Pandemií ochromený zdravotnický sektor se nyní bude vyrovnávat s další těžkou zkouškou. Bude to rakovina, přesněji růst počtu onkologických pacientů. Mnozí z nich nebyli kvůli covidu včas diagnostikováni, jiným se odložila zdravotní péče.
Ve světě nepostiženém pandemií by si od jejího vypuknutí vyslechlo diagnózu „rakovina“ asi milion Evropanů. Místo toho zdravotnický systém plně zaměstnávala pandemie a včasné odhalení onkologických onemocnění šlo stranou. Což potvrdila i Evropská organizace pro rakovinu [ECO] a evropská federace lékařských nevládních organizací. Spolu zanalyzovaly data onkologických onemocnění s daty z roků před covidem.
Výsledek? Italská národní asociace onkologické medicíny odhaduje, že počet vyšetření za prvních pět měsíců pandemie klesl o 400 tisíc. Francouzská národní liga proti rakovině zase spočítala, že skoro 30 tisíc případů rakoviny nebylo kvůli covidu ve Francii diagnostikováno.
A je tu i známá britská studie z listopadu loňského roku. Ta odhadla, že jenom v Anglii zemře kvůli zanedbané péči v důsledku pandemie v letošním roce na rakovinu 7 000 až 36 000 lidí. S nepěknými čísly přišel i prestižní magazín The Lancet. Ten zkoumal data British National Health Service [BNHS] o zvýšené úmrtnosti vinou pandemie na různé typy rakoviny. Přitom odhadl 7,9 až 9,6% nárůst úmrtí v důsledku rakoviny prsu do pěti let po diagnóze a 15,3 až 16,6% nárůst v případě kolorektální rakoviny.
V Nizozemsku zavedly mimořádné směny i o víkendech
Jednou z varujících odbornic je místopředsedkyně výboru pro covid-19 ECO Mirjam Crulová. Ta pracuje v nemocniční lékárně v Amsterodamu, kde pomáhá připravovat preparáty pro chemoterapeutické ošetřování pacientů s rakovinou.
„Napřed jsme byli rádi, že se péče o jiné případy omezila, že máme dost času pracovat s pacienty postiženými covidem-19. Teď ale zřetelně vidíme, jak velký dluh vůči onkologickým pacientům máme,“ vzpomíná, jak byl její tým po vypuknutí pandemie „kompletně zahlcený“.
Dodává, že příprava preparátů pro chemoterapie klesla v nejhorších fázích pandemie o 20 procent a počet chirurgických zákroků klesl jen na ty nejnutnější.
„Nyní podnikáme v celém Holandsku mimořádná opatření. Jsou to například mimořádné sobotní směny a prodloužená pracovní doba,“ vysvětluje s tím, že skluz se daří dohnat vzhledem k doznívající pandemii jen velice obtížně.
Dodává, že situace je kritická i kvůli horšímu stavu pacientů: „Už vidíme, že lidé přicházejí v pozdější fázi nemoci. A u některých se už vyvinuly lymfatické uzliny či metastázy.“
Rakovina na dohled. Je viníkem pandemie? Ano i ne
List Politico.eu v článku „Europe’s coming cancer wave“ konstatuje, že na vině zbytečných úmrtí onkologických pacientů je pandemie covidu-19. Ta donutila zdravotní systémy věnovat se přednostně jí a upozadnit sledování výskytu rakoviny a až na nejvážnější případy nepřijímat tyto pacienty do nemocnic.
„Výsledkem je tikající bomba a odborníci se domnívají, že během příštích dvou let počet úmrtí v důsledku této choroby podstatně vzroste. Jelikož se během pandemie nevěnovala těmto pacientům pozornost, dospěli do velmi pokročilé fáze onemocnění. Jiní postrádali péči v důsledku lockdownu,“ uvádí list.
Politico.eu se přitom odvolává na data ECO. Podle nich se během pandemie v Evropě neprovedlo sto milionů screeningů a zdravotníci budou potřebovat celý rok, aby toto zpoždění dohnali. Opožděná léčba postihla během pandemie polovinu pacientů a očekává se, že tento stav v budoucnu ovlivní jednoho z pěti pacientů v Evropě.
„Cenu za zvýšený počet úmrtí budeme splácet ještě v příštích letech,“ uvádí list.
Různé země přitom v pandemii volily různé strategie vůči onkologickým pacientům. V Británii byla například chemoterapie pro některé pacienty dočasně zrušena. Tamější úřady se totiž domnívaly, že by bylo nebezpečné snižovat počet jejich bílých krvinek, které ovlivňují jejich imunitní systém. V jiných zemích, třeba v Rakousku a Nizozemí, se rozhodli v léčbě pokračovat, ale podávat nižší dávky.
Jaká je situace ve východní Evropě
List se sídlem v Bruselu si všímá i situace v zemích střední a východní Evropy. K ní píše, že se jejich zdravotní systémy potýkají s nedostatkem financí, personálu a nerovným přístupem pacientů ke zdravotní péči. Odvolává se na čísla publikovaná Švédským institutem zdravotní ekonomiky za rok 2019.
„Zvláště ve východní Evropě nedostávají pacienti některé potřebné léky, a to z finančních důvodů,“ konstatuje Politico.eu s odkazem na švédský institut.
Zatímco v zemích, jako jsou Belgie a Island, je naděje na pětileté přežití pacienta s rakovinou tlustého střeva okolo 70 procent, v Bulharsku je to skoro o 20 p. b. méně. Data Eurostatu z roku 2017 ukazují, že počet úmrtí na rakovinu na hlavu byl nejvyšší v Maďarsku, Chorvatsku, Slovinsku a na Slovensku. Každá ze zemí měla více než 300 úmrtí na sto tisíc obyvatel.
Aktuálně nedobrá situace je také v Rumunsku, jak říká onkolog z Bukurešti a člen Evropské společnosti pro onkologii Alexandr Calin Grigorescu: „Během prvních měsíců pandemie byly zrušeny úplně všechny operace onkologických pacientů. Potom se jejich počet zvyšoval, ale jen na polovinu původního počtu. Totéž nastalo v případě radioterapie.“
Soukromé kliniky pracovaly dál
Upozorňuje přitom na to, že zdravotní péče nebyla zanedbána jen ze strany zdravotnického systému, ale i samotných pacientů, kteří se báli navštívit nemocnice.
„Samozřejmě, že soukromé kliniky mimo vládní působení v léčení pokračovaly. Byly i rozdíly mezi městy a venkovem. Mnoho pacientů z vesnic přijíždělo za léčením do Bukurešti, ale během lockdownu už nemohli,“ upřesňuje.
Další slabina, o které se zmiňuje, je zaostalá digitalizace. To vedlo k tomu, že spoustu času promarnili lékaři papírováním při vyplňování záznamů o pacientech.
Jeho slova potvrzuje ředitelka jedné z charitativních organizací Katie Rizvi. Ta se jmenuje Malí lidé a specializuje se na psychologickou podporu dětí nemocných rakovinou.
„Restrikce během pandemie, které dopadly nejenom na pacienty, ale i na jejich rodiče, byly přísné a někdy až nepřiměřeně,“ uvedla.
Dodala, že rodiče například nesměli odejít z pokoje, kde byli se svými dětmi, aby si dali kávu nebo si zakouřili. A děti zase nesměly opustit postel, aby si mohly zahrát s ostatními dětmi na pokoji.
„Ještě nikdy jsme neviděli takovou beznaděj, kterou trpěly děti,“ říká Rizvi.
Jak je na tom Česká republika
Politico.eu situaci v České republice nemapuje. Je třeba si proto vystačit z vlastních zdrojů. Podle aktuální zprávy na tom Česko z hlediska léčby onkologických onemocnění není nejhůře. V Indexu připravenosti na léčbu rakoviny [Index of Cancer Preparedness], který zpracovává The Economist Intelligence Unit a iniciovaly společnosti PPF a její farmaceutická firma Sotio, Česko obsadilo 8. příčku z 29 zemí. Ty byly hodnoceny z hlediska kvality opatření v oblasti prevence a léčby onkologických onemocnění.
Silnými stránkami Česka jsou dle indexu infrastruktura zdravotnictví a dostupnost kvalifikovaných onkologických specialistů. Dále pak preventivní a screeningové programy spolu s včasnou detekcí onemocnění. Prostor pro zlepšení identifikoval Index v oblasti strategického plánu země pro kontrolu a léčbu rakoviny. A také v podpůrné péči o onkologické pacienty a přeživší. Data Indexu ukázala též horší výsledky v jednom z klíčových onkologických ukazatelů, pětiletém přežití.
„Jsme hrdí na systém onkologické péče v Česku. Máme síť regionálních komplexních onkologických center a dvě národní centra specializovaná na méně časté onkologické diagnózy, resp. dětskou onkologii,“ uvedla k výzkumu předsedkyně České onkologické společnosti a přednostka Onkologické kliniky 2. LF UK a FN Motol Jana Prausová.
Rakovina je téma i pro Evropskou komisi
Bruselský list dále píše, že před pandemií se největší úsilí v zemích EU soustřeďovalo na boj s rakovinou, v jehož čele stála Evropská lidová strana, největší frakce Evropského parlamentu. Ta prosadila Evropský plán na poražení rakoviny a měla velkou podporu ze strany předsedkyně Evropské komise [EK] Ursuly von der Leyen. Ta v dětství přišla o sestru nemocnou rakovinou. Program měl podporu i od zdravotní komisařky Stelly Kyriakides, která kvůli rakovině přišla o prso.
„Ale jakmile udeřil koronavirus, byl tento plán odsunut jako všechny ostatní problémy, a byl po několika odkladech publikovaný až v únoru 2021,“ uvádí Politico.eu.
S ohledem na to, že pandemie podstatně ovlivnila péči o pacienty s rakovinou, zmiňovaný plán prosazuje „účinné akce na zmírnění dopadu pandemie na péči o tyto pacienty.“ Je podporovaný částkou čtyř miliard eur z fondů EU, které by měly zmírnit vliv odložených screeningů a léčby. Ovšem za předpokladu, že finance budou využity rychle.
Plán dále vytvoří síť Národních onkologických center v každé členské zemi, což má 90 procentům potenciálních pacientů do roku 2030 zajistit přístup do jednoho z nich. Na jedno centrum by mělo připadat pět milionů občanů.
„Tato iniciativa by měla život postižených podstatně zlepšit,“ říká například Dégi, která počítá, že v Rumunsku by taková centra měla být alespoň čtyři.
Národní onkologická centra a víra ve zlepšení
Bartosz Arlukowitz, poslanec Evropského parlamentu, však varuje před přeceňováním tohoto plánu. Jako bývalý polský ministr zdravotnictví a nyní předseda speciální komise pro rakovinu při Evropském parlamentu míní, že čtyři miliardy by mohly pomoci, ale, že to není dost. Dost na to, aby to zlepšilo péči v celé Evropě.
Navzdory odkladu péče v důsledku pandemie je Matti Aapro, onkolog a prezident ECO, přesvědčený, že výhled je přeci jen pozitivní. Péče o pacienty je „mnohem lepší“, než kdy bývala, uvedl. Máme podle jeho slov dobré operační techniky a předepisujeme pacientům účinnější léky než v minulosti.
„Nebyl bych lékařem léčícím rakovinu, kdybych neměl jistou dávku optimismu,“ řekl Aapro.
–AM/DNA–
[…] a největší problémy budou třeba na onkologických odděleních. Podle českého tisku způsobila pandemie závažná zpoždění při léčbě a prevenci rakovin a bude nyní po celé Evropě kapacitní problém toto léčebné manko dohnat – a to se […]