Číně se po zhruba 70 letech podařilo ze svého území vymýtit malárii. Potvrdila to Světová zdravotnická organizace [WHO], která Čínu zařadila mezi 39 zemí, v nichž se malárie nevyskytuje.
Potvrzení o vymýcení malárie na svém území získá země, která prokáže, že se jí podařilo v posledních alespoň třech letech zamezit místnímu přenosu nákazy. Dále země prokazuje zavedení opatření proti návratu malárie na své území. Čínské úřady začaly onemocnění řešit začátkem 50. let minulého století. Až nyní se však Čína dostala na seznam zemí, na kterém je spolu s ní dalších 39 států, kde se již toto parazitární onemocnění nevyskytuje.
Desítky milionů nakažených ročně
Ještě ve 40. letech 20. století se malárií v Číně prokazatelně nakazilo kolem 30 milionů lidí ročně. Nemoc začala komunistická velmoc řešit až v 50. letech a vcelku úspěšně. Koncem 90. let počet případů nákazy podle tamních úřadů klesl na 117 tisíc ročně. A v posledních pěti letech země nepotvrdila jediný případ místního přenosu malárie. Odborníci i přesto varují před reálným nebezpečím, že se nemoc do země znovu zavleče z okolních států.
Stejně jako Čína se letos na seznam zemí bez malárie dostal středoamerický El Salvador [Salvadorská republika, pozn. red.]. V oblasti západního Tichomoří se podařilo malárii vymýtit naposledy v 80. letech. Nemoci se tehdy zbavily Austrálie, Singapur a Brunej.
Podle odhadu WHO se v roce 2019 malárií na celém světě nakazilo 229 milionů lidí, což je prakticky stejný počet jako v předchozím roce. Na nákazu zemřelo 409 tisíc lidí, převážně dětí na africkém kontinentu.
Za malárií stojí parazit z rodu Plasmodium
Původci malárie jsou parazitičtí prvoci z rodu Plasmodium. Ty se pomnožují v červených krvinkách a vyvolávají třídenní, čtyřdenní, anebo tropickou malárii. Zdrojem nákazy je nemocný člověk a přenašeči jsou infikovaní komáři rodu Anopheles. Nemoc přenášejí pouze jejich samice, které sají krev za soumraku či v noci. Parazit proniká i do jater, kde mohou některé druhy Plasmodií přežívat i roky a vyvolávat opakované infekce.
Malárie na jižní Moravě
Malárie se kolem roku 1940 šířila i na území Česka, konkrétně v oblastech jižní Moravy, kde pro ní zlidovělo pojmenování Hodonka. V té době ji úřady potvrzovaly také na jižním a východním Slovensku.
„S příchodem DDT a s postupnou změnou sociálních poměrů a zemědělských praktik byla i u nás malárie eradikována [úplně vymýcena, pozn. red.] jako ve většině evropských států,“ uvádí k malárii český Státní zdravotní ústav [SZÚ].
Upozorňuje přesto, že přenašeči malárie, komáři rodu Anopheles, se u nás stále běžně vyskytují. Mluví se pak o takzvaném anofelismu bez malárie.
„U nás žijí anofelové skupiny Anopheles maculipennis – An. maculipennis a An. Messeae,“ uvádí SZÚ.
První z komárů bodá i člověka, druhý saje dle zástupců SZÚ spíše na zvířatech. Komáři skupiny Anopheles maculipennis u nás byli ještě v druhé polovině 20. století velmi hojní a v menších stájích a chlívcích jich bylo možno nalézt stovky. V poslední době těchto komárů ubývá. Zvláště pak těch maculipennis, kteří jsou dnes dokonce velmi vzácní.
V několika posledních letech vědečtí pracovníci na Mikulovsku zachytili nový druh anofelů. Jde původem o středomořský druh – Anopheles hyrcanus var. pseudopictus. Komár se k nám rozšířil pravděpodobně v důsledku oteplování místního klimatu ze Slovenska a z Maďarska, kde ho zachytili ještě dříve. Jeho nález však u nás způsobil velký mediální rozruch, kdy se psalo, že na jižní Moravě je komár přenášející malárii. Ve skutečnosti u nás ale žádnou malárii nepřenesl.
„Jak se podle našich posledních sledování zdá, na člověka zřejmě vůbec neútočí. Podmínky pro opětovné rozšíření malárie v ČR prakticky nejsou,“ ubezpečuje SZÚ.
Teplé počasí do Česka přivádí nové druhy komárů
Někteří evropští entomologové však možnost opětovného rozšíření malárie v Evropě následkem výrazného oteplení klimatu připouštějí. Vzhledem k fungující zdravotnické infrastruktuře ve většině evropských zemí nejsou však obavy z jejího rozšíření namístě.
„V bývalém Československu byl poslední autochtonní přenos malárie zaznamenán v roce 1958,“ píše ústav.
Dramatická podle něj není ani situace s importovanou malárií, a to i přes velký turistický boom do malarických oblastí v posledních letech. Jde o jednotky případů zavlečených nákaz, hlavně ze zemí jihovýchodní Asie a Afriky, které jsou zavčasu podchyceny a léčeny.
–ČTK/VRN–
