Poskytovatelé sociálních služeb dostanou letos od státu dalších 740 milionů korun. Dofinancovat z nich mají od ledna navýšené platy a náklady na provoz. Částka se jim vyplatí z vládní rozpočtové rezervy.
O převodu 740 milionů korun poskytovatelům sociálních služeb informovala včera 7. září ministryně financí Alena Schillerová [za ANO].
„Na pokrytí provozních nákladů poskytovatelů sociálních služeb a dofinancování zvýšení platů a mezd od 1. ledna 2021 půjde letos dalších 740 milionů korun,“ uvedla na sociální síti ministryně Schillerová.
Dofinancování již navýšených platů v sociálních službách
Navýšení platových tarifů pracovníkům v sociálních službách nařídila vláda. Od letošního ledna se jim výdělky zvedly o deset procent. Zástupci krajů ale již na jaře upozornili, že letošní plánované dotace nepokryjí mzdové náklady. Žádali proto o jejich navýšení.
Po červnovém jednání vlády s Asociací krajů ČR [AS ČR] ministryně Schillerová uvedla, že poskytovatelé sociálních služeb peníze na dofinancování platů i provozů přeci jen dostanou. Přesnou částku však tehdy nesdělila. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová [ČSSD] ale reagovala obratem. Uvedla, že hejtmanům již přislíbila pro stejné účely 569 milionů korun. Upřesnila, že o dalších 300 milionech se bude ještě vyjednávat.
Ministerstvo práce a sociálních věcí [MPSV] pak koncem července oznámilo, že vláda schválila krajům 893,2 milionu korun na zvýšené platy, odměny a rozjednané projekty. Částka se měla vyplatit z nevyčerpaných mimořádných dotací na odměny a ochranná opatření proti šíření koronaviru.
Sociální služby léta čekají na změnu systému financování
Kraje a poskytovatelé péče si na nedostatek peněz na sociální služby stěžují dlouhodobě. Provozovatelé zařízení pravidelně upozorňují na to, že bez dodatečných prostředků hrozí omezení péče o potřebné. O dofinancování v segmentu sociálních služeb se u nás přitom vyjednává téměř každý rok. V posledních letech chybí peníze hlavně na platy zaměstnanců, ale i samotný provoz zařízení. K tomu podle odborníků přispívá především růst provozních nákladů a přibývající počty stárnoucích seniorů závislých na pomoci od sociálních služeb.
Hejtmani a poskytovatelé obvykle žádají o několik miliard korun na sociální služby víc, než pak skutečně dostanou. Většinou obdrží od státu do tří čtvrtin celkové požadované sumy. MPSV to zdůvodňuje tím, že financování má být vícezdrojové. Letos měl resort práce na dotace původně 21,4 miliardy korun, loni 18,6 miliardy. MPSV tak opakovaně slibovalo, že v tomto volebním období připraví a prosadí změny systému financování sociálních služeb. K tomu však nedošlo a do říjnových sněmovních voleb už ani nedoje.
Jednání o rozpočtu MPSV pro rok 2022
Jednání o rozpočtu MPSV na příští rok prozatím končila nedohodou. Důvodem byla částka pro sociální služby, kterou požadoval ministryně Maláčová navýšit o 1,5 miliardy korun na provoz a o 3,1 miliardy na platy sociálních pracovníků. Ty by měly dle jejích představ od nového roku plošně narůst o tři tisíce korun. Na ostatních položkách má být dle obou ministryň shoda. O požadovaných částkách rozhodne na svém zasedání vláda.
Resort MPSV měl podle původního v červnu schváleného návrhu rozpočtu příští rok hospodařit s výdaji ve výši 741,6 mld. korun. Proti letošku by to bylo o 27,1 miliardy víc. Na schválené zvýšení přídavků pro více dětí a odměny pěstounů chybělo úřadu několik miliard korun. Nově by tak měly výdaje dosahovat 746,3 miliardy.
–ČTK/RED–