Senát schválil návrh zákona o elektronizaci zdravotnictví. Ten zavádí pravidla a nástroje pro bezpečné sdílení informací mezi registry pacientů a poskytovateli zdravotní péče. Přechod na elektronický standard má trvat pět let.
Senát včera [18.8.] schválil návrh zákona o elektronizaci zdravotnictví včetně související takzvané změnové novely. Zákon nyní dostane k podpisu prezident republiky. Návrh zákona nepočítá se vznikem nového centrálního uložiště citlivých dat o zdravotním stavu lidí, ale umožní vznik datového rozhraní, které bude data sdílet mezi zúčastněnými stranami.
„Budeme mít informace o lékařích, zda mají všechna oprávnění, ale budeme moci i sledovat cestu pacienta napříč systémem,“ vysvětlil již dříve v rozhovoru pro ZdraveZpravy.cz ministr zdravotnictví Adam Vojtěch [za ANO].
Datové rozhraní však nebude fungovat tak, jako funguje například úložiště elektronických receptů, kde je konkrétní zdravotnická dokumentace centrálně evidovaná. V tomto případě si budou moci ošetřující lékaři, zdravotnická zařízení a pacienti přeposílat v zašifrované podobě informace prostřednictvím státem garantovaného systému. Půjde například o kopie nebo výpisy ze zdravotnické dokumentace.
Zákon slučuje tři registry
Jádrem systému budou tři kmenové registry spravované Ústavem zdravotnických informací a statistiky [ÚZIS]. Půjde o:
- Registr poskytovatelů zdravotních služeb
- Registr zdravotnických pracovníků
- Registr pacientů
ÚZIS získal na projekt vzniku jednoho rozhraní těchto tří registrů a jejich propojení 300 milionů korun z evropských fondů. Zdravotníci budou systém využívat s osobním certifikátem, zaručeným elektronickým podpisem, časovým razítkem či elektronickou pečetí pro sdílení dokumentů. Užívání nástrojů zákona bude podle dřívějších informací pro zdravotníky dobrovolné, účastníci ale budou muset dodržovat nastavená pravidla.
Pacienti budou mít přes Portál elektronického zdravotnictví přístup k tomu, jaké informace jsou o nich v registrech vedeny. Výpis budou moci získat také prostřednictvím kontaktních míst veřejné správy. Už v současné době informace o péči, která je každému pacientovi poskytnuta, respektive zaplacena, evidují zdravotní pojišťovny.
Tyto registry se propojí v neveřejný celek, do kterého budou moci vstupovat jen oprávněné osoby při zachování ochrany osobních údajů. Každý přístup v novém rozhraní se zaeviduje.
Přístup státu kritizují některé soukromé firmy
Nové rozhraní může přinést problémy stávajícím firmám, které se na IT digitalizaci specializují, jak dříve uvedl ředitel CompuGroup Medical ČR Vladimír Přikryl.
„V posledních deseti letech tady digitalizaci táhnou soukromé firmy a investují do toho peníze, čas a motivaci svých lidí. A některé z nich si prošly těžkým rozvojem digitalizace. Najednou jim stát začne zavádět konkurenci, která je zdarma,“ upozornil.
Podle něj je při elektronizaci nutný hlavně jednotný standard, kterému už se dodavatelské firmy pak samy přizpůsobí.
„Stát má více respektovat to, co se v posledních letech na trhu vybudovalo,“ dodal.
Nutnost elektronizace zdravotnictví potvrdil covid-19
Jak pro ZdraveZpravy.cz dříve uvedl ředitel ÚZIS Ladislav Dušek, na přípravě zákona se velkou měrou podílela v době pandemie covidu spolu s dalšími jeho zástupkyně Vladimíra Těšitelová právě z Ústavu zdravotnických informací a statistiky. Na Ministerstvu zdravotnictví ČR [MZ ČR] pak funguje od roku 2019 samostatný odbor Národního centra elektronického zdravotnictví v sekci náměstka pro zdravotní péči.
Stejně jako krize covid-19 zaskočila z hlediska digitální připravenosti školství, zaskočila i zdravotnictví. Problém mu činí i dnes běžná technologie sdílení dat v reálném čase. Například do zdravotnických registrů pojišťovnám lékaři, nemocnice a další poskytovatelé zdravotní péče vykazují svou práci do tří až šesti měsíců, někdy dokonce až do roka.
„Patnáctého března jsme nebyli přesně schopni říci, kolik a v kterém kraji máme praktických lékařů a ambulantních specialistů a kolik mají zaměstnanců, abychom jim mohli dodat ochranné pomůcky,“ uvedl příklad z praxe Ladislav Dušek.
Kompletní přehled například o testování podle něj znesnadňovalo i to, že každá laboratoř pracuje ve svém systému, který nekomunikuje se systémy lékařů nebo hygieniků. Přestože laboratořím nařídilo ministerstvo reportovat údaje o všech testech v polovině dubna mimořádným opatřením, některé to dále nedělaly. Teprve 1.7. byly podle Duška do systému doplněny údaje o všech negativních testech. Pozitivní testy měly hlášeny už od prvního týdne.
„Systém nebyl připraven na komunikaci s pacientem v reálném čase. Tento zákon by měl nastavit fungování datového rozhraní tak, aby to už nikdy nenastalo,“ uvedl Dušek.
–DNA/ČTK–
