Riziko vzniku krevní sraženiny po očkování vakcínou AstraZeneca nově připustil vedoucí vakcinační strategie Evropské agentury pro léčivé přípravky [EMA] Marco Cavaleri. Proč ale vzniká krevní sraženina odborníci nevědí.
Souvislost mezi vakcínou od britsko-švédské farmaceutické společnosti AstraZeneca a nežádoucí reakcí v podobě vzniku krevní sraženiny zřejmě existuje. Italskému deníku Il Messaggero to potvrdil šéf vakcinační strategie evropské lékové agentury Marco Cavaleri. V něm hovořil o vyšetřování případů krevních trombóz, které se objevily u očkovaných pod 55 let, o něco více pak u žen.
Cavaleri zároveň však upozornil, že poměr rizika a přínosu vakcíny je stále ve prospěch očkovací látky. Konkrétnější výsledky k možnému riziku vzniku krevních trombóz po aplikaci vakcíny AstraZeneca oznámí EMA v nejbližší době.
„Je stále obtížnější tvrdit, že neexistuje žádná souvislost mezi vakcínou AstraZeneky a velmi vzácnými případy neobvyklých krevních sraženin,“ prohlásil Cavaleri s tím, že dle jeho názoru je jasné, že tam nějaká spojitost s vakcínou přeji jen je.
„Co přesně tuto reakci způsobuje, ale zatím nevíme,“ dodal.
Finální hodnocení a závěry z vyšetřování případů vážných nežádoucích reakcí je podle něj stále daleko od dokončení. V tomto týdnu evropská léková agentura poskytne jen předběžné vyjádření. Nebude tedy zatím zřejmě schopna upřesnit věkové kategorie, u nichž se očkování látkou od firmy AstraZeneca nedoporučuje, jako to udělaly některé země.
Výsledky revize by se veřejnost měla dozvědět hned, jak bude posudek hotový, uvedla dnes [6.4.] v Amsterodamu mluvčí agentury, podle které lze tiskovou konferenci očekávat 7. či 8. dubna.
Krevní sraženina: Británie hlásí sedm úmrtí
Vakcínou AstraZeneca se nejvíce lidí očkuje ve Velké Británii. Podle dat tamního úřadu pro kontrolu léčiv [MHRA] dostalo v zemi vakcínu AstraZeneca na 18 milionů lidí [údaje k 24. březnu]. Krevní sraženinu po očkování potvrdili zdravotníci u 30 z nich. Britský lékový regulátor ovšem uvedl, že není jasné, zda krevní sraženiny vznikají skutečně v důsledku očkování, anebo jde o shodu náhod.
Podle zprávy vydané MHRA šlo ve 22 případech o trombózu mozkových žil a splavů [CVST], kdy se sraženina zformuje v mozku. Dalších osm případů tvořily jiné typy trombóz u lidí s nízkým počtem krevních destiček. Některé země proto v reakci na hlášení vyššího rizika vzniku krevních sraženin omezily vakcinaci AstrouZenekou jen na starší ročníky. Například Německo, Francie, Nizozemsko a Kanada.
Vakcínou AstraZeneca se očkuje od konce ledna 2021
K podmínečné registraci doporučila EMA vakcínu AstraZeneca Evropské komisi 29. ledna, její zástupci ji schválili v několika hodinách k nouzovému použití v zemích EU. Stala se tak pro unijní země v pořadí třetí vakcínou proti nemoci covid-19.
Zhruba v polovině března ale některé ze zemí EU pozastavily očkování touto vakcínou, nebo přistoupily k omezení očkování jen některou z jejích výrobních šarží. To právě kvůli podezřením na úmrtí v souvislosti se vznikem krevních sraženin po aplikaci vakcíny. Většina zemí vakcinaci opět obnovila poté, co 18. března EMA uvedla, že vakcína firmy AstraZeneca je bezpečná a její používání nezvyšuje riziko vzniku krevních sraženin.
Některé země ale nakonec stejně omezily očkování touto látkou pro některé věkové kategorie. Kupříkladu Nizozemsko a Německo ji používají pouze pro osoby starší 60 let. V Česku se látkou AstraZeneca očkuje bez omezení. Český lékový ústav uvedl, že s doporučením počká na rozhodnutí EMA. Podle SÚKL zatím nejsou k dispozici data, která by ukazovala, že je očkování touto vakcínou nutné přerušit. Na oficiální závěry chce počkat i české ministerstvo zdravotnictví.
–ČTK/RED–
