Třicet devět procent lidí má zájem nechat se očkovat proti covidu-19. Nejčastěji jde o muže, lidi starší 60 let a obyvatele velkých měst. Naopak proti je aktuálně 45 procent. Odmítavý postoj k očkování je častější u lidí ve věku 30 až 44 let. Ochota nechat se dobrovolně otestovat proti covidu je mezi Čechy už o něco vyšší.
Vyplývá to z průzkumu zaměřeného na postoj Čechů k očkování proti covidu a testování na covid agentury STEM. Ten si nechalo vypracovat Ministerstvo zdravotnictví [MZ ČR]. Co se týče testování proti covidu, z průzkumu vyplynulo, že o něj mají větší zájem lidé nad šedesát let. Celkově se k němu pozitivně staví 42 procent dotazovaných. Největší zájem o testování na covid je v Praze. Nejméně pak v Pardubickém, Královéhradeckém nebo třeba v Olomouckém kraji.
Postoje Čechů k očkování proti covidu
První část průzkumu veřejného mínění byla zaměřena na ochotu nechat se očkovat ve chvíli, kdy bude na trhu dostupná vakcína. Zásadním sdělením pro respondenty bylo, že očkování bude dobrovolné a bezplatné.
Zájem o očkování má 39 procent dospělých, naopak 45 procent se očkovat nechat nechce a 16 procent zatím neví. Nicméně podle poloviny [52 %] z dotazovaných by se mělo očkovat co nejvíce lidí. Jen pětina [22 %] je proti a zbývajících 26 procent zatím nemá jasno.
Podle průzkumu je tu početná skupina lidí, která se sice sama očkovat nechce, ale plošné očkování buď rovnou podporuje [9 %], nebo na něj nemá jasný názor [16 %]. Častěji mají zájem o očkování lidé starší 60 let [50 %, jen 30 % je proti]. U ostatních věkových skupin se zájem neliší [kolem třetiny].
Plošné očkování nejčastěji podporují lidé starší 60 let, ostatní věkové skupiny se již neliší. Více pak muži než ženy, přičemž jejich dosažené vzdělání nehraje roli.
Autoři studie uvedli, že v otázce očkování je zásadní nejen vliv rodiny a okolí, ale i důvěra vládě, že situaci zvládne, a zájem o dění kolem pandemie.
Postoje Čechů k testování na covid
Druhá část průzkumu byla zaměřena na ochotu nechat se dobrovolně a bezplatně testovat na nemoc covid-19, a to v době před vánočními svátky. Zatímco očkovat by se nechalo 39 procent dospělých, u testování je jejich zájem vyšší. Testovat by se nechalo 42 procent. Avšak téměř polovina [48 %] respondentů je proti, 10 procent respondentů si není jistých.
Tři pětiny [58 %] respondentů si myslí, že by se mělo nechat testovat co nejvíce lidí. Znamená to, že 29 procent z těch, kteří se sami testovat nechtějí, plošné testování obecně podporují. Zájem o testování je nižší mezi lidmi, kteří se domnívají, že jim nákaza nehrozí, nebo ji už prodělali. Menší zájem je i mezi těmi, kteří se o epidemii nezajímají, nebo nedůvěřují vládě, že epidemii zvládne.
Zájem o antigenní testování je vyšší mezi obyvateli Prahy. Vzdělání, pohlaví ani velikost místa bydliště při rozhodování nehrají roli. Podpora plošného testování je vyšší mezi lidmi v důchodovém věku a mezi mladšími 30 let. Třípětinová většina občanů považuje za správné, aby se plošně otestovala populace u nás. I mezi těmi, kteří sami testování odmítají, třetina považuje plošné testování za správné.
Ochota k testování je nižší mezi těmi, kteří nevěří vládě, že situaci zvládá a lidmi, kteří se o epidemii nezajímají skoro vůbec. Mezi lidmi, kteří se sami chtějí nechat testovat, je pak podpora plošného testování naprosto jednoznačná.
Chuť otestovat celou rodinu
Celkově téměř polovina lidí v dotazníku uvádí, že se pravděpodobně nechají otestovat i ostatní členové rodiny. Tříčtvrtinová většina těch, kteří se sami chtějí nechat testovat, předpokládá, že stejně bude postupovat celá rodina. Ti, kteří testování osobně odmítají, také většinou nečekají, že by se dali otestovat i ostatní rodinní příslušníci. 19 procent ovšem čeká, že se testovat dají.
–RED–
