Sloučení specializačního vzdělávání praktických a nemocničních pediatrů před čtyřmi rok do jednoho oboru zpomalil jejich generační obměnu. Zatímco průměrný věk dětského lékaře v primární péči byl v roce 2017 58 let, v roce 2030 bude už 62 let.
Na váznoucí obměnu praktických lékařů pro děti a dorost upozorňuje Odborná společnost praktických dětských lékařů České lékařské společnosti JEP [OSPDL ČLS JEP] už několik let. Do praxe podle její předsedkyně Aleny Šebkové nenastupuje dost mladých lékařů a průměrný věk dětských lékařů v primární péči tak roste.
„Přísun mladých není tak rychlý, jak bychom potřebovali. Jsou samozřejmě lokality, kde se generační výměna daří, ale jsou lokality, kde už jsou výpadky této péče,“ říká předsedkyně.
Pokud dětský lékař v primární péči odejde do důchodu a nenajde se za něj náhrada, jeho pacienty mohou převzít okolní ordinace. Ale pokud už nemají další kapacitu, lidé zůstávají bez zajištění péče dětského lékaře.
Sloučení vzdělávání pediatrů nebyl zřejmě dobrý nápad
Současný stav je podle Šebkové výsledek změny specializačního vzdělávání, která nastala v roce 2017. Tehdy se sloučila vzdělávání dětských lékařů v primární a nemocniční péči do jednoho oboru pediatrie. Samostatné vzdělávání dětských praktiků tak zaniklo a ve společném oboru se snížila doba povinné praxe v ordinacích praktických lékařů z jednoho roku na tři měsíce.
Nemocniční pediatři argumentují tím, že si mohou zájemci dobrovolně vybrat ještě dalších šest měsíců. Podle Šebkové většina mladých lékařů již volitelnou část v ordinaci neabsolvuje.
Na nízké praktické dovednosti po absolvování specializačního vzdělávání upozorňovali podle odborné společnosti i někteří mladí lékaři, s kterými společnost spolupracovala. I proto se obávali do praxe nastoupit. Někteří si stěžovali také na to, že když nastoupili na rezidenční místo do nemocnice, jejich povinná praxe u dětského praktika se odehrála v některé z nemocničních ambulancích. Anebo je na praxi k praktikům vůbec z nemocnice nepustili.
Dětští praktici chtějí, aby se povinná praxe prodloužila a do specializačního vzdělávání se také vrátily některé kurzy potřebné pro praxi praktického lékaře pro děti a dorost.
„Předložím návrh akreditační komisi a ministerstvu, minimálně by tam mělo být sedm povinných měsíců, což odpovídá doporučením evropských primárních pediatrů,“ říká předsedkyně Alena Šebková.
Ministerstvo zdravotnictví o problému v primární péči ví
S výše navrhovaným prodloužením praxe nesouhlasí někteří ze zástupců nemocničních pediatrů. Řešení je tak v kompetenci Ministerstva zdravotnictví ČR [MZ ČR].
„Ministerstvo zdravotnictví si je problému stárnutí pediatrů v primární péči vědomo,“ reaguje ministerstvo zdravotnictví na dotazy ohledně zajištění dostupnosti primárních pediatrů.
Podle Kryštofa Berky z tiskového oddělení MZ ČR se úřad již od roku 2017 snaží najít kompromis mezi postoji a požadavky dětských lékařů v ambulancích a nemocnicích a iniciuje jednání mezi zástupci obou stran.
„Jako možné řešení se ukazuje vytvoření nového vzdělávacího programu pro obor pediatrie, který zajistí větší dostupnost lékařů v primární péči,“ uvedl Berka.
Zda je řešením prodloužení povinné praxe v ambulancích dětských praktiků, ministerstvo komentovat nechtělo.
„Toto téma zatím v rámci ministerstva intenzivně řešíme. V tuto chvíli by bylo předčasné zveřejňovat konkrétní závěry nebo výstupy,“ dodal.
Počet úvazků praktických lékařů pro děti a dorost 2010 až 2019
| 2010 | 2 034,81 |
| 2011 | 2 040,19 |
| 2012 | 2 026,92 |
| 2013 | 2 016,38 |
| 2014 | 2 008,15 |
| 2015 | 2 018,41 |
| 2016 | 1 903,73 |
| 2017 | 1 924,98 |
| 2018 | 1 959,37 |
| 2019 | 1 970,01 |
[Zdroj: ÚZIS]
Pediatři v primární péči už v Česku chybí
Mezi lety 2013 až 2019 se snížil počet dětských praktiků z 2 271 na 2 185. Při současném trendu by do roku 2030 mohl jejich počet klesnout o dalších asi 300. Už nyní však v mnohých ordinacích dětských lékařů podle odborné společnosti přesahuje počet dětí únosnou mez. Za deset let by každá ordinace musela pečovat navíc o další tři stovky dětí. Podle Ústavu zdravotnických informací a statistiky [ÚZIS], který eviduje počty lékařů podle úvazků, u nás bylo před deseti lety 2 040 úvazků praktických lékařů pro děti a dorost, v roce 2019 pak o 70 méně.
Podle dat Odborné společnosti praktických dětských lékařů byl v roce 2017 průměrný věk dětských praktiků 58 let. Při současném trendu může v roce 2030 reálně dosáhnout téměř 62 let. Více než třetina dětských praktiků navíc zvažuje v dohledné době ukončení praxe, přičemž dvě třetiny z nich za sebe nemají náhradu.
–VRN/ČTK–
