Letos na podzim zřejmě začne v Evropě klinické hodnocení nové terapie, která by mohla léčit pacienty s Huntingtonovou chorobou. Další dobrá zpráva zní – preklinické testy prováděné na speciálně upravených miniprasatech ve výzkumném centru PIGMOD v Liběchově přinesly velmi slibné výsledky.
Úspěšné výsledky preklinických studií na speciálně upravených miniprasatech v centru PIGMOD Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR v Liběchově otevřely cestu k další fázi testování nadějné terapie na léčbu Huntingtonovy choroby. Americký úřad pro kontrolu potravin a léčiv [FDA] i Evropská agentura pro léčivé přípravky [EMA] povolily zahájení klinických testů na pacientech. Potvrdili to ve své zprávě vědci z Akademie věd ČR.
„Protože FDA Safety Board kladně vyhodnotil na podzim 2020 klinickou studii v USA, bude v roce 2021 klinické testování tohoto virového vektoru rozšířeno také o pacienty v Evropě,“ říká vedoucí centra PIGMOD Jan Motlík s tím, že první fáze klinických testů by mohla začít již letos na podzim.
Nová terapie snižuje huntingtin v mozku
Vědečtí pracovníci z centra PIGMOD se výzkumem Huntingtonovy choroby zabývají dlouhodobě. Toto závažné a nevyléčitelné dědičné onemocnění, kterým v Česku trpí kolem jednoho tisíce pacientů, způsobuje mutace v genu kódující protein huntingtin.
„Cílem námi testované terapie je snížit množství huntingtinu přímo v mozku zvířat pomocí krátké interferující molekuly ribonukleové kyseliny siRNA zacílené přímo na sekvenci huntingtinu,“ popisuje nový přístup Motlík.
Virový vektor nesoucí krátkou molekulu siRNA se jednorázovou chirurgickou injekcí vpravuje přímo do mozku zvířete v celkové anestezii, uvádí vědci.
„Následně naměřená data ukázala snížení množství huntingtinu po šesti i po dvanácti měsících v nejdůležitějších oblastech mozku transgenních miniprasat, v bazálních gangliích, ale i v motorické oblasti mozkové kůry,“ popisuje výsledky testů Zdeňka Ellederová z Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR, autorka publikace.
[Pozn. red.: Obrázek vlevo z magnetické rezonance ukazuje značící látku pro ověření přesného místa vpichu pro aplikaci vektoru. Autor: Z. Ellederová].
Genetické modely na Huntingtonovu chorobu
Liběchovská miniprasata představují podle vědeckých pracovníků zcela unikátní model pro výzkum vzácného onemocnění Huntingtonova choroba.
„Jedná se o námi vytvořené genetické modely, které nesou mutovaný lidský nebo prasečí huntingtin, ale klinicky mají zatím jen mírné symptomy Huntingtonovy nemoci, která je u lidí smrtelná s těžkým průběhem,“ přibližuje Zdeňka Ellederová.
Transgenní prasata jsou podle ní proto ideální pro testování potlačení produkce mutovaného huntingtinu, bez toho, aby sama trpěla symptomy Huntingtonovy nemoci.
Na preklinických studiích spolupracovali vědci z centra PIGMOD Ústavu živočišné fyziologie a genetiky AV ČR s neurology z nemocnice Na Homolce. Dále s Fakultní nemocnicí u svaté Anny a Veterinární univerzitou v Brně pod vedením nizozemské firmy uniQure. Výsledky preklinických testů uveřejnil prestižní časopis Science Translational Medicine.
Co je Huntingtonova choroba
Huntingtonova choroba je vzácné onemocnění. Jeden nemocný připadá na cca 10 až 20 tisíc lidí. Děti nemocných rodičů jsou v 50% riziku, že se u nich nemoc také projeví. Jako první nemoc popsal americký lékař Georg Huntington, jenž se prostřednictvím svého otce, také lékaře, setkával s pacienty trpícími tímto onemocněním.
Huntingtonova choroba [HCH] je neurodegenerativní onemocnění. Jde o vážné progresivní onemocnění mozku, které nemocné zasahuje fyzicky, psychicky i emočně. HCH je nevyléčitelné onemocnění, které postupně poškozuje nervové tkáně nemocného. Lékařům se u pacientů daří pouze částečně potlačovat choreatické pohyby a psychické poruchy medikamenty. A to především ze skupiny neuroleptik, antidepresiv a anxiolitik.
V 90 procentech se Huntingtonova choroba objevuje mezi 35. až 50. rokem věku. Zhruba v pěti procentech se nemoc projeví u nemocného do 20. roku života. Jde pak o takzvanou juvenilní formu nemoci. Na Huntingtonovu chorobu zatím neexistuje účinná léčba.
–VRN–
