Často užívanou metodou neinvazivní stimulace mozku je transkraniální magnetická stimulace [TMS]. Používá se při léčbě depresí. Čeští vědci ve spolupráci s německými kolegy nyní ověřují, zda TMS využít i k léčbě schizofrenie.
Nové metody neinvazivní stimulace mozku představují zajímavé nástroje sloužící k výzkumu, diagnostice a také terapii některých neuropsychiatrických poruch. TMS je bezbolestná, dobře tolerovaná metoda, kterou lze podle psychiatrů využívat za hospitalizace i u ambulantních pacientů. Nejvíce je ověřena v terapii depresivní poruchy, kde se používá samostatně nebo v kombinaci s jinými terapeutickými metodami léčby. Jako jsou například psychofarmaka, tedy antidepresiva.
„Metoda TMS je zkoušena i v terapii obsedantně-kompulzivní poruchy, některých návykových poruch, posttraumatické stresové poruchy, vybraných projevů Parkinsonovy nemoci, některých kognitivních poruch, tinnitu a také některých symptomů schizofrenie,“ vysvětluje předseda Sekce biologické psychiatrie Psychiatrické společnosti ČLS JEP [PS ČLS JEP] Libor Ustohal.
Dodává, že jeho tým spolu s dalšími českými a německými kolegy chce nyní otestovat TMS právě při léčbě schizofrenie. V jejím případě by se tato metoda mohla ukázat jako účinná v odstraňovaní negativních příznaků, které se jen těžko ovlivňují medikací.
Vzniká nová studie: TMS a schizofrenie
V současnosti se rozbíhá nová multicentrická studie, na níž spolupracují dvě výzkumná centra ze Spolkové republiky Německo a dvě centra z České republiky. Ve FN Brno pod vedením Libora Ustohala a Tomáše Svěráka. Jedná se patrně o první mezinárodní studii, která prozkoumá vliv dvou různých protokolů s odlišnými stimulačními parametry. Cíl je potvrdit, či vyvrátit, zda TMS podporuje léčbu negativních příznaků schizofrenie.
- Oploštění emocí: Pacient není s to prožívat a vyjadřovat pozitivní i negativní emoce.
- Alogie: Ochuzená řeč či řeč postrádající obsah.
- Sociální stažení: Nezájem o kontakt a aktivity s jinými lidmi. Často vede k invaliditě.
„První studie ukázaly, že takovouto metodou [léčby schizofreniků, pozn. red.] by mohla být i TMS. Další, zatím největší studie provedená v několika německých centrech, však účinnost TMS neprokázala. Může to ale být dáno i volbou konkrétních parametrů TMS, jichž existuje hned několik,“ vysvětluje Ustohal.
Hlavní část studie, na kterou přispělo i Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy [MŠMT], by měla být hotova do konce příštího roku. Pokud se podaří prokázat účinnost alespoň jednoho z protokolů TMS, mohlo by to znamenat naději na zlepšení kvality života přinejmenším části pacientů trpících schizofrenií. Libor Ustohal dodává, že vědecké týmy stále nabírají dobrovolníky do studie. Ti musejí mít diagnostikovánu schizofrenii s aktuálně dominujícími zmíněnými negativními příznaky.
Co je transkraniální magnetická stimulace
První výzkumy na téma magnetická stimulace jsou práce Galvaniho a Volty, kteří již na konci 18. století ukázali, že elektrický proud může ovlivnit činnost svalů a nervů. A dále více než jedno století je známo, že elektřina a magnetizmus jsou na sobě závislé. To znamená, že pokud je vodivé prostředí, jako je mozek, vystaveno účinku střídavého magnetického pole, dochází k indukci proudu v tomto vodivém prostředí. TMS je proto někdy nazývána jako „bezelektrodová“ elektrická stimulace.
Technický rozvoj přístrojů používaných pro TMS pak umožnil na konci osmdesátých let aplikovat TMS v sériích mnoha stimulů během sekundy. Tato forma TMS se nazývá repetitivní TMS [rTMS]. Při ní jsou stimuly aplikovány do stejné oblasti mozku několikrát za sekundu nepřetržitě po dobu několika sekund. Pulzy silného magnetického pole [2 Tesla] ovlivňují aktivitu nervových buněk v určené lokalitě.
Metoda se využívá k terapii specifických neuropsychiatrických onemocnění, často rezistentních na dosavadní léčbu psychofarmaky. Využívána je v terapii depresí [unipolárních i bipolárních], některých úzkostných poruch a u chronicky halucinujících pacientů. Místo má i ve výzkumném použití, především díky kombinaci s metodami zobrazujícími činnost mozku.
–RED–
