Schopnost bakterií odolat působení antibiotik při léčbě nemocí stále sílí. V posledních letech na trhu s léky přibylo pouze několik nových antibiotik. Antibiotická rezistence tak ohrožuje zdraví každého z nás. Řešení je omezit jejich spotřebu a neužívat je při léčbě viróz, jako jsou chřipka nebo covid-19.
Pouhých 70 let od zavedení antibiotik do léčby infekčních nemocí čelí všechny země hrozbě, že v blízké budoucnosti začnou ubývat účinné léčivé prostředky na bakteriální infekce.
„Bez antibiotik bychom se vrátili do předantibiotické éry, kdy nebyly možné transplantace orgánů, chemoterapie rakoviny, intenzivní péče a další lékařské výkony,“ vysvětluje přínos antibiotik vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika Státního zdravotního ústavu [NRL SZÚ] Helena Žemličková.
Podle ní je antibiotická rezistence jev vázaný na rozsah a způsob, jakým se antibiotika užívají. A právě jejich nevhodné používání je hlavní stimul nárůstu antibiotické rezistence.
„Antibiotika by se proto neměla používat při léčbě virových onemocnění jako je například nachlazení, chřipka nebo covid-19,“ dodává.
Antibiotická rezistence: Covid zvýšil nadužívání antibiotik
Studie Světové zdravotnické organizace [WHO] z posledních týdnů potvrdila vysoké nadužívání antibiotik mezi pacienty. K němu významně přispěl i strach z nákazy novým koronavirem SARS-CoV-2. Až polovina indikací antibiotik byla dle této studie nesprávných.
Zmiňovaná studie sledovala chování pacientů v devíti zemích evropského regionu. Výsledky ukázaly, že užívání antibiotik se v pandemii covid-19 zvýšilo v závislosti na růstu počtu nakažených. Až 96 % uživatelů antibiotik potvrdilo, že se covidem nenakazili a antibiotika užívali nevhodně. Věřili, že jejich užíváním zabrání propuknutí infekce v jejich těle.
„Antibiotika nejsou účinná pro léčbu virových infekčních onemocnění a ani v době pandemie covid-19 bychom neměli zapomínat na antibiotickou rezistenci,“ říká představitel WHO v ČR Srdan Matić.
Další data ze studie naznačují, že až u 15 procent těžce postižených pacientů s covid-19 se vyvine bakteriální koinfekce. Tito pacienti mohou skutečně potřebovat antibiotika. Praxe je ale taková, že až 75 procent z nakažených antibiotika dostává a dá se říci, že zbytečně.
Antibiotika zachraňují životy, ale to se může rychle změnit
Před objevením antibiotik lidé běžně umírali na dnes již dobře léčitelná onemocnění jako jsou zápal plic nebo i pooperační infekce. Kvůli narůstající odolnosti bakterií na podaná antibiotika hrozí, a to především kvůli jejich nadužívání ve společnosti, že se stanou některá onemocnění opět neléčitelná, anebo jen těžko léčitelná. Ke zvýšení vnímavosti bakterií na antibiotika pomůže podle odborníků hlavně jejich uvážlivé a správné užívání. Antibiotika totiž neléčí ani nezabraňují virovým infekcím, jako jsou covid nebo chřipka.
–VRN–
