Laboratoře dostanou 160 milionů korun na sekvenaci virových vzorků SARS-CoV-2. Kapacita laboratoří se tím zvýší o 4 800 analyzovaných vzorků za měsíc. Dotaci pro ně včera 12. dubna schválila na svém jednání vláda. Sekvenace dokáží včas zachytit nové mutace covidu-19.
Zvýšit kapacity laboratoří zabývající se rozborem viru má nyní pomoci dotační program určený pro sekvenaci podezřelých vzorků v částce 160 milionů korun.
„Jde o speciální proces [sekvenace, pozn. red.], kterým se detekuje neznámá část datové informace viru, která nás může upozornit na to, že se něco děje,“ uvedl po včerejším jednání vlády ministr zdravotnictví Petr Arenberger [za ANO].
Z veřejného zdravotního pojištění se za současných podmínek hradí diagnostika nemoci covid-19. Nikoli pak samotná laboratorní sekvenace odebraného biologického materiálu, u něhož je podezření na novou mutaci koronaviru.
Mutace viru se sledují průběžně
Podle ministra jsme za stávajících podmínek schopni zjistit pozitivitu či negativitu testované osoby. Nikoli však cirkulaci nebezpečné a například i rychle se šířící varianty viru. K tomu má posloužit právě navýšení počtu sekvenovaných vzorků viru.
„Celogenomová sekvenace [WGS] virových vzorků je v současnosti jedinou efektivní cestou monitoringu epidemické situace, kdy se objeví ohnisko charakterizované změnou jedné z proměnných, které používáme pro sledování epidemie,“ uvádí na stránkách Státního zdravotního ústavu [SZÚ] Helena Jiřincová z Národní referenční laboratoře [NRL] pro chřipku a nechřipková virová respirační onemocnění.
Jedině takovým přístupem je podle ní možné včasně zachytit varianty viru, které by mohly ovlivnit stávající epidemickou situaci i zhoršit průběhy nemoci covid-19 u nakažených. Rizikem je podle ní i rezistence nových mutací na dostupné očkovací látky.
Sekvenace: důvody pro zaslání vzorku do laboratoře
Hygienické stanice a vyšetřující odběrová místa zasílají vzorky viru k sekvenaci ve chvíli, kdy se v lokálním ohnisku nákazy zvýší R. Tedy reprodukční číslo [udává počet osob nakažených od jedné pozitivní osoby, pozn. red.].
„Rychlé šíření je prvním příznakem,“ vysvětluje SZÚ.
Dalšími důvody pro sekvenaci vzorků je podle SZÚ nakupení výsledků s nízkými hodnotami Ct v ohnisku [Ct < 16], zvýšení podílu inaparentních [bezpříznakových] průběhů infekce s jasnou pozitivitou Ct < 26. A především pak u vzorků od pacientů s atypickými klinickými projevy covidu-19, nebo i neobvyklými pozitivními materiály, jako je například plná krev.
Zdravotníci v laboratořích sekvenují také vzorky od pacientů mladších 50 let bez významných komorbidit, kteří se po nákaze koronavirem dostali do těžkého zdravotního stavu. Dále se rozebírají vzorky od hospitalizovaných dětí mladších 16 let. A také u navrátilců ze země s rychlým šířením nemoci covid-19 a vysokým podílem nakažených s těžkým průběhem nemoci.
„V případě, že je situace v kraji stabilní, dodává každý kraj do NRL 5 materiálů za týden, a to odebraných do 5. dne od nástupu klinických příznaků a s Ct do hodnoty 26,“ uvádí SZÚ.
V Česku se doposud prokázaly tři varianty koronaviru
Na území České republiky laboratoře doposud potvrdily tři mutace koronaviru SARS-CoV-2. Už od druhé poloviny loňského prosince se u nás šíří nakažlivější britská varianta viru. Poté se prokázala i jihoafrická mutace a v minulém týdnu laboratoře na severu Čech potvrdily dva případy brazilské varianty viru. Podle Jiřincové v případě na Děčínsku zachycených dvou případů brazilské mutace nejde o obávanou novější a rychle se šířící variantu. Je to naopak mírnější mutace, která se u nás šířila již koncem loňského roku.
–VRN–
