Pacientů připojených na ECMO neboli mimotělní membránovou oxygenaci letos ve srovnání s předchozím rokem rychle přibývá. Dokládají to data Všeobecné fakultní nemocnice [VFN] v Praze, kde na ECMO loni napojili 72 pacientů. Letos už jich je více než 50. Na vině je pandemie koronaviru.
Přístrojem ECMO na zajištění mimotělního oběhu při selhávání srdce, plic nebo obou orgánů disponují lékaři ve VFN již čtrnáct let. Na mimotělní membránovou oxygenace [ECMO] dosud napojili 500 pacientů, což odpovídá v průměru 36 pacientům za rok. Už loni však začaly počty pacientů na mimotělním oběhu ve VFN narůstat, léčilo se jím v ní celkem 65 dospělých a sedm dětí. První letošní měsíce ukazují na ještě prudší nárůsty pacientů s ECMO podporou.
„Na ECMO jsme již letos napojili jednapadesát pacientů, z toho tři děti. Oproti předchozím rokům jde o obrovský nárůst. Podobný počet míváme běžně až na podzim, a ne po třech měsících. Až na výjimky se jedná jen o pacienty se selháním plic při onemocnění covid-19,“ uvedl koordinátor ECMO týmu VFN a 1. LF UK Jan Bělohlávek.
Doplnil, že loni napojili lékaři ve VFN na mimotělní oběh celkem 72 pacientů průměrného věku 44 let. U jednatřiceti z nich bylo příčinou onemocnění covid-19.
ECMO nahradí plíce i srdce, nikoli však navždy
Systém ECMO [na obrázku vpravo, pozn. red.] indikují lékaři pacientům s omezenou nebo dočasně nefunkční činností srdce, plic a často i obojího. Další důvod pro připojení na mimotělní oběh je, že pacient nereaguje na konvenční léčbu nebo se lékaři snaží překlenout mezidobí, kdy čeká na transplantaci srdce či plic.
„Funkce plic se dá do určité míry nahradit umělou plicní ventilací. Když však začne selhávat nebo když víme, že používáme parametry plicní ventilace, které plíce poškozují, je nezbytné tuto metodu nahradit mimotělní podporou,“ vysvětluje Bělohlávek.
Při napojení pacienta na ECMO mu zdravotníci zavedou speciální kanyly do velkých cév a jejich krev se okysličí mimo tělní oběh s pomocí speciálního přístroje. Poté se vrací zpět do organismu nemocného.
ECMO, jak už bylo zmíněno, využívají lékaři u těžkého selhání plic, ale také u pacientů se zástavou srdce, u operací srdce nebo jako překlenutí k dlouhodobější náhradě srdce, či k srdeční nebo plicní transplantaci. Nejčastější důvod pro připojení pacienta na mimotělní oběh je snaha získat čas pro uzdravení zasaženého orgánu. Úspěšnost metody vždy závisí na věku nemocného, přidružených chorobách, diagnóze a případných komplikacích. Podle odhadů lékařů se pohybuje zhruba kolem 50 procent.
ECMO zachraňuje i malé děti
Mimotělní podpora ECMO pomáhá při selhání srdce a plic i malým pacientům. Na ECMO připojí malé děti, včetně novorozenců s hmotností vyšší než 2 500 gramů. Loni jich lékaři ve VFN napojili na mimotělní oběh celkem sedm dětí, letos zatím tři dětské pacienty.
Ke stále častější praxi z ECMO týmu ve VFN patří výjezdy do jiných zdravotnických zařízení, kde pacienta na mimotělní oběh napojí a pak převezou na své pracoviště. I takových případů v posledních měsících rychle přibývá, jak potvrzuje vedoucí lékař intenzivní péče Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny VFN a 1. LF UK Martin Balík.
„Pokud je nemocný schopen převozu s podporou umělé plicní ventilace a lékovou podporou oběhu, je vhodné ho přeložit k nám. Ale pokud je stav kritický a transport by pacienta ohrožoval, vyjíždí náš tým za ním,“ říká s tím, že ho pak sami připojují k ECMO a při mimotělní podpoře ho převážejí do VFN.
„Letos už máme za sebou sedmadvacet transportů. Za celý loňský rok jich bylo jen o jeden víc,“ potvrdil letošní obrovský nárůst případů Balík.
Při transportech pacientů jim pomáhají hlavně vrtulníky Armády ČR. K pacientovi dopravují totiž i pět odborníků s technickou základnou a speciálními přístroji. A právě vojenské vrtulníky jsou dle zástupců VFN pro tyto účely vhodnější.
Metoda přichází ze Spojených států
Metoda ECMO je známá již několik desítek let. Prvního pacienta napojili lékaři ve Spojených státech v roce 1971. Podle údajů ELSO [Extracorporeal Life Support Organization] v Evropě funguje v současnosti jedno ECMO centrum na méně než pět milionů obyvatel. V roce 1990 jich bylo 83, v roce 2019 již 430. V České republice využívá přístroje ECMO 14 pracovišť.
Působnost ECMO centra ve VFN patří zejména do oborů intenzivní medicíny, kardiologie, kardiochirurgie a dětské intenzivní medicíny. Centrum nabízí superkonziliární péči pro nemocné z celé republiky a ECMO podporu poskytuje až 10 pacientům najednou.
„Péče o tyto nemocné je extrémně náročná a zdůrazním, že se jedná o týmovou práci mnoha odborníků. Složení týmu se liší podle indikace a typu zavedení ECMA. Například úloha chirurga je zásadní při zavádění centrálního a dětského ECMA a dále při indikaci, kde indikující mají rovnocenný hlas a rozhodují v týmu,“ řekl přednosta II. chirurgické kliniky kardiovaskulární chirurgie VFN a 1. LF UK a člen ECMO týmu Jaroslav Lindner.
Dodal, že zavedením ECM0 práce zdravotníků nekončí, ale naopak začíná.
–RED–
