Zrádná otrava houbami přichází po konzumaci muchomůrky zelené či některých druhů malých bedel. Jejich silné toxiny se totiž váží na jaterní buňky a vedou až k jaternímu selhání. Potíž je, že příznaky otravy nastávají až po několika hodinách.
Největší riziko pro houbaře skrývá skupina hub s obsahem silných toxinů, kterými jsou například amanitiny nebo faloidiny. Mezi ně patří třeba muchomůrka zelená, ale i některé druhy malých bedel. Jejich jedovaté látky se totiž po vstřebání v trávicím traktu naváží na jaterní buňky a způsobí závažné poškození jater. V nejtěžších případech až jejich selhání.
Prevence otravy houbami
- Sbírat jen skutečně známé houby
- Neochutnávat syrové houby, hlavně ne před dětmi
- Na houbách hlídat malé děti, aby nějakou houbu neochutnaly
- Nikdy nenutit houbový pokrm dítěti, jídla z hub jsou pro ně totiž obecně špatně stravitelná.
- Pozor: Pokud dojde k otravě houbami, děti jsou v porovnání s dospělými ve vyšším ohrožení.
Otrava takovými houbami je navíc v porovnání s ostatními druhy velmi zrádná. První příznaky intoxikace se totiž dostaví za osm až deset hodin po jejich konzumaci. Otravu navíc střídá stav klidu, kdy si otrávený myslí, že už je vše v pořádku. Opak je ale pravdou.
„Otrava se začne projevovat nejdříve průjmy a zvracením, které vedou k těžké dehydrataci nemocného. Poté následuje zrádná „klidová fáze“, kdy se může houbař naivně domnívat, že je v pořádku,“ popisuje vedoucí metabolické jednotky intenzivní péče II. interní kliniky Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a LF MU Aleš Průcha.
Upozorňuje, že právě po odeznění zklidnění nastává akutní selhání jater, poté i ledvin. Neléčená otrava končívá smrtí mezi sedmým a devátým dnem. Průcha připomíná, že pacienti se zdravotními obtížemi po požití hub mají bez ostychu vyhledat co nejdříve lékaře. Zdravotníkům pak pomůže, když s sebou přinesou i snědené houby, jejich odřezky či kousek pokrmu, který z nich připravili. Anebo biologické vzorky.
„Z těch je možné dohledat spóry či zbytky hub, jasně je identifikovat a zahájit adekvátní léčbu,“ vysvětluje.
Pozor i na modrající houby po rozkrojení
Otravu, byť podstatně mírnější, mohou houbařům způsobit i jedovaté houby, jako je vzácný hřib satan. Ale i některé hřibovité houby, které po rozkrojení zmodrají. I některé z nich totiž podle lékařů obsahují termolabilní toxiny, které se ale po dlouhé tepelné úpravě inaktivují.
„Problém však nastane, když se tyto houby suší nebo ošetří jen krátkou tepelnou úpravou. Poté se velmi záhy objevují průjmy a zvracení,“ říká Průcha.
Závažnější zdravotní potíže pak podle něj způsobují otrava houbami obsahující látky na bázi isoxazolu, které obsahuje například muchomůrka tygrovaná. Tu může i zkušenější houbař zaměnit za jedlou muchomůrku růžovku.
„První příznaky otravy se projevují za zhruba půl hodiny, někdy to trvá i dvě až tři hodiny po požití pokrmu. Dostavují se zažívací problémy,“ popisuje.
Člověk může být dezorientovaný, trpět závratí a halucinacemi. Otrava houbami tak často připomíná alkoholové opojení. Vážné komplikace naštěstí hrozí spíše jen výjimečně.
Při houbaření platí pravidlo: Co neznám, nesbírám
Mimo otravy jedovatými a nejedlými houbami je při jejich sběru podle zkušeností lékařů také rizikem jejich špatné uskladnění a nedostatečná tepelná úprava. Což houbaři později přivodí obvykle gastrointestinální potíže, tedy průjem a zvracení.
U mladých pacientů většinou v takových situacích nehrozí žádné závažnější komplikace.
„Starší osoby vzhledem k riziku rozvoje dehydratace přijímáme na 24 až 48 hodin k infuzní léčbě a monitoraci životních funkcí,“ říká Průcha.
Při otravách houbami jde podle něj o méně závažnou komplikaci, se kterou se lékaři při své praxi setkávají v houbařské sezóně nejčastěji.
–VRN–
