Až pětina Čechů v lockdownu přibrala tři a více kilogramů. Naopak 22 % na váze ztratilo, až 14 % z nich pak nepřiměřeně. Vyplývá to z průzkumu Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra ČR [ZP MV ČR] od agentury IPSOS. Průzkum zároveň potvrdil, že domácí prostředí přispívá k výkyvům tělesné hmotnosti.
Tělesná hmotnost u lidí přirozeně přibývá od věku 25 let do doby kolem 65 let zhruba o jeden až dva kilogramy za pět let. Dále platí, že váha by neměla nijak výrazně klesa. A naopak, že přírůstek váhy o více než tři kilogramy už značí problém.
„Změna váhy o více než tři kila znamená, že jedinec není schopen řešit obezitu autoregulací. Nejedná se jen o přírůstek, ale také o redukci váhy, kdy úbytek o více než tři kila způsobí jo-jo efekt s následným přestřelením výchozí váhy o dvě kila a více,“ vysvětluje dětský obezitolog Fakultní nemocnice v Motole [FN Motol] a revizní lékař ZP MV ČR Zlatko Marinov.
Polovina dotazovaných v domácím prostředí přibrala
V online průzkumu rizikovosti vzniku obezity v domácím prostředí ZPMV ČR se agentura IPSOS zaměřila na věkovou kategorii od 18 do 65 let. V dotazování zjišťovala stav tělesné hmotnosti u 1 575 respondentů z České republiky v období od loňského září do začátku letošního března.
„Z výsledků je zřejmé, že v období od loňského září do začátku března zhruba 17 procent respondentů přibralo o jedno až dvě kila, dvanáct procent respondentů o tři až čtyři kila, a osm procent dokonce o pět a více kilo,“ stojí ve výsledcích průzkumu pojišťovny.
A dále: Zhruba 22 procent respondentů v tomto období naopak na váze ubralo. Z toho ale 14 procent nepřiměřeně mnoho, o více než tři kila.
„Velmi znepokojujících je těch osm procent respondentů, kteří za tak krátkou dobu přibrali pět a více kilo. V takových případech se do pěti let rozvíjejí komplexní metabolické změny vedoucí k závažným civilizačním onemocněním,“ upozorňuje Zlatko Marinov.
Nezdravý životní styl prozradí odpovědi na několik otázek
Podle Marinova může být prostředí domova obezitogenní, závažně obezitogenní až toxicky obezitogenní. To v závislosti na tom, do jaké míry podporuje nezdravý životní styl. V průzkumu se potvrdilo, že rozhodující roli v udržení tělesné hmotnosti sehrává šest faktorů, jejichž souběh pak vede k rozvoji nadváhy a obezity.
- Zda respondenti vynechávají snídani a jaký mají jídelní režim.
- Kolik toho denně nachodí.
- Kolik času denně prosedí u obrazovky mimo pracovní nebo školní činnosti.
- Kolik hodin denně spí.
- Zda trpí úzkostí, depresí.
- Zda prožívají krizovou rodinnou situaci.
Podle Marinova může za kila navíc hlavně nedostatek spánku, absence snídaně, surfování na internetu, málo nebo žádný pohyb a také stres.
„Stresové situace a úzkostné stavy mohou přispívat k rozvoji obezity, protože lidé je často kompenzujeme zvýšenou konzumací jídla,“ připomíná s tím, že k rozvoji obezity stačí, když se uplatňují alespoň tři z výše popsaných obezitogenních faktorů.
Z průzkumu také vyplynulo, že u 90 procent respondentů se v domácím prostředí hromadí tři a více obezitogenních faktorů. A ukázalo se, že existuje souvztažnost mezi závažnějšími změnami hmotnosti a větším počtem obezitogenních faktorů.
Tři a více prohřešků či rizikových stavů psychiky totiž uvedlo v dotazníku 94 procent z těch respondentů, kteří přibrali o tři až čtyři kila, a 96 procent z těch, kteří přibrali o pět kilo a více. Šest i více prohřešků a rizikových stavů psychiky uvedlo 24 procent z těch, kteří přibrali o tři až čtyři kila. Zhruba 27 procent z těch, kteří přibrali o pět kilo a více.
Pozor na víkendovou recidivu
Nejvíce obezitogenních zlozvyků se dle průzkumu váže k víkendům. Většina respondentů uvedla, že dohání spánek, mění jídelní režim a také se prodlužuje čas strávený u televize a na telefonu. Někteří to naopak zase přehánějí s fyzickou aktivitou.
„Pokud jde o rizikové stavy psychiky, bylo zjištěno, že v době průzkumu 30 procent respondentů zažívalo nejistu, úzkosti či strach o svou budoucnost. A asi osm procent trpělo kvůli onemocnění,“ popisuje výsledky ZP MV ČR.
Podle ní, více než čtyři procenta prožívala odluku od příbuzných či přátel, přišla o člena rodiny. A něco přes pět procent přišlo o práci nebo se bálo, že o ni přijde.
Normální BMI se stává snad vzácností
Výsledky průzkumu dále ukázaly, že 30 procent respondentů má nadváhu a 17 procent dokonce obezitu I. stupně. Necelých sedm procent pak obezitu II. stupně a čtyři procenta obezitu III. stupně. Naopak dvě procenta trpí podváhou.
„Normální BMI má podle průzkumu více žen než mužů, zhruba 40 procent žen a asi třetina mužů,“ doplňuje pojišťovna.
Podle Marinova je normální BMI v populaci stále méně běžný. Obezita už je vážný globální problém a je třeba ji brát skutečně jako nemoc. Výhoda v léčbě dle něj je, že obézní člověk se pozná na první pohled, což umožňuje včasný zákrok. Překážka ale zůstává nedostatečná nutriční a zdravotní gramotnost a masivní mediální prosazování zájmových vlivů.
Těm, kdo v době lockdownu závažně přibrali, i těm, kdo nepřiměřeně shodili v důsledku nějaké diety, Marinov doporučuje, aby si doma vytvořili antiobezitogenní zázemí. A vyhledali odbornou lékařskou pomoc.
„Antiobezitogenní zázemí znamená, že budete jíst pravidelně v předem určených časech. A nebudete dojídat celé porce. Snídat budete před osmou, pít budete jen nesladké tekutiny a trochu mlsat si dovolíte jen o víkendu,“ vysvětluje s tím, že denně je třeba ujít alespoň čtyři kilometry a pravidelně spát sedm až osm hodin každý den.
Obezita je spouštěčem dalších nemocí
Dodejme, že obezita je spouštěčem fatálních civilizačních onemocnění, na které umírá 90 procent populace. Zdravotní pojišťovny se proto snaží své klienty zapojit do různých preventivních programů proti jejímu rozvoji.
Z PMV ČR ze svého fondu prevence hradí například různé sportovní aktivity, plavecké kurzy nebo dětské letní pohybové a ozdravné pobyty v přírodě. V loňském roce investovala do podpory zdravého životního stylu klientů kolem 85 milionů korun.
–RED–
