Karcinom pankreatu je čtvrtá nejčastější příčina úmrtí na zhoubné nádory. V roce 2030 má být druhým nejčastějším nádorem, na který se umírá. Pacientů s nádorem slinivky břišní přibývá ve vyspělých zemích. Délku přežití ovlivňuje včasná diagnóza, typ nádoru i odbornost pracoviště.
Počty pacientů, kteří si vyslechnou diagnózu karcinom pankreatu, v následujících deseti letech podle odborníků porostou. V Česku lékaři ročně odhalí nádor slinivky břišní u dvou tisíců pacientů. 10 až 15 procent z nich je operovatelných. Počty nemocných rostou v rozvinutých zemích a důvod je stejný jako u většiny nádorů, nezdravý životní styl.
„Prevalence a incidence karcinomu pankreatu v Evropě a Spojených státech jde ohromně nahoru. […] Míra pětiletého přežití je u 8 procent pacientů,“ říká přednosta I. chirurgické kliniky břišní, hrudní a úrazové chirurgie 1. LF UK a VFN v Praze Zdeněk Krška.
Dodává, že v současné době je rakovina slinivky břišní čtvrtou nejčastější příčinou úmrtní na zhoubné nádory, po karcinomu plic, karcinomu kolorekta a prsu. A to i přesto, že nádor slinivky břišní patří k těm vzácnějším typům zhoubných nádorů [cca 2 % ze všech nádorů, pozn. red.]. Při současném trendu nárůstu počtu pacientů s rakovinou slinivky se do deseti let dostane na druhé místo mezi nádory, na které se umírá. Zatímco úmrtnost na karcinom kolorekta klesá, stejně jako na karcinom plic, i když spíše nepatrně, tak počty pacientů s nádorem pankreatu rostou. A optimistické nejsou ani výsledky léčby tohoto karcinomu.
„Až 60 procent nádorů slinivky břišní jsou metastazující, dalších 20 procent je problematických, u nichž musíme stanovit jejich chování,“ říká Zdeněk Krška.
Biologie nádorů pankreatu je mimořádně agresivní a nepredikovatelná. Léčbu ztěžuje, že se nádor dostává do okolních struktur. Za vysoký počet zemřelých na karcinom slinivky břišní může i recidiva po chirurgickém zákroku a rezistence nádorů na konvenční léčbu.
Karcinom pankreatu: Šance na úspěšnou léčbu tady jsou
Výsledky léčby karcinomu slinivky břišní a prodloužení délky přežití u pacientů ovlivňuje doba odhalení nádoru, jeho biologie a rychlost lékařů v nasazení správné terapie. Zlepšit výsledky léčby může významně i šíře molekulárního testování, které odhalí genovou odchylku u pacienta, podle níž lékaři nastaví cílenou léčbu.
„Je třeba urychleně zavést principy precizní onkologie a urychlit úhrady terapie,“ upozorňuje Luboš Petruželka, přednosta Onkologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze.
Jde o zvolení typu léčby, která bude vycházet ze zjištěných genetických odchylek a která tak bude pravděpodobně fungovat.
„Pacienti s nádory, které mají stejné genetické změny dostanou léky cílené na danou změnu, nezávisle na typu nádoru,“ vysvětluje Petruželka s tím, že by se tento postup týkal zhruba čtvrtiny pacientů s nádorem slinivky břišní.
„Aktuálně je u pacientů s karcinomem pankreatu možno na základě indikace onkologem vyšetřit BRCA1, BRCA2 metodou NGS [7,5 %] a Mikrostelitovou instabilitu [1 až 2 % nádorů],“ vysvětluje přednosta Ústavu patologie VFN a 1. LF UK Praha Pavel Dundr.
Říká, že o rozšíření spektra molekulárního testování se jedná se zdravotními pojišťovnami.
Slinivka břišní neboli pankreas
Slinivka neboli pankreas je žláza, umístěná v dutině břišní mezi žaludkem a páteří. Je dlouhá asi 15 cm a má tvar ploché hrušky. Nejširší část slinivky je hlava, střední část je tělo a nejužší část se nazývá ocas. Slinivku obklopují játra, střeva a další orgány.
Slinivka vytváří inzulin a další hormony, které se dostávají do krevního oběhu a tím do celého těla. Vytváří také pankreatické šťávy. Tyto šťávy obsahují enzymy, které pomáhají trávit potravu. Pankreas je vylučuje do systému kanálků, jež vedou do společného žlučového kanálku, který vyúsťuje do dvanácterníku.
–VRN–
