Aktuálně se v Česku stalo zvykem některých médií, ale i politiků vyjadřovat se negativně o vakcíně AstraZeneca. A to i přesto, že k tomu není jediný oprávněný důvod. A je to jen střípek z pestré mozaiky všech zavádějících informací a fake news, jež nyní v Česku kolují o vakcínách a lécích proti covidu-19.
Podle Asociace inovativního farmaceutického průmyslu [AIFP] je cílem fake news od dezinformátorů záměrná manipulace čtenářů, posluchačů a diváků s vidinou vlastního prospěchu. Tím může být prodej „zázračných“ prostředků k ochraně před koronavirem, egocentrická radost z úspěchu úmyslně rozšiřovaných nepravd či snaha o další podrývání již tak narušené důvěry ve společnosti. I proto AIFP v reakci na covidové fake news o očkování a lécích proti covidu vypracovala několik zásad, jak jim nenaletět.
„Rádce s názvem Jak nenaletět dezinformacím? Jsme připravili ve spolupráci se Státním ústavem pro kontrolu léčiv,“ vysvětluje na úvod PR manažerka AIFP Markéta Kolanová.
Což potvrzuje ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv [SÚKL] Irena Storová, která na věc nahlíží z dalšího úhlu pohledu: „Dezinformace často vyvracíme i na Státním ústavu pro kontrolu léčiv. Obrací se na nás mnoho lidí, kteří vidí naději v určitých lécích a snaží se nás přesvědčit, abychom zařídili jejich výrobu a dostupnost.“
Podle ní je to pochopitelné v době, kdy panují obavy z covidu-19. Asi každý by dle jejího názoru dnes chtěl mít zázračnou tobolku, díky které se vyhne špatnému průběhu nemoci. Dodává přitom, že ten, kdo si není jistý, zda jsou informace, které nyní kolují o lécích a vakcínách, pravdivé, může zavolat nebo napsat e-mail na informační linku SÚKL. Fakt je, že i na ZdraveZpravy.cz se každý týden obrací čtenáři, kteří zoufale hledají ověřené informace o nemoci covid, vakcínách i lécích proti novému koronaviru.
AIFP: Jak rozpoznat fake news v pěti krocích
Vždy třeba kontrolovat nejen samotné médium, ale také autora konkrétního příspěvku. Pokud autor není uveden, měli byste začít pochybovat. Pokud autor uveden je, podívejte se na jeho další články. Jaké problematice se věnuje? Jaký typ informací sleduje? Pracuje s nějakými zdroji?
Doporučujeme kontrolovat zdroj použitých informací. Často se dezinformační příspěvky zaštiťují neexistujícími vědeckými úřady nebo odborníky. Mnohdy odkazují pouze na další dezinformační weby. Případně své zdroje neuvádějí, což by nás opět mělo varovat.
U článků je třeba přečíst nejen nadpis, ale i celý článek. Titulky často netvoří autoři článků, ale editoři. Jejich cílem je vyvolat senzaci a motivovat člověka k prokliku na další stránku. Po přečtení článku si však čtenář často uvědomí, že titulek s obsahem článku neměl mnoho společného.
Informace je také dobré vždy ověřovat ve vícero důvěryhodných zdrojích, ať už kvalitních médiích nebo na stránkách lokálních či zahraničních institucí.
Pokud si ani tak nejste jisti, lze se obrátit na odborníky. Odborníkem zde rozumíme člověka, který se v dané oblasti dlouhodobě pohybuje a danému tématu se věnuje. V otázkách očkování je to zejména Česká vakcinologická společnost ČLS JEP a další odborné organizace, mnoho informací je také na webových stránkách SÚKL.
—
AIFP ke svým pěti krokům přidalo krátký výčet důvěryhodných zdrojů o covidu, vakcínách a lécích proti němu. Jmenuje Ministerstvo zdravotnictví ČR, Ministerstvo zdravotnictví SR, SÚKL, Státní zdravotní ústav [SZÚ], Světovou zdravotnickou organizaci [WHO] a případně zahraniční lékové a tiskové agentury. A my pak přidáváme ZdraveZpravy.cz.
–RED–