Více než deset procent pacientů se po covidu-19 potýká s dlouhodobými následky. Podle odborníků jde o takzvaný postcovidový syndrom, kdy jsou pacienti i několik týdnů od úzdravy dušní, zadýchaní, unavení, bolí je hlava a některým se nevrací chuť a čich. Na místě je pak vyhledat plicního lékaře.
Pacienti s neustupujícími příznaky nemoci v době delší než dvanáct týdnů od propuknutí covidu-19 se mají obrátit na svého praktického lékaře. Pokud tedy nemají pro své potíže jiné vysvětlení. Praktický lékař je v případě podezření na postcovidový syndrom odešle na podrobné vyšetření k pneumologovi.
„Pacienty, kteří prodělali covid-19, pošle pneumolog vždy na rentgen plic, provede spirometrii, tedy funkční vyšetření plic včetně difuze, změří nasycení krve kyslíkem jak v klidu, tak po zátěži,“ vysvětluje předsedkyně Sekce ambulantních pneumologů České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP [ČPFS] Ivana Čierna Peterová.
V současné době tvoří z nově příchozích pacientů v její ordinaci zhruba jednu třetinu právě pacienti s postcovidovým syndromem.
Postcovidový syndrom: Kdy zajít k lékaři
Hospitalizované pacienty s těžkým průběhem nemoci covid-19 doporučí na vyšetření k pneumologovi přímo nemocnice. A to v době od šesti do dvanácti týdnů od stanovení diagnózy. Poté se podrobuje vyšetření za dalších šest měsíců po dobu tří let v závislosti na zdravotním stavu.
„Lidé, kteří prodělali covid-19 ambulantně a zvládli jej doma, by měli k plicnímu lékaři zajít, pokud se po 2 až 3 měsících od infekce stále potýkají s respiračními obtížemi,“ vysvětluje přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice a Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové Vladimír Koblížek.
Přednosta plicní kliniky upozorňuje, že pacienty mají sledovat ve svých ordinacích i praktici. Pokud mají podezření, že se dobře nezotavují, pak je poslat k pneumologovi. Covid-19 je podle něj nová a zrádná nemoc, která se mnohdy bohužel podceňuje.
„To, co covid-19 v plicích provádí, se vzdáleně podobá působení závažných forem chřipky nebo virového onemocnění SARS, které zde bylo v minulosti. Při těchto nemocech však na rozdíl od covidu nevznikají krevní sraženiny, které jsou velmi nebezpečné,“ upozorňuje.
Dodává, že krevní sraženiny se pak mohou dostat i do plic a nemocnému způsobit život ohrožující plicní embolii. V současné době podle něj potíže po covidu-19 přetrvávají u více než deseti procent ze všech nemocných. Výjimkou nejsou ani mladší ročníky.
Postcovidový syndrom a jeho příznaky
Postcovidový syndrom se podle odborníků z ČPFS u pacientů projevuje extrémní únavou, suchým a neustupujícím kašlem, svalovou slabostí i zvýšenou teplotou. Dalšími příznaky jsou poruchy soustředění, změny nálady, deprese, potíže se spánkem, bolesti hlavy a dokonce i výpadky paměti. Pacienti trpící postcovidovým syndromem si stěžují i na přetrvávající ztrátu chuti a čichu, potíže s polykáním, bolest na hrudi, bušení srdce. Některým lékař potvrdí nově vzniklý diabetes mellitus a arteriální hypertenzi.
Pacienty s diagnózou postcovidový syndrom pneumologové ve svých ordinacích sledují až do doby vymizení respiračních příznaků. Podle stávajících zkušeností lékaři předpokládají jejich sledování po dobu jednoho až tří let.
Pro postcovidové pacienty nyní pneumologové vytvářejí léčebné postupy, v nichž je dle závažnosti následků člení do čtyř skupin. Nyní se má také schválit vyhláška, která zdravotní péči o postcovidové pacienty upravuje a zároveň se chystá spuštění speciálního registru. V něm budou plicní lékaři pacienty s postcovidovým syndromem evidovat.
–VRN–
