Očkování proti covidu-19 dává smysl i u mladších ročníků bez zdravotních obtíží. Ani u nich není vyloučeno riziko těžšího průběhu nemoci covid-19 s trvalejšími následky. Navíc u nich hrozí, že rozšíří nákazu do svého okolí a citlivých skupin obyvatelstva.
Očkování proti covidu má v zastavení šíření koronaviru nezanedbatelný význam i u mladších ročníků bez jakýchkoli zdravotních problémů. I oni mohou svou vakcinací přispět k dosažení co největší kolektivní imunity a zabránit vzniku nových mutací viru. Upozorňují na to ve své zprávě zástupci Asociace inovativního farmaceutického průmyslu [AIFP].
„Hlavní důvod, proč by se mladí a zdraví lidé měli nechat očkovat, je tedy populační hledisko. Bez jejich očkování proti covidu-19 je zvládnutí pandemie, včetně nových variant viru, nejisté,“ uvádí asociace.
Z rizika nákazy novým koronavirem a následné infekce covid-19 s komplikacemi nejsou vyloučeni ani mladí lidé. Lékaři u nich navíc po úzdravě z covidu-19 pozorují i některé přetrvávající následky. Jako jsou například poruchy krátkodobé paměti a koncentrace.
„S postupujícím očkováním v rizikovější starší populaci roste poměr mladších pacientů s těžším průběhem nemoci,“ upozorňují zástupci AIFP s tím, že mladší pacienti se stávají také významnější zdroj infekce.
Dodává, že bez očkování celé populace, včetně mladších ročníků, bude kontrola onemocnění covid-19 jen velmi obtížná.
Očkování proti covidu dobře funguje i u mladých
Vakcíny proti covidu-19 očkované chrání, jak potvrzují nejenom jejich klinické studie, ale i samotná praxe. Příkladem může být devítimilionový Izrael, kde už má očkování plně dokončeno přes pět milionů obyvatel. Riziko infekce u očkovaných se nyní dle odborníků snížilo o více než 95 procent, tedy více než dvacetkrát.
Denní přírůstky nově nakažených v zemi se již delší čas pohybují v jednotkách případů. Počátkem června proto tamní vedení země zrušilo téměř všechna dosavadní opatření proti šíření koronaviru. I přesto zůstává země obezřetná, a to hlavně kvůli riziku zavlečení nových mutací viru v nadcházející turistické sezoně.
Nežádoucí reakce vyzývá k obezřetnosti, nikoli odmítnutí
Bezpečnost registrovaných vakcín u nás od počátku očkování sleduje Státní ústav pro kontrolu léčiv [SÚKL]. Přičemž nejdůležitějším zdrojem informací po uvedení léčivého přípravku [vakcína je léčivý přípravek, pozn. red.] na trh jsou zdravotničtí pracovníci a samotní pacienti. I ti mohou přímo lékovému ústavu hlásit neočekávaný nežádoucí účinek po aplikaci vakcíny proti covidu-19.
„Počty nahlášených podezření na nežádoucí účinky jsme se rozhodli zveřejňovat hned od začátku očkování proti covid-19 v ČR. Je podle nás důležité, aby lidé měli k těmto informacím přístup,“ říká ředitelka SÚKL Irena Storová.
Dodává, že osoby se závažným nebo neočekávaným nežádoucím účinkem po očkování mají po konzultaci s lékařem reakci ústavu sami nahlásit.
„Případně můžete o nahlášení požádat zdravotnické pracovníky,“ upřesňuje.
SÚKL veškeré nežádoucí reakce eviduje, přidělí jim unikátní číslo a na jejich vyhodnocování poté spolupracuje i se zástupci Evropské agentury pro léčivé přípravyk [EMA] a Světové zdravotnické organizace [WHO].
K 8. červnu přijal SÚKL celkem 5 402 hlášení o možných nežádoucích účincích po očkování proti covidu-19. Nejčastěji jimi byly chřipkové příznaky [flu-like syndrom], horečka, třesavka zimnice, únava. Dále i bolest, zarudnutí, otok či svědění v místě vpichu. Někteří očkovaní ohlásili vyrážku v místě vakcinace, pocit chladu nebo naopak horka, bolest v podpaží a potíže při chůzi. Často hlášenou nežádoucí reakcí byly neurologické příznaky, jako jsou bolest hlavy, mravenčení, závratě, třes, mdloba. Dále i narušení rovnováhy, ospalost, migréna i narušení chuti a paměti.
„Stejně jako u ostatních hlášení se i v těchto případech jedná pouze o podezření na vztah k očkování, časová souvislost nemusí znamenat souvislost příčinnou,“ upozorňuje SÚKL.
–RED–
