Náhrada mitrální chlopně malým řezem mezi žebry nahrazuje náročný kardiochirurgický výkon u pacientů ve vyšším riziku komplikací. Úspěšnost nové metody po dvou letech od implantace dosahuje 93 procent. Do praxe ji v Česku zavedli lékaři v pražském Institutu klinické a experimentální medicíny [IKEM].
Výměna mitrální chlopně katetrizačním přístupem přes malý řez v mezižebří má podle lékařů hned několik výhod. Zkracuje dobu rekonvalescence po výkonu o několik týdnů a je velmi bezpečná. Zákrok je vhodný i pro pacienty, pro které je klasická kardiochirurgická operace zdravotním rizikem.
„Využití miniinvazivní metody výměny mitrální chlopně, TENDYNE, je oproti klasické operaci pro pacienty méně zatěžující. Hlavní výhoda je, že nemusíme plně otevírat hrudník, takže rekonvalescence po tomto výkonu netrvá tři měsíce, než sroste hrudní kost, ale pokud jde vše dobře, propouštíme pacienta domů po čtyřech dnech,“ vysvětluje zástupce přednosty Kliniky kardiovaskulární chirurgie a náměstek ředitele IKEM Jiří Malý.
Další výhoda je dle jeho slov bezpečnost výkonu. Úspěšnost výměny mitrální chlopně novou metodou dosahuje v době delší než dva roky od implantace až 93 procent.
„Jedná se o inovativní systém. Chlopeň je samorozpínací a k dispozici je celá řada velikostí, čímž se dobře přizpůsobí anatomii daného nemocného. Systém je zaváděn malým řezem mezi žebry, přes srdeční hrot, na bijícím srdci,“ popisuje vedoucí Oddělení intervenční kardiologie Michael Želízko.
Během implantace mohou operatéři chlopeň přesně umístit nebo i změnit její polohu a docílit tak optimálního výsledku. Tím získávají další možnost léčby pro určitou skupinu nemocných. [Vpravo na obrázku mechanická mitrální chlopeň SORIN BICARBON].
Výměna mitrální chlopně i pro pacienty v riziku
Miniinvazivní výměnu mitrální chlopně provádějí kardiochirurgové hlavně u pacientů se závažnou nedomykavostí srdeční chlopně. Pak u těch, u nichž je operace srdce rizikem.
To potvrzuje i Michael Želízko: „Jedná se o metodu, kterou chceme využívat především pro ty nemocné, u kterých jsme vyčerpali jiné možnosti léčby a u kterých by byla kardiochirurgická operace neproveditelná kvůli pokročilosti srdečního postižení nebo přítomnosti závažných přidružených onemocnění jako je například renální selhání.“ říká.
Dodává, že i při méně náročném zákroku u pacienta vždy respektují přísné indikační podmínky. Při výkonu využívají zobrazovací metody typu trojrozměrné echokardiografie, CT rekonstrukce a angiografie.
Přesun od velkých hrudních operací k miniinvazivním metodám je v chirurgii trendem posledních let. Pacienti už nejsou díky nim upoutáni měsíce na lůžko, nemusí se po výkonu doléčovat týdny v lázeňském zařízení. Návrat do běžného života se tak významně zkracuje.
„Vzhledem k tomu, že je pooperační péče mnohem kratší, méně náročná a pacient nemusí po zákroku do lázní, jako tomu je v případě velké hrudní operace, jedná se v důsledku i o metodu, která dokáže šetřit výdaje na zdravotní péči,“ tvrdí ředitel IKEM Michal Stiborek.
Lidské srdce má čtyři chlopně
Doposud měli v České republice pacienti s degenerativními srdečními vadami, které vyžadovaly náhradu mitrální chlopně, jedinou možnost. A tou bylo podstoupit velký kardiochirurgický výkon. Ten je ale na několik dní upoutal na lůžko a jejich návrat do běžného života trval měsíce. Novým výkonem se lékařům rozšířily možnosti, jak mohou pomoci pacientům s nedomykavostí mitrální chlopně a to i těm s dalšími nemocemi.
V lidském srdci jsou čtyři chlopně. Aortální, mitrální [dvojcípá], trikuspidální [trojcípá] a pulmonální neboli plicnicová. Mezi často postižené chlopně u člověka bývá právě chlopeň mitrální. Její onemocnění je především v nedomykavosti, která vzniká následkem infekční endokarditidy, ischemické choroby srdeční při poruše závěsného aparátu chlopně – takzvané papilární svaly a šlašinky. Dále i při prolapsu chlopně při onemocněních pojiva a vzácně v důsledku revmatické horečky, která může být někdy i příčinou mitrální stenózy.
Postižení mitrální chlopně způsobuje snížení tělesné výkonnosti a zhoršení dýchání. To hlavně při zvýšené námaze. Později začnou nemocné obvykle trápit otoky dolních končetin.
–RED–
