Americký Pfizer oznámil, že v Indii stáhl žádost o schválení své vakcíny proti nemoci covid-19 k mimořádnému užití. Nesplnil totiž požadavek místního kontrolního úřadu, aby pomocí testů zjistil, zda je vakcína bezpečná pro občany Indie a vyvolává u nich účinnou imunitní reakci.
Indický ústav pro kontrolu léčiv [CDSCO] na svých webových stránkách uvedl, že jeho experti vakcínu Comirnaty od společností Pfizer a BioNTech nedoporučili. Jako důvod uvedli, že nebyly prošetřeny její vedlejší účinky, které se vyskytly u pacientů v zahraničí. Firma podle CDSCO nepředložila plán, jak získat údaje o bezpečnosti a imunitní reakci v Indii.
„Vzhledem k tomu, že kontrolní úřad požaduje další informace, se naše firma rozhodla v tuto chvíli žádost o schválení vakcíny stáhnout,“ uvedla společnost Pfizer v prohlášení.
Firma Pfizer žádala indické úřady o výjimku, aby nemusela studii bezpečnosti a účinnosti své vakcíny pro občany Indie provádět. Poukázala na to, že přípravek už schválily mnohé země na základě testů provedených například ve Spojených státech a v Německu. Výjimku v Indii vakcína ale nedostala. Pfizer plánuje v brzké budoucnosti znovu předložit žádost o její schválení a to s dodatečnými informacemi.
V Indii uspěla britská AstraZeneca a indická Covaxin
Společnost Pfizer požádala o povolení k užití vakcíny v Indii již koncem loňského roku, indické úřady ale v lednu schválily dva podstatně levnější preparáty – očkovací látku vyvinutou ve spolupráci britské firmy AstraZeneca a Oxfordské univerzity a vakcínu Covaxin indické společnosti Bharat Biotech. Obě firmy žádaly o schválení vakcín později než Pfizer a jejich testy bezpečnosti a účinnosti u indické populace dále pokračují. Testována je v Indii také ruská vakcína Sputnik V, jejíž schválení se očekává tento nebo příští měsíc.
Loni v září Indie registrovala téměř 100 tisíc nových případů nákazy koronavirem denně a byla na cestě předstihnout USA a stát se tak zemí s nejvyšším počtem nákaz na světě. Indické nemocnice kolabovaly a ekonomika se ocitla v těžké recesi [loni Indii navíc postihly silné záplavy]. Teprve o čtyři měsíce později začaly denní přírůstky nakažených klesat.
V Indii se dávají úplatky kvůli hospitalizaci covid pacientů
26. ledna Indie s téměř 1,4 miliardy obyvatel zaznamenala pouhých 9 100 nových případů za den, což bylo nejméně za posledních osm měsíců. Pro vědce tento vývoj zůstává velkou záhadou. Bez zajímavosti není ani to, že indická čísla covid pozitivních klesala ve chvíli, kdy se očekával jejich největší nárůst – v říjnu, kdy se miliony lidí shromáždily k oslavě hinduistických svátků a kdy znečištění ovzduší dosahuje obvykle kritických hodnot.
Podle některých vědců může v Indii pomáhat právě klima, které je ve většině regionů země velmi teplé a vlhké. V těchto podmínkách jsou totiž podle všeho koronaviry méně aktivní, i když s jistotou to prokázané není. Jiné vysvětlení zní, že Indii sužuje spousta dalších nemocí – malárie, horečka dengue, tyfus, hepatitida, cholera. Miliony Indů postrádají přístup k čisté vodě a hygienickým zařízením. Někteří experti se domnívají, že právě silný imunitní systém mnohým Indům v boji s koronavirem pomohl. Ve prospěch Indie rovněž hraje věková skladba obyvatelstva. Totiž, pouze šest procent Indů je starších 65 let a více než polovině obyvatel ještě nebylo 25 let.
Indie navrhla přechodně zrušit patenty na vakcíny
Indie spolu s Jihoafrickou republikou nedávno překvapila, když navrhla ve Světové obchodní organizaci [WTO] přechodně zrušit patenty farmaceutických firem na očkovací látky proti covidu-19. Vakcíny by podle ní pak mohla vyrábět každá firma na světě, která toho bude technologicky schopná. Tím by se rychleji dostalo i na chudší země. Iniciativu podpořily nevládní organizace Lékaři bez hranic [MSF]. Bohaté země jako Spojené státy, Velká Británie a Evropská unie to však odmítly.
Pfizer je vítěz. Ne však docela. Přichází s plánem na třetí dávku
Šéf Pfizeru Albert Bourla v této souvislosti uvedl, že bez patentů nemůže farmaceutický průmysl životně důležitá léčiva vyvíjet. Nerovnosti mezi bohatými a chudými regiony firma řeší tak, že v nízkopříjmových zemích jsou její preparáty podstatně levnější.
–ČTK/RED–
