Delší intervaly mezi podáním první a druhé dávky vakcíny proti covidu-19 by podle odborníků zrychlily proočkovanost populace a zachránily desítky životů. Prodloužení termínů podporuje i Česká vakcinologická společnost [ČVS]. Nyní se čeká na stanovisko v této věci od Ministerstva zdravotnictví ČR [MZ ČR].
Delší intervaly při podání dvoudávkových vakcín proti covidu zachrání desítky lidských životů. Vakcína se totiž dostane k většímu počtu lidí. O víkendu to v České televizi potrdil vedoucí odborné skupiny při ministerstvu zdravotnictví a epidemiolog Petr Smejkal.
Upřesnil, že nyní se jedná o prodloužení intervalu u v Česku používaných vakcíny na dobu 42 dnů, tedy šest týdnů. Delší intervaly by se dotkly jen nově objednaných zájemců o očkovaní.
„Ušetří se tím desítky životů,“ řekl s tím, že postoj MZ ČR zde však zatím není konečný.
Intervaly mezi dávkami vakcín proti covidu-19 jsou podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv [SÚKL] stanoveny v souhrnu údajů o přípravku takto:
- Pfizer/BioNTech [vakcína Comirnaty]: standardně 3 týdny [širší 19-42 dní]
- Vakcína Moderna: standardně 4 týdny [širší 21-42 dní]
- Vakcína AstraZeneca: standardně 4-12 týdnů [širší 21-161 dní]
Očkovací schéma podle doporučení České vakcinologické společnosti [ČVS] pro vakcíny s dvoudávkovým schématem je následovné:
- Očkovací látku Comirnaty, společností Pfizer-BioNTech, doporučuje ČVS aplikovat v intervalu 3-6 týdnů [21-42 dnů] mezi dávkami.
- Očkovací látku COVID-19 Vaccine Moderna, společnosti Moderna, doporučuje aplikovat v intervalu 4-6 týdnů [28-42 dnů] mezi dávkami.
- Očkovací látku COVID-19 AstraZeneca Vaccine, společnosti AstraZeneca, doporučuje aplikovat v intervalu 12-13 týdnů [84-91 dnů] mezi dávkami.
„V případě dvoudávkového očkovacího schématu je nutné pro druhou dávku použít stejnou očkovací látku,“ upozorňují zástupci ČVS.
Účinnost už po první dávce dosahuje až 65 procent
Prodloužení intervalu mezi dávkami vakcíny vidí jako vhodné řešení i poradce prezidenta republiky pro zdravotnictví a exministr zdravotnictví Roman Prymula. Důvod ke schválení prodloužení intervalu je dle jeho slov zcela jednoznačný. Účinnost vakcíny se už po první dávce pohybuje na 60 až 65 procentech.
„Což je po jedné dávce velmi solidní,“ říká s dodatkem, že už proto má alespoň první dávku vakcíny dostat co největší část populace.
Osoby po prodělání covidu-19 by se pak dle něj měly naočkovat po třech až šesti měsících.
„Ukazuje se, že riziko reinfekce je poměrně malé, z 80 procent je kryto i po šesti měsících,“ dodává s upozorněním, že u populace nad 65 let pak ale klesá, dostupná data dle něj hovoří o 47% odolnosti.
Delší intervaly mezi dávkami zachrání tisíce životů
Denně v Česku s covidem-19 umírá v průměru 200 pacientů. Podle Prymuly by právě rozšíření intervalu u dvoudávkových vakcín zrychlilo očkování rizikové části populace. Jinak řečeno těch, kteří na covid nejčastěji umírají. Dle jeho odhadů až o 75 procent.
„To je 4 500 životů za měsíc, proto je důležité, abychom očkovali co nejrychleji,“ říká.
S prodloužením intervalu a rychlejším očkováním vyjádřil souhlas i Petr Smejkal. Ovšem s upozorněním, že vakcinovat se u nás má pouze látkami schválenými Evropskou lékovou agenturou [EMA].
„Já jsem pro vakcíny, které jsou schváleny evropskou lékovou agenturou,“ řekl v ČT.
Dodal, že k neschváleným vakcínám se můžeme uchýlit v momentě, kdy tady nebudou dostupné žádné jiné vakcíny. V tuto chvíli je očkování kupříkladu ruskou vakcínou Sputnik V dle jeho slov zbytečná věc.
„Proč bychom používali vakcíny, které neschválila evropská léková agentura, když nejsme ve stavu nouze,“ řekl.
Poradce Prymula však oponoval slovy, že ve stavu nouze právě jsme, protože nás čekají měsíc až dva, kdy nejsme dodávkami vakcíny proti covidu plně vykryti. Na druhou stranu i on sám po několika týdnech přesvědčování veřejnosti o potřebnosti ruské vakcíny Sputnik V připustil, že ruská vakcína v Česku nakonec nebude potřeba.
–VRN–
