Lékařská posudková služba se zřejmě dočká pomoci při vedení své agendy. Podle novely zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení by posudkovým lékařům v práci pomáhali nelékařští zdravotníci. Novelu Sněmovně v úterý 11. května doporučil ke schválení Výbor pro sociální politiku.
Podle novely zákona by posudkovým lékařům s přípravou podkladů, návrhů posudků a dalšími úkony nově pomáhali vysokoškolsky vzdělaní nelékařští zdravotníci. Návrh v úterý 11. května doporučil dolní komoře Parlamentu ČR ke schválení sociální výbor beze změn.
„Tým odborný nelékařský zdravotnický pracovník a lékař zvládne podstatně větší objem práce a rychleji než samotný lékař,“ napsali předkladatelé v důvodové zprávě.
Podle jejich odhadů by ve správě sociálního zabezpečení mohlo pracovat zhruba 160 takovýchto zdravotníků s nelékařským vzděláním.
Lékařská posudková služba má komunikovat elektronicky
Podmínka pro práci v posudkové nelékařské službě by dle navrhované novely bylo absolvování certifikovaného odborného kurzu. Na přípravě posudků by se pak zdravotníci podíleli maximálně v rozsahu své kvalifikace. Kvalitu posudků má dle normy zajistit to, že každý z nich by schválil a podepsal posudkový lékař. V odvolacích řízeních by pak posudky zpracovávali výhradně lékaři.
Novela o organizaci a provádění sociálních zabezpečení má přinést i další změny. Patří k nim zavedení elektronické komunikace mezi lékařskou posudkovou službou a poskytovateli zdravotních služeb. Dále zakotvení práva sociální správy žádat po poskytovatelích zdravotních služeb doplnění podkladů o zdravotním stavu posuzovaných žadatelů o invalidní důchod či příspěvek na péči. Účelnější by měla být podle předkladatelů také kontrola posuzování dočasné pracovní neschopnosti.
Posudková služba se u nás netěší dobrému jménu
Navrhovaná novela reaguje na dlouhodobý nedostatek posudkových lékařů a efektivitu jejich práce. Jejich hlavní činností je především zhodnotit zdravotní stav žadatele o invalidní důchod nebo příspěvek na péči. Stejně jako stupeň invalidity a tedy i výši schváleného příspěvku.
Lékařská posudková služba u nás po léta sklízí kritiku. Na její přístup a dlouhé vyřizovací lhůty si stěžují lidé se zdravotním omezením i pacientské organizace. Situaci kolem jejich výkonu kritizují opakovaně také poslanci.
Problém jsou dlouhé čekací lhůty, zastaralé předpisy a vyhlášky, penzijní věk posudkových lékařů, ale i neochota zabývat se potřebami pacienta. Což potvrdil i průzkum spolku Amelie, která se zaměřila na pomoc onkologickým pacientům.
„Průzkum ukázal, že současná kondice tuzemské posudkové služby nevyhovuje potřebám pacientů ani samotných lékařů. Lidé u posudkových lékařů cítí často bezmoc,“ uvedla ředitelka spolku Amelie Michaela Čadková Svejkovská.
Na LPS a dlouhé vyřizovací lhůty si dlouhodobě stěžují žadatelé o posouzení. Stížnosti dostává i Národní rada osob se zdravotním postižením [NRZP].
„Vůbec nenastává zlepšení. Je to pořád stejné. Na vyřízení se čeká podstatně déle, než ministerstvo říká,“ uvedl šéf rady Václav Krása.
S nedostatkem lékařů se Lékařská posudková služba potýká dlouhodobě. Ministerstvo práce a sociálních věcí v minulosti navrhovalo, aby část agendy převzali praktici. Ti to však odmítli. Resort tak v minulosti zavedl organizační opatření a prosadil navýšení platu i odměny. Zřejmě ani tyto kroky zlepšení do praxe nepřinesly.
–ČTK/RED–
