ostatní v nemocnici. Ta se nachází uprostřed ostrova v okrese Arivonimamo [region Itasy, pozn. red]. Leží zhruba 40 km jihozápadně od hlavního města Antananarivo.
Za šířením moru může být rituál famadihana
Odborníci upozorňují, že za šířením moru na Madagaskaru může stát i místní pohřební rituál zvaný famadihana. Jde o tradici známou také jako „obracení kostí“. Při ní lidé vynášejí těla zemřelých příbuzných z rodinných krypt, zhruba každých pět až sedm let. Poté jim opatrně svléknou pohřební oděvy a zabalí je do nového hedvábného plátna. Na něj pak přepisují jejich jména. To proto, aby je nikdy nezapomněli.
Po dokončení obřadního rituálu se odeberou k oslavám, kde tančí, pijí a hodují. Přičemž nosí mrtvoly nad svými hlavami a obcházejí s nimi hrob. Krátce před západem slunce vracejí těla do hrobky, otočí se a kryptu na dalších pět až sedm let zavírají. Místní obyvatelé věří, že duchové mrtvých se připojí ke světu předků až po úplném rozkladu jejich těla a obřadech. Což může ale trvat mnoho let.
Obyvatelé EU mohou zůstat v klidu
Všichni obyvatelé madagaskarského okresu Arivonimamo jsou nyní v karanténě a občanům jeho šesti obcí je do odvolání zakázán volný pohyb uvnitř vesnice. Zdravotníci v okrese také vyhledávají další možné přenašeče nákazy. Rizikovým kontaktům pak současně podávají chemoterapeutika, která mají zabránit vzniku infekčního onemocnění. Mimo trasování kontaktů zdravotníci kontrolují také vektorové a zvířecí rezervoáry.
ECDC upozorňuje, že riziko nákazy pro občany Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru je v tuto chvíli nízké.
„Středisko ECDC monitoruje epidemiologickou situaci moru na celém světě prostřednictvím „epidemic intelligence“ aktivit a v případě potřeby informuje veřejnost,“ ubezpečuje obyvatele český Státní zdravotní ústav [SZÚ], který má u nás ochranu veřejného zdraví ve spolupráci s hygienou na starosti.
Vzhledem k tomu, že se mor u lidí ve většině částí světa vyskytuje vzácně, není tak nutné podle ECDC očkovat jiné osoby než ty s vysokým rizikem expozice.
Epidemie moru Madagaskar zasáhla již v roce 2017
Poslední velká epidemie moru na Madagaskaru proběhla před čtyřmi lety. Tamní úřady v roce 2017 potvrdily 2 417 nákaz, 209 nakažených moru podlehlo. Celkem 1 854 infekcí laboratoře klinicky klasifikovaly jako plicní formu moru [77 %], 355 pak jako bubonickou formu moru [15 %] známou jako dýmějový mor. K jeho přenosu dochází po poštípání člověka infikovanou blechou. Jeden případ byl klasifikován jako septická forma a 207 případů laboratoře neklasifikovaly. Za zmínku stojí, že při epidemii moru v roce 2014 se jím nakazilo přes 80 tamních zdravotnických pracovníků.
Mor způsobuje bakterie zvaná Yersinia pestis. Přenáší se na člověka hlavně kousnutím infikovanými blechami. Bakterie Yersinia pestis je citlivá na sluneční záření a vysušení. Ve vzduchu přežije zhruba jednu hodinu, doba přežití se liší v závislosti na podmínkách prostředí. Kvůli snížení rizika úmrtí musí být pacientovi do 24 hodin od prvních příznaků onemocnění podány antibakteriální látky.
–VRN–
