Už je to rok, kdy se v severoitalské nemocnici objevili první nakažení covidem. V Evropě se vyprázdnily obchody, restaurace a stadiony. Život milionů lidí se změnil. Zprvu očekávaný „návrat do normálu“ se nekoná, místo něj přišla nová covidová realita. BBC zmapovala, jak ji prožívaly a prožívají některé evropské země.
Například vystrašení Italové se zpočátku netradičně a ochotně podřizovali příkazům, vysvětluje korespondent BBC v Římě, Mark Lowen v článku „Coronavirus: What Europeans have learned from a year of pandemic„.
„Byli první, kteří pocítili sílu viru, první, kteří viděli kolabující lidi na jednotkách intenzivní péče a první, v jejichž nejbližším okolí docházelo k úmrtím. Jejich respekt s druhou vlnou pandemie však ochabl a někteří protestovali proti obnoveným zákazům,“ uvádí.
Dodává, že bývalý premiér Giuseppe Conte měl zpočátku velkou důvěru veřejnosti, ale staré politické rozpory vyplavaly na povrch už ve sporu o to, jak provést druhý lockdown a oživit ekonomiku. Po Conteho pádu nastoupil technokrat Mario Draghi, bývalý šéf Evropské centrální banky. Ten využil své erudice a okamžitě začal jednat s odborníky na finance a vzdělávání. Má totiž za to, že covid dal zemi příležitost k transformaci.
Jak si vedlo Španělsko a Nizozemsko
Španělský lockdown patřil podle Nekane Balluerka Lasy, profesora společenských věd na baskitské univerzitě, k nejtvrdším v Evropě. A to i přesto, že Španělé jsou zvyklí na společenský život. Izolace postihla nejvíce starší lidi a sociálně slabší rodiny. Rozsah infekce se časem zmírnil, ale náklady byly příliš vysoké. Důsledkem jsou duševní problémy ve společnosti, lidé ztratili naději v budoucnost. Studie potvrdily, že 46 procent Španělů má zásadní psychické problémy.
„Španělské ženy to mají těžší,“ uvádí profesorka Nekane Balluerka Lasa.
Studie totiž ukázaly, že i když muži i ženy pracují mimo domov, ženy stráví mnohem více času péčí o staré lidi, kteří jsou na rodině závislí, a péčí o děti. To by mohlo vysvětlit, proč ženy během pandemie trpí poruchami psychiky mnohem více než muži.
Holanďané se až do prosince s lockdownem nesetkali. Jeho lednové zavedení vyvolalo velké protesty. Podle korespondentky BBC ve třetím největším nizozemském městě Haag Anny Holliganové se napětí navíc zostřovalo. Nepokoje odhalil spodní proud nespokojenosti napříč generacemi, který akceleroval po skandálu s příspěvky na děti, který svrhl vládu. Většina Holanďanů opatření spojená s lockdownem přijala, ale frustrovaná část veřejnosti se ještě utvrdila ve své náladě, když sama vláda porušila svá vlastní pravidla.
V Německu se zrodily nové hvězdy
V Německu hned od počátku vytyčili strategii testování, následného trasování a přerušování řetězce nákazy. Fungovalo to dobře až do loňského podzimu, kdy se počet nakažených prudce zvýšil. Většina Němců opatření lockdownu podporuje, ale země zažila i protesty, jejichž účastníci ignorovali nutnost nošení masky a patřičné rozestupy. Některé z nich tvrdě postihla opatření lockdownu, jiní přišli s konspiračními teoriemi ohledně očkování a zapojili se také lidé z krajní pravice. Reakci na pandemii přitom stále více ovlivňují spory mezi regionálními lídry, z nichž se mnozí dožadují rozvolnění opatření.
Pandemie covidu-19 v Německu vynesla vědce, o nichž před ní nikdo nevěděl. Virologa Christiana Drostena tam tak dnes znají v každé domácnosti právě tak jako Lothara Wielera, šéfa Institutu Roberta Kocha, který je poradcem německé vlády. Celebritami jsou i manželé Ugur Sahin a Özlem Türeci, zakladatelé společnosti BioNTech, kteří vyvinuli první funkční vakcínu proti koronaviru zvanou Comirnaty. Za pomoc v boji proti covidu-19 dostane manželský pár 19. března v Německu státní vyznamenání. Z rukou prezidenta země Franka-Waltera Steinmeiera převezmou vědci Velký spolkový kříž za zásluhy s hvězdou.
Švédsko: Země upozornila na nutnost dbát práv seniorů
Švédsko se lockdownu vyhnulo a svoji strategii postavilo na uvědomělé kázni občanů. Veřejnost si sice zpočátku stěžovala, ale jak případů nákazy přibývalo a přišla druhá vlna pandemie, ubývalo nespokojenosti s opatřeními. Země zpřísnila prodej alkoholu a omezila provoz barů a restaurací. Teprve na přelomu roku dal vládě nový pandemický zákon větší možnost omezit počet osob v prodejnách, v dálkových vlacích a autobusech.
Osobností covidové éry a symbolem boje proti nákaze se ve Švédsku stal epidemiolog Anders Tegnell. Původně úředník nižšího ranku se rychle stal známou, ale i kontroverzní, osobností, a to jak doma, tak v zahraničí. V prvních výzkumech veřejného mínění po vypuknutí pandemie 75 % švédské veřejnosti jeho opatření podporovalo. Potom, jak nakažených a restrikcí přibývalo, mu podpora klesla na 50 %. Jeho podobiznu bylo vidět i na tričkách, ale jeho odpůrci vyhrožovali jeho rodině smrtí.
Známým se stal také vedoucí švédského Centra pokročilého věku a zdraví Ingmar Skoog. Ten upozornil na to, že do boje proti covidu byli povolání epidemiologové a další odborníci, ale nikdo nepovolal odborníky na stárnoucí generaci. Polovina úmrtí ve Švédsku během první vlny pandemie se projevila v pečovatelských domech a další čtvrtina v domácnostech, které pečovaly o seniory. Šest měsíců nebyla pro návštěvy stanovena žádná ochranná pravidla, platil jen jejich přísný zákaz. Proto například nemohl třiaosmdesátiletý muž navštívit svoji šedesátiletou manželku. To se v zemi považovalo za protizákonné.
Ve Švédsku mají obecně problém se stárnoucí generací, jak zjistil Profesor Ingmar Skoog. Je tam 1,5 milionu lidí starších 70 let, kteří nejsou schopni se o sebe postarat. Tito starší lidé jsou však úplně jiní, než byli jejich vrstevníci před 30 nebo 40 lety. O nynější „sedmdesátce“ se dnes hovoří jako o „nové padesátce“. Podíl zemřelých, o které nikdo nepečoval, proto činí „jen“ deset procent.
Balkánské země jsou stranou zájmu. Výjimka je Srbsko
Zatímco Srbsko úspěšně očkuje své obyvatele, sousední Bosna trpí tím, že nemá centralizované vedení a boj proti koronaviru se štěpí mezi dva poloautonomní regiony s chabým výsledkem. Federální ministerský předseda Fadil Novalic čelí soudnímu řízení kvůli přidělení kontraktu na ventilátory společnosti zpracovávající ovoce. Bosenští zdravotníci se nechávají očkovat na hraničních přechodech se Srbskem, kde jim tuto možnost nabídli.
Slovinsko prožilo nejtvrdší anticovidová opatření v Evropě, přesto je to země s jednou z nejvyšších úmrtností, jak uvádí reportér BBC z Balkánu Guy Delauney. Mezinárodní pohyb osob byl zakázaný od loňského října do poloviny února, většina obchodů byla uzavřena a výuka probíhala online. Epidemiologové jsou zmateni, mají podezření, že kontakt mezi lidmi je navzdory přísným opatřením stále velmi čilý.
–AM–
