K otravě po uštknutí zmijí obecnou s celkovými příznaky v Česku dochází zhruba ve čtvrtině ze všech případů. Lokální reakci pociťuje asi polovina lidí. Zbývající čtvrtina nereaguje vůbec, jde totiž o suché kousnutí bez vypuštění jedu.
V posledních třiceti letech u nás lékaři nepotvrdili ani jedno úmrtí po uštknutí zmijí obecnou [Vipera berus]. K uštknutí zmijí obecnou u nás podle Toxikologického informačního střediska [KIS] dojde nanejvýš do 30 případů za rok.
Jen u poloviny z těchto kousnutí se projeví zjevná reakce organismu na hadí jed. I přesto, jak upozorňuje vedoucí lékař Toxinologického centra Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny 1. LF UK v Praze Jiří Valenta, je třeba znát rizika kontaktu s tímto hadem.
„Po uštknutí jsou v místě patrné dvě drobné ranky po jedových zubech hada. Většinou bolestivé a někdy lehce krvácející. Od sebe jsou vzdáleny asi osm až dvanáct milimetrů podle velikosti hada,“ popisuje.
Místo uštknutí může být citlivější i několik měsíců
Může se ale také stát, že se zmije nezakousne oběma jedovými zuby a na kůži se objeví jen jedna ranka, případně pouze škrábnutí.
„Pokud dojde alespoň k minimálnímu vstříknutí jedu, rána je bolestivá a okolí začne otékat,“ říká Jiří Valenta s tím, že maxima dosahuje intoxikace většinou do 48 hodin.
Může se však vyvíjet i déle. Podobně je to s otokem. Ten může nabývat postupně a později se k němu může přidat i zduření lymfatických uzlin, bolest a pocit napětí v končetině. Ve výjimečných případech, spíše pak u dětí, může být otok extrémně velký. A zasáhnout celou končetinu, nebo dokonce přestoupit přes uzliny až na trup.
Po třech až čtyřech dnech začínají místní příznaky pomalu odeznívat. Ve vážnějších případech mohou obtíže po kousnutí zmijí obecnou ustupovat o něco pomaleji, jeden až dva týdny. Místo uštknutí může být citlivější i několik měsíců.
Uštknutí zmijí obecnou neznamená vždy otravu
Důležité je vědět, že každé kousnutí zmijí obecnou neznačí otravu jejím jedem. Zmijovití hadi totiž dokáží vypuštění jedu do rány regulovat speciálními čelistními svaly.
„Toxicita jedu zmije obecné je sice laboratorně srovnatelná s jedem kobry indické nebo chřestýše brazilského, liší se ale složením a hlavně množstvím,“ upozorňuje Valenta.
I když se podle něj v náhodných odběrech narazilo i na výjimky, u většiny dospělých nepřesahuje 15 mg sušiny. Což je asi 60 % nebezpečné dávky pro dospělého člověka.
„Toto srovnání samozřejmě neplatí pro děti,“ dodává.
Avšak zmije jed používá hlavně k lovu, její přirozenou obrannou reakcí je v první řadě únik. Zhruba ve čtvrtině všech případů jde o takzvané zastrašovací obranné kousnutí, kdy zmije člověka sice kousne, ale jed přitom nevypustí a nedojde proto ani k žádnému projevu otravy. Odborníci pak mluví o takzvaném suchém kousnutí neboli „dry bite“.
Zjevné příznaky otravy jedem zmije obecné
V opačném případě – po uštknutí zmijí obecnou – lidé pociťují nevolnost, žízeň, zvrací, více se potí a mají zvýšenou teplotu. Někteří si stěžují i na bolesti břicha a průjmy.
„Tyto symptomy poukazují na střední až závažnější míru intoxikace a mohou přetrvávat 48 hodin,“ říká Valenta.
Nebezpečným projevem u závažnějších otravy je podle něj pokles krevního tlaku, v extrémních situacích až selhávání oběhového systému s projevy šoku a případnou ztrátou vědomí. Závažné oběhové změny jsou však dle něj jen velmi vzácné.
„Pro dospělého člověka neznamená většinou uštknutí zmijí obecnou závažné ohrožení. Přesto je vhodné k intoxikaci přistupovat s plnou vážností,“ vysvětluje s tím, že pozornosti je třeba dbát hlavně u dětí.
Alergici na vosí a včelí bodnutí reagují i na zmijí jed
Za zmínku stojí také fakt, že větší nebezpečí než otrava samotným jedem zmije obecné představuje prudká alergická reakce na složky jejího jedu.
„Zmijí jed má alergizující povahu a mimo jiné také zkříženou imunologickou reaktivitu s jedem blanokřídlého hmyzu [vosy, včely, sršně, pozn. red.], při alergii na tyto jedy bude přítomna pravděpodobně i alergie na jed zmijí,“ tvrdí Valenta.
Pokud se alergická reakce po kousnutí projeví například svěděním kůže, zrudnutím, zčervenáním a pálením očí, pak je třeba co nejdříve vyhledat lékaře. Anebo zavolat rychlou zdravotnickou pomoc.
Veronika Táchaová
