Státní rozpočet aktuálně devastují jak raketově rostoucí běžné výdaje státu, tak náklady na zvládání pandemie. K nim patří i peníze na odměny zdravotníkům. A právě kvůli nim teď poslal ostrý dopis prezident České lékárnické komory Aleš Krebs prezidentovi Svazu zdravotních pojišťoven ČR Ladislavu Friedrichovi.
Svaz zdravotních pojišťoven ČR [SZP ČR] v minulých dnech vyjádřil nesouhlas s podobou kompenzační vyhlášky. V ní odmítal vyplacení odměn pro zdravotníky v neakutní lůžkové péči z veřejného zdravotního pojištění. Svaz spočítal, že náklady na tyto odměny vyjdou na 12,2 miliardy korun. A tento výdaj si podle něj zdravotní pojišťovny nyní nemohou dovolit.
Netrvalo dlouho a na kritiku Svazu reagovalo Ministerstvo zdravotnictví ČR [MZ ČR]. To uvedlo, že zdravotní pojišťovny mají peněz dost a další kompenzace pojišťovny neohrozí. Mluvčí úřadu Barbora Peterová přitom vysvětlila, že vyplacení odměn ze zdravotního pojištění je jedinou možností, jak odměny ke zdravotníkům v nejbližší době dostat. Ve stejný den podepsal novelu kompenzačního zákona prezident Miloš Zeman.
Po slovech prezidenta Svazu zůstal nepříjemný odér
Podpisem kompenzačního zákona prezidentem republiky by se mohla zdát celá polemika o tom, kdo má co platit, za uzavřenou. Jenomže tak tomu není. Prezident Svazu Ladislav Friedrich se totiž ve své argumentaci, proč si nemohou zdravotní pojišťovny dovolit uhradit odměny pro zdravotníky mimo lůžkovou péči, dopustil překvapivého útoku na lékárníky.
„Dostat je [odměny] mají všechna zařízení bez ohledu na dopad covid do jejich činnosti, tedy například i lékárny. […] Je navíc otázka, zda vůbec je možné o kompenzaci mluvit, protože to by musela platba být vázaná na to, že daný poskytovatel měl buď enormní náklady, nebo naopak výpadek péče spojený s covidem. Zrovna v případě lékáren, jež nebyly nijak omezeny, to naprosto neplatí. K tomu si přidejme, že vyhláška nijak neřeší, jak s penězi majitelé zdravotnických zařízení reálně naloží,“ uvedl.
Jeho slova nadzdvihla nejednoho lékárníka. Třeba i kvůli tomu, že to byli právě lékárníci, kteří měli zkraje loňska otevřeno, když mnozí ostatní ze strachu před covidem zavírali své ordinace. A to i ti, kteří před televizními kamerami často vystupují jako ti „v první linii“. Avšak kromě pár komentářů na sociálních sítích se nic nedělo. Až do včerejška, kdy se prezident České lékárnické komory [ČLnK] v osobním dopise tvrdě opřel právě do matadora tuzemského veřejného zdravotního pojištění, prezidenta Svazu Ladislava Friedricha. A v něm explicitní zmínky o lékárnách označil za ryze účelové.
Co píše Aleš Krebs Ladislavu Friedrichovi
V dopise Aleš Krebs Ladislavu Friedrichovi píše: „S neskrývaným údivem jsem si přečetl v médiích vyjádření Svazu zdravotních pojišťoven, v němž kritizujete přidělení odměn zdravotníkům v lékárnách prostřednictvím takzvané kompenzační vyhlášky za období epidemie covid-19.“
A pokračuje: „Naprosto nepochopitelné jsou však pro mě Vaše mediální útoky na zaměstnance lékáren spojené s informacemi účelově vytrženými z kontextu a směřujícími k tomu, aby byla v očích široké veřejnosti zpochybněna jejich odbornost a účast v řešení epidemické situace a aby jim byly na rozdíl od ostatních zdravotníků upřeny odměny za zmíněné období.“
Prezident ČLnK v dopise dále označuje vypíchnutí lékárníků jako těch, kteří by rozhodně podle Svazu odměny dostat neměli, jako „naprosto nepřijatelné“. A jak píše, považoval by ho za nepřijatelné i vůči jiným zdravotníkům, kteří se aktivně podíleli na řešení epidemie. A to i v situaci, kdy by příjmy jejich segmentu v meziročním srovnání dosahovaly alespoň průměru 13% navýšení nebo ho dokonce výrazně převyšovaly.
Pár dobře známých faktů
Aleš Krebs odmítá i argumentaci Ladislava Friedricha o příjmech lékáren z prodeje ostatního sortimentu. Důvod podle něj je, že v takovém případě by bylo možné postupovat obdobně u jakéhokoliv provozovatele zdravotnických zařízení.
„Například lázně zpravidla provozují kuchyně a jídelny, proč by si tedy neměly v období epidemie přivydělávat prodejem jídel veřejnosti a zajistit si tak své finanční potřeby? Mnozí lékaři prodávají kosmetiku či jiný doplňkový sortiment, tak proč to také nevzít v úvahu? Připadá Vám to absurdní? Mně ano, a proto by mě ani nenapadlo takto směšovat příjmy z péče hrazené, nehrazené nebo dalších činností,“ píše v dopise.
Zároveň prezidentovi Svazu předestírá i jemu jistě dobře známých pár faktů: „Zatímco náš segment nedosáhl v roce 2020 nejen předpokládaného růstu cca 4 až 5 procent, ale i přes určité zvýšení SiV v druhém pololetí byl mírně pod předchozím rokem a minimálně posledních deset let příjmově stagnuje, jakkoli náklady na pracovní sílu, nájmy, energie apod. neustále rostou. A tyto náklady nepochybně dále zvýšilo i období posledního roku. Zároveň musím upozornit, že se SiV pro letošní rok v porovnání s druhým pololetím 2020 opět snížil dle výsledku dohodovacího řízení z loňského roku. To je meziroční úspora pro zdravotní pojišťovny cca 250 – 300 milionů. Což samo o sobě může znamenat částku řádově 15-20 tisíc korun pro jednoho zaměstnance.“
Aleš Krebs: Místo podpásových útoků osobní schůzku
Ale ani tím prezident ČLnK nekončí. Na prezidenta Svazu Friedricha se obrací přímo: „Nechci zmiňovat výslovně Vaše kroky, které směřují i k blokaci jakékoliv námi navrhované změny v odměňování lékárenské péče nebo zavádění některých přísně individuálních služeb. Již jen dlouholetá stagnace na příjmové straně našeho segmentu je důkazem jejich potřebnosti.“
A dále mu, jak píše, s plnou vážností připomíná, že nebýt personálu lékáren, tak by v posledním roce zcela reálně hrozil kolaps nejen v zajištění péče o ambulantní pacienty, ale také v zásobování ordinací a nemocnic, včetně individuálních příprav pro konkrétní pacienty vindikacích zcela mimo covid-19.
Prezident ČLnK prezidentovi SZP ČR nabízí i pomocnou ruku. Místo nešťastných mediálních útoků mu navrhuje osobní schůzku. To i proto, aby, jak píše, předešel situacím, které by mohly ohrozit výsledky právě probíhajícího dohodovacího řízení pro příští rok.
–DNA–
