Z průzkumu veřejného mínění vyplývá, že více než polovina Čechů si není jistá, zda se nechá očkovat proti covidu. Ovlivňuje je nedůvěra ke zprávám, které provází koronavirová krize. Dále i nedostatek srozumitelných vědecky podložených informací. Alespoň to tvrdí Asociace inovativního farmaceutického průmyslu [AIFP].
Podle dat AIFP roli v neochotě nechat se očkovat vakcínou proti covidu hraje i dlouhá léta živený odpor proti očkování, jež je podložený nepravdivými údaji o jeho škodlivosti.
„Dezinformace a hoaxy vzbuzují obavy. Lidé si pak nejsou jisti tím, co je a není skutečné. Pro mnohé, kteří nejsou a ani dosud nebyli v přímém kontaktu s problematikou klinického hodnocení, a kteří nesledují zahraniční zdroje či nejsou zvyklí si informace pečlivě ověřovat, je velmi jednoduché dezinformátorům naletět,“ říká výkonný ředitel AIFP Jakub Dvořáček.
Upozorňuje, že u očkování proti covidu, se stejně jako u každého jiného očkování jedná o kolektivní záležitost. Zdůrazňuje, že k úspěšnému zastavení šíření viru a návratu do běžného života bez lock-downů nám pomůže dosažení 60 až 70% proočkovanosti populace.
„Lidé musejí pochopit, že očkování není záležitostí názoru jednotlivých individuí, ale je to věc kolektivní,“ upřesnil před časem v rozhovoru pro ZdraveZpravy.cz.
AIFP a SÚKL: Vakcína proti covidu je bezpečná
Asociace znovu potvrdila, že proces testování a schvalování vakcín se řídí přísnými pravidly a ani v případě vakcíny proti covid-19 tomu není jinak. Na očkovací látky jsou z pohledu bezpečnosti a účinnosti kladeny vysoké nároky. To znamená, že k českým pacientům se tak dostane pouze maximálně prověřená vakcína.
„Je přirozené, že lidé mají obavy z nových vakcín. Tyto obavy jsou však většinou neopodstatněné a plynou z dezinformací, které se šíří ve veřejném prostoru a nejsou založeny na pravdivých informacích. Je nesmírně důležité, aby lidé čerpali z ověřených zdrojů,“ vysvětluje ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv [SÚKL] Irena Storová.
AIFP upozorňuje na snad nejčastější informaci, která poškozuje očkování. Jde o závěry prokazatelně podvržené studie o souvislosti mezi očkováním a autismem. Podvrh byl prošetřen britskou lékařskou komorou [General Medical Council, GMC]. Její autor byl za záměrné falšování dat vyloučen z lékařských kruhů. AIFP společně se SÚKL vyvrací mýty o očkování proti covidu:
Ovlivní zrychlení výzkumu vakcín proti covid-19 jejich bezpečnost a účinnost? Ne!
I když vývoj vakcín proti covid-19 probíhá akcelerovaně, urychlují se pouze administrativní kroky. To se netýká opatření k posouzení bezpečnosti. Zrychlení je možné díky zkušenostem s vakcínami proti SARS, MERS, Ebole a dalším onemocněním a zařazení dostatečného množství účastníků do klinického hodnocení. Někdy dochází ke slučování fází studií při dodržení maximální bezpečnosti vyplývající z mezinárodně platných pravidel Správné klinické praxe [Good Clinical Practice, GCP].
Což znamená, že samotné registraci vakcíny bude standardně předcházet posouzení nezávislými regulačními autoritami. V USA se jedná o Úřad pro kontrolu léků a potravin [Food and Drug Administration, FDA]. V Evropě jde o Evropskou agenturu pro léčivé přípravky [European Medicines Agency, EMA]. Pouze vakcíny, které prokáží bezpečnost, kvalitu a účinnost budou registrovány a uvedeny na trh.
Bude k vymizení viru stačit samovolné promoření populace? Ne!
Odborníci se shodují, že k zastavení šíření viru covid-19 je potřeba dosáhnout 60–70% imunizace společnosti. Samovolné promoření není akceptovatelné, neboť by hrozilo velké množství obětí a pravděpodobně také kolaps českého zdravotního systému. Jedinou cestou k návratu do normálního života a opětovnému nastartování koronavirem ochromené ekonomiky je dosažení kolektivní imunity prostřednictvím očkovaní.
Stačí dodržování hygieny k zastavení šíření infekčních nemocí? Ne!
Na snížení výskytu nemocí má vliv mnoho různých faktorů, včetně úrovně hygieny. Hygienická opatření, jako jsou sociální distancování, mytí rukou a nošení roušek či respirátorů, velmi účinně pomáhají prostup populací zpomalovat, ale nemohou šíření viru v populaci zcela zastavit.
Nejtypičtější příklad může být očkování proti závažným hemofilovým infekcím, které u nás bylo zavedeno před několika lety. Tedy v době, kdy nemůže nikdo zpochybnit vysokou úroveň hygieny. Až díky očkování došlo k dramatickému snížení výskytu zákeřných epiglotitid, neboli zánětů hrtanové příklopky. Onemocnění, které ohrožovalo životy malých dětí. Vliv očkování je zde nezpochybnitelný.
Snížila vakcinace výskyt infekčních onemocnění? Ano!
Příklad za všechny může být očkování proti dětské obrně. Je dokázáno, že bezprostředně po zahájení vakcinace se frekvence výskytu dětské obrny v mnoha rozvinutých zemích výrazně snížila. V roce 1961 se Československo stalo díky očkování dětí dokonce první zemí na světě, kde byla dětská obrna vymýcena na národní úrovni.
Jiný příklad dobré praxe je vymýcení pravých neštovic, závažného onemocnění, které během 20. století zapříčinilo 300 až 500 milionů úmrtí na celém světě. O to se zasadili i přední čeští epidemiologové zastoupení například prof. MUDr. Karlem Raškou.
Funguje proočkovanost a kolektivní imunita? Ano!
Co se stane, pokud kolektivní imunita poklesne pod odborníky doporučovanou mez, lze ilustrovat na příkladu snížení proočkovanosti dětí proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám ve Velké Británii. A to v letech 2003 až 2004 a souvisejícím nárůstu případů spalniček.
Ve sledovaném období dosahovala ve Velké Británii proočkovanost proti spalničkám pouze 80 procent. Během dvou až tří let se opět začaly objevovat případy této nemoci. Jen v roce 2006 zdravotníci nahlásili nejen 773 případů onemocnění, ale také 1 úmrtí dítěte. Šlo o první úmrtí na spalničky v UK za 14 let. V roce 2012 se v zemi potvrdilo 2 016 případů nákazy. Situace gradovala v květnu 2013, kdy ve Walesu propukla spalničková epidemie. Tu zažehnalo až masové očkování, protože i zde byla příčinou nízká proočkovanost, tedy slabá kolektivní imunita.
Potřebné procento proočkovanosti se liší podle typu vakcíny. U spalniček uvádí většina zdrojů nutnou 95% proočkovanost. U některých vakcín postačí 85 procent. Míra návratu nemocí pak závisí právě na výši jejího dosažení.
–RED–
