Bulharsko se v posledních letech potýká s nedostatkem financí na služby spojené s prevencí HIV. Příspěvky od ženevského Globálního fondu [Global Fund] přestaly zemi přicházet a tamější politici upřednostňují jiné výdaje před výdaji na prevenci před virem HIV. Situace se stává kritická.
Za posledních 15 let se Bulharsko a několik dalších balkánských a postsovětských zemí přesunulo z pozice velkých příjemců financí v programu ženevského fondu na pozici financování z vlastních zdrojů. Donátoři se nyní soustředí na nejchudší země s největším počtem nemocných. Těmi jsou například státy v saharské Africe, kde se ročně virem HIV nakazí tisíce lidí.
Země, které přišly o podporu, se s novou situací vyrovnávají různě. V Estonsku i po ukončení programu v roce 2007 počet nových případů dále klesal. Naopak v Srbsku, kde pomoc fondu skončila v roce 2014, se přechod od mezinárodní pomoci ukázal jako problematický. Počet případů se po ukončení preventivních programů začal opět zvyšovat. A tak byl v roce 2018 Bělehrad do programu Globálního fondu znovu zařazen.
Nyní se problémy s šířením nákazy objevují v Bulharsku. V zemi v letech 2018 až 2019 vzrostl počet nemocných AIDS o více než 50 procent. Spolu s Maďarskem je tak jedinou unijní zemí, kde počty nakažených HIV za posledních deset let rostou. Ostatní země EU naopak potvrzují jejich pokles, jak uvedlo Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí [ECDC].
Jak šlo financování prevence v Bulharsku
Bulharsko obdrželo od Globálního fondu v letech 2004 až 2017 celkem 50 milionů dolarů. V roce 2014 organizace usoudila, že Bulharsko nemá na další příspěvky nárok, ačkoliv počet nakažených HIV v zemi byl definovaný jako vysoký, zvlášť v rizikových skupinách obyvatel.
„Škrt 50 milionů dolarů nebylo příliš vzhledem k výši rozpočtu tamního ministerstva zdravotnictví, aby zastavení příspěvků ohrozilo udržitelnost a přechod země na národní financování,“ uvedl manažer Global Fund Matthew MacGregor.
Přesto není vývoj v Bulharsku vůbec povzbudivý. Nárůst onemocnění AIDS mezi homosexuály od roku 2008, kdy bylo zaznamenáno 20 případů, výrazně zrychlil. V roce 2019 už byl šestkrát vyšší, nemoc se potvrdila u 122 osob. A právě tato čísla jsou pro finanční pomoc z Global Fund rozhodující. Programy na pomoc nakaženým a rizikovým skupinám řídí nevládní organizace. Těm Global Fund pomohl vybudovat preventivní centra a služby jako výměnu injekčních stříkaček, přístup LGBT komunit k rychlému testování v nočních klubech, poradenskou činnost HIV pozitivním a pomoc k léčbě, což je rozhodující pro ukončení přechodného období. Což v Bulharsku také zůstalo, ale samotná léčba HIV pozitivních už je v rukou tamní vlády a testování zajišťují státní zdravotní střediska. A zde je jádro pudla.
Bulharsko: Zaostřeno na Checkpoint Sofia
Nezisková klinika Checkpoint Sofia [na foto, pozn. red.], která v minulosti zachytávala 20 až 25 procent výskytu HIV v Bulharsku, je nyní na pokraji krachu. S podporou Globálního fondu měla 20 zaměstnanců včetně terénních pracovníků. Klinika ročně zvládla až šest tisíc testů a zajišťovala i celková vyšetření. Svou práci přitom zvládala s ročním rozpočtem 60 000 eur [cca 1,53 mil. Kč]. Nyní má klinika podle Eleny Birindjievy, šéfky nevládní organizace Zdraví bez hranic, čtyři zaměstnance, včetně Birindjievy. A vychází jen stěží.
„Scházejí peníze na terénní pracovníky, takže musíme spoléhat na dobrovolníky. Příspěvky od farmaceutické společnosti Gilead nám dopomohly k financování dalších dvou let činnosti. Ale už letos zůstaneme bez prostředků,“ říká Birindjieva.
Proto Checkpoint Sofia zpoplatnila své služby, ale testování na HIV zůstává dále zdarma. S ukončením aktivit v jiných centrech lidé nyní za testy cestují na kliniku v hlavním městě i 400 kilometrů. Naštěstí se asi 80 procent jejích klientů s placením za služby smířilo.
„Cítíme se zrazeni Globálním fondem, bulharskou vládou i městskými úřady, nikdo nám nechce pomoci,“ říká Elena Birindjieva.
Podle ní je příliš brzy říci, jaké dlouhodobé dopady bude mít zastavení prevence a testů v nejvíce ohrožené skupině obyvatel. Předpovídá, že brzy skončí i bezplatné testování v Checkpoint Sofia, protože vláda ho financovat dál neplánuje. A to je dle mnohých poslední hřebíček do rakve v prevenci nemoci AIDS v Bulharsku. Své pobočky už totiž uzavřela po 22 letech práce Iniciativa pro zdraví, která poskytovala narkomanům čisté jehly i HIV testy.
Bulharská vláda je „v pohodě“. Lidé v terénu nikoli
Bulharské ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že počet pozdních diagnóz a případů AIDS v roce 2020 klesl. Nedodalo ovšem, že kvůli koronavirové pandemii se takřka zastavilo sledování HIV pozitivních. Což ostatně neplatí jen pro Bulharsko.
I tak odborníci upozorňují, že se Bulharsko vydalo špatným směrem „pozdní diagnózy“. Více než polovina všech nových případů nákazy HIV se totiž potvrdila rok po nakažení. V roce 2018 bylo 55,9 procenta diagnóz provedeno pozdě a v roce 2019 jejich počet vzrostl na 62 procent. Potvrdil se také nárůst počtů případů nemoci AIDS, tedy důsledek toho, že léčba selhala a diagnóza byla provedena pozdě.
Situaci zkomplikoval také systém vládní podpory, který tlačí na nevládní organizace, aby prokázaly, že samy mají dost finančních prostředků na poskytování služeb a nákup potřebného materiálu. Nevládní organizace tomuto požadavku nejsou schopny vyhovět a mnohé z nich ukončily činnost. Dodejme, že Global Fund na podporu boje proti AIDS, tuberkulóze a malárii byl založený v roce 2002 právě proto, aby překlenul období, než iniciativu převezmou národní vlády.
–AM–
