Dlouhodobí kuřáci mají od 1. ledna 2021 plně hrazený preventivní screening plic od své zdravotní pojišťovny. Jde o prevenci vzniku karcinomu plic, jehož včasná diagnostika zvyšuje šance na úzdravu a zároveň snižuje náklady na léčbu.
Praktičtí a plicní lékaři doporučují od nového roku speciální vyšetření v radiologickém onkologickém centru kuřákům, kteří denně vykouří alespoň dvacet cigaret a jejich závislost trvá minimálně dvacet let. Právě tito kuřáci jsou v podstatně vyšším riziku, že se u nich rozvine rakovina plic. Současně je odborníci mají vést ke snížení spotřeby cigaret, ideálně pak postupně ke zbavení závislosti na tabáku. Veškerá péče spadá od nového roku do plné úhrady od zdravotní pojišťovny.
Nezpochybnitelné: Kouření způsobuje rakovinu plic
Karcinom plic se v 90 procentech objevuje u dlouholetých kuřáků, a to i u těch, kteří už aktivně nekouří. V Česku lékaři ročně potvrdí rakovinu plic u téměř 7 500 osob povětšinou kuřáků. 5 500 pacientů na karcinom plic každý rok umírá. K vyšší úspěšnosti léčby pacientů má pomoci právě zmiňované vyhledávání a vyšetřování aktivních dlouholetých kuřáků.
Včasné odhalení karciomu plic je totiž složité. V jeho počátcích nemocný nepociťuje téměř žádné příznaky. Obvykle se zadýchává, občas pokašlává, což ale přisuzuje právě kouření. Na lékaře se pacienti obracejí až ve chvíli, kdy pociťují silnou bolest na hrudi a vykašlávají krev. Což bývá pozdě, protože karcinom v pozdním stádiu už lékaři nedokáží chirurgicky odstranit a přistupují na léčbu chemoterapií.
Vyšetření a sledování kuřáků starších 55 let
Praktičtí lékaři budou spolu s pneumology k podrobnému vyšetření indikovat kuřáky ve věku od 55 do 75 let se spotřebou minimálně 20 cigaret denně. Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky [ÚZIS] se totiž rakovina plic vyskytuje pouze velmi zřídka u osob mladších 40 let. Naopak osob s karcinomem plic prudce narůstá u osob starších 55 let a opět klesá v nejstarších věkových kategoriích.
„Od tohoto kroku si slibujeme zachycení nádorového bujení včas, a to u významné části rizikové populace. Předpokládáme, že nádor objevíme v první fázi u 650 z nich. Celkově by se screening mohl v budoucnu týkat až 390 tisíc osob,“ říká předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP Martina Vašáková.
Dodává, že pilotní screening karcinomu plic významně zvýší podíl pacientů, u nichž lze nádor v plicích ještě operovat a odstranit ze současných 15 procent až na 50 procent. S tím souhlasí i výkonný ředitel Svazu zdravotních pojišťoven Martin Balada.
„Jestli se dnes povede včas zachytit zhruba každý šestý karcinom plic, s cíleným vyšetřováním rizikových skupin obyvatel bychom mohli zachytit až polovinu. Program je zatím v počátku, ale časem by do něj mohly být zapojeny stovky tisíc lidí,“ říká.
Imunoterapie pomáhá léčit i karcinom plic
Nové metody léčby rakoviny plic dokáží prodloužit a zkvalitnit dobu přežití pacienta s karcinomem plic. A to i v pokročilejší fázi nemoci v porovnání s dobou před několika lety až o čtyřnásobek. Lékaři při onkologické léčbě využívají metodu zapojení a povzbuzení vlastní imunity člověka, takzvané imunoterapie. Předepisují nová biologika, která působí na pochody v nádorových buňkách nebo i jejich vzájemné kombinace, včetně chemoterapie.
„K tomu je ale třeba důkladného testování již v době stanovení diagnózy. Léčba pro pacienta musí být vybrána tak, aby zabírala a měnila charakter nemoci na chronickou,“ vysvětluje Jana Skřičková z Kliniky nemocí plicních a tuberkulózy Fakultní nemocnice Brno.
Dodává, že díky důkladným testům je možné předpovědět, jak bude tumor na konkrétní léčbu reagovat. I proto roste ochota zdravotních pojišťoven tuto drahou léčbu proplácet. Nejen u chemoterapie, ale i v případě imunoterapie a biologické léčby jsou některé léky hrazeny hned po stanovení diagnózy, tedy v první linii.
–RED–
