Vakcína AstraZeneca bez ohledu na věk 100% snižuje riziko těžkého průběhu covidu-19. Tudíž i riziko hospitalizace a úmrtí na covid-19. Účinnost vakcíny na 81 procent pak zvyšuje aplikace druhé dávky po třech měsících od té první. Vědci zároveň potvrdili účinnost vakcíny AstraZeneca proti britské variantě viru B117.
Vakcína AstraZeneca chrání všechny věkové kategorie před závažným průběhem covidu-19. To znamená i seniory starší 60 a 70 let. Klinická hodnocení britsko-švédské společnosti AstraZeneca a data vyhodnocená Evropskou lékovou agenturou [EMA] navíc v posledních dnech potvrdily výsledky dalších vědeckých studií, které publikoval odborný a lékaři respektovaný britský časopis The Lancet.
Vysokou účinnost vakcíny AstraZeneca potvrzuje i epidemiolog a vedoucí epidemiologické skupiny na Ministerstvu zdravotnictví [MZ ČR] Roman Chlíbek. Podle něj očkovací látka prokazatelně stimuluje imunitní systém k vysoké tvorbě protilátek. A to bez ohledu na věk.
„Člověk, který v jakémkoliv věku dostane tuto vakcínu má 100% jistotu, že i kdyby onemocněl covidem-19, rozhodně to nebude závažný průběh, kvůli kterému by skončil v nemocnici a rozhodně na covid-19 nezemře,“ uvedl k v posledních dnech laickou veřejností diskutované účinnosti vakcíny AstraZeneca epidemiolog Roman Chlíbek.
Odborníci potvrzují 100% účinnost vakcíny AstraZeneca
Roman Chlíbek zároveň vyzdvihl tři základní parametry měření účinnosti vakcíny. Těmi jsou hodnoty 100, 78 a 81 procent.
- Klinická hodnocení a ověřovací vědecké studie prokázaly její 100procentní účinnost proti těžkému průběhu nemoci covid-19, hospitalizaci a riziku úmrtí na covid-19.
- Vysoká účinnost ochrany před novým koronavirem nastává už po aplikaci její první dávky. V době mezi 1. a druhou dávkou vyvolává účinnost ve výši 78 procent.
- Podání druhé dávky ve 12. až 13. týdnu [cca. 3 měsíce, pozn. red.] od aplikace první dávky zvyšuje vyvolanou ochranu až na 81 procent.
Na nová zjištění zareagovali zástupci České vakcinologické společnosti [ČVS]. Ti vydali doporučení a chystají metodiku pro očkovací místa právě k termínu podání druhé dávky vakcíny AstraZeneca v intervalu od 12. do 13. týdne od první dávky.
The Lancet: studie prokazující účinnost
Ověřovací vědecká studie, jejíž výsledky zveřejnil i odborný časopis The Lancet, potvrdila vysokou účinnost vakcíny AstraZeneca. Zúčastnilo se jí 17 tisíc dobrovolníků. Polovina z nich dostala vakcínu AstraZeneca, druhá zůstala bez očkování. Už po aplikaci první dávky se prokázala účinnost látky u očkované skupiny vyšší než 60 procent. Velmi dobrou zprávou je, že se žádný jedinec z očkované skupiny neocitl v hospitalizaci. Naopak z neočkovaných jich zdravotní péči v nemocnici vyžadovalo na 15 z nich.
„Ukázal se jasně vysoký podíl neočkovaných, který onemocní covidem,“ uvedl k výsledkům studie Roman Chlíbek.
Důležité podle něj je, že očkovací látka AstraZeneca je dle již potvrzených dat účinná i proti rychle se šířící britské variantě viru označované B117. Další mutace koronaviru se podle Chlíbka nadále sledují a vyhodnocuje se jejich rezistence proti dostupným covid vakcínám.
Jak funguje AstraZeneca vakcína
Vektorová vakcína AstraZeneca se podává všem dospělým starším 18 let, bez omezení horní věkové hranice. Aplikuje se do svalu v horní části paže ve dvou dávkách, každá z nich s obsahem 0,5 ml. Podání druhé dávky s odstupem tří měsíců od první dávky prudce zvyšuje její účinnost proti nemoci covid-19 a to až na 81 procent. Látka se skladuje při teplotě 2 až 8 stupňů Celsia. Z jedné ampule se naočkuje deset osob. Další výhodou vakcíny je i to, že již načatá lahvička se skladuje další dva dny při běžné teplotě.
„Nemusím nutně v ten den vyočkovat všech deset dávek pro všech deset pacientů a můžu je nechat v chladničce a použít je druhý den. Skladování je možné až šest hodin při pokojové teplotě,“ potvrzuje epidemiolog Chlíbek.
AstraZeneca je adenovirová vektorová vakcína. Vektorová proto, že je v ní vektor, speciální adenovirus, jež nese genetickou informaci, díky které se vnese do lidského organismu informace o tvorbě antigenu koronaviru.
„Vakcína je nereplikující očkovací látka,“ zdůrazňuje Chlíbek s tím, že v těle už se virus nemůže množit, protože byl odstraněn gen pro replikace tohoto adenoviru. Místo něj byla naopak do vakcíny vložena genetická informace, která buňkám říká, jak vytvořit spike protein, kterým se pak brání proti koronaviru.
„Po aplikaci vakcína stimuluje protilátkovou i buněčnou odpověď,“ uzavřel Roman Chlíbek.
Veronika Táchová
