Zinek, selen, betaglukany, vitamin D, ale i redukce hmotnosti a doléčení zanedbaných zánětů. To vše zvyšuje nespecifickou imunitu člověka, a tedy snižuje riziko nákazy a těžšího průběhu akutních respiračních onemocnění, jako jsou chřipka nebo covid-19.
Období září a října je správný čas na posílení nespecifické imunity a přípravy organismu na vyšší výskyt virových onemocnění. Ať už jde o chřipku nebo covid-19. Odborníci doporučují, aby se starší, mladší i ti nejmenší právě v tento čas zaměřili na posílení vlastního zdraví a zvýšili příjem vitaminů, minerálů, nastartovali hubnutí a doléčili zanedbaná onemocnění. Prezident České lékárnické komory [ČLnK] Aleš Krebs nabízí i praktické rady. Podle něj je třeba dát lidskému organismu na posílení imunity určitý čas. Ideálně tři až pět týdnů.
„Po uplynutí této doby je organismus dostatečně posílen před obdobím zvýšené expozice,“ vysvětluje s tím, že s posílením imunity pomohou i vitamíny a minerální látky. To potvrzuje farmaceutka Vilma Vranová z Farmaceutické fakulty Masarykovy univerzity Brno:
„U podpůrné terapie na zvýšení nespecifické imunity lze doporučit užívání vitaminu D, betaglukanů, zinku a selenu. Vždy v doporučené denní dávce, to konzultujte s lékárníkem.“
Vitamin D, betaglukany a zinek
Vitamín D podle dat Ministerstva zdravotnictví ČR [MZ ČR] chybí až 70 procentům Čechů. Pouhé jedno procento populace v Česku má v těle jeho dostatek ze stravy. Odborné studie přitom jednoznačně prokazují vliv jeho nedostatku na snížení obranyschopnosti organismu. Vitamin D je důležitý pro aktivaci bílých krvinek, konkrétně T-lymfocytů. Jejich úkolem je rozeznat buňky infikované viry nebo jinými vnitrobuněčnými parazity. Denní dávka by dle doporučení ČLnK neměla překročit 2000 IU [mezinárodních jednotek].
Preventivní podávání betaglukanů může ovlivnit projevy virových infekcí a zmírnit jejich průběh. Studie zabývající se ovlivněním fagocytózy, hladinou cytokinů a odpovědí na protilátky potvrzují, že podávání bataglukanů významně snížilo příznaky chřipkové infekce. Doporučuje se 250 až 500 mg za den, nejlépe na lačno.
Zinek má antioxidační účinky, díky nimž dochází k ochraně lidských buněk a buněčných membrán před poškozením volnými radikály. Zinek si tělo nedokáže vyrobit, proto musí být přijímán potravou. Denní doporučené množství je 30 až 50 mg.
Imunitu posílí hubnutí a léčba zanedbaných nemocí
Součástí příprav na sezonu akutních respiračních nemocí, včetně covidu-19, je snížení tělesné hmotnosti. U obézních osob nebo i těch s vyšší nadváhou totiž dochází k tomu, že umírající tukové buňky vyvolávají chronický zánět mírné intenzity a aktivizují prozánětlivé cytokiny. Ty se pak nesoustředí na řešení celkových infekcí jako jsou sepse či covid-19.
„Stav hubnutí ale zlepšuje všechny metabolické parametry. Není tedy důležité kolik kilogramů zhubneme, ale jde o samotné nestartování procesu snižování hmotnosti,“ vysvětluje Vilma Vranová.
Upozorňuje, že je třeba ideálně ještě před nástupem podzimu doléčit veškeré chronické nemoci, záněty. Ty totiž zbytečně zaměstnávají imunitní systém. Často jde například o nedoléčený zánět močových cest, prostatitidy a zánět zubů. Důležité je zrevidovat zanedbanou prevenci u ošetřujících lékařů a případně se objednat k praktickému lékaři [hrazená prevence 1x za dva roky], gynekologovi [hrazená prevence 1x za rok], urologovi či stomatologovi na pravidelnou kontrolu [hrazená prevence 2x za rok]. U žen jsou důležitá pravidelná vyšetření prsů na mamografu od 45 let, u mužů od 50 let každý rok na urologii.
Je tu i očkování proti chřipce
Nákazu chřipkovými viry snižuje očkování proti některým z jejich kmenů. Ideální dobou k aplikaci vakcíny proti chřipce jsou obvykle měsíce říjen, listopad a prosinec. V současné mimořádné situaci je třeba podle Doporučení České vakcinologické společnosti ČLS JEP [ČVS ČLS JEP] začít s očkováním pro sezónu 2020-21 dříve. Nejlépe v září, jakmile budou k dispozici očkovací vakcíny.
Hygiena, roušky i nanoroušky
Základem prevence jakéhokoliv akutního respiračního onemocnění je vždy hygiena. Tedy časté a důsledné mytí rukou, nejlépe mýdlem a teplou vodou. Stejný význam v prevenci respiračních onemocnění má zakrývání si úst při odkašlávání nebo kýchání. Nikoliv však rukou! Vždy kapesníkem, nebo alespoň rukávem či jinak.
Součástí úspěšného zvládnutí nadcházející sezony virových onemocnění je nošení roušek nebo respirátorů přes ústa a nos. Podle doporučení ČLnK nejsou jednorázové ústenky, roušky, určené k opakovanému použití. Doba jejich použitelnosti se pohybuje v rozmezí dvou až čtyř hodin. V závislosti na intenzitě dýchání například při mluvení a pohybu. Po jejím sejmutí je nutné ji vyhodit, nikoliv uložit do kapsy či tašky a opětovně použít.
Stejná doba použitelnosti je také u nanoroušky, která se obvykle pohybuje od dvou do čtyř hodin. Rozdíl od jednorázové roušky je také v tom, že nanoroušku mohou lidé použít opakovaně. Nikoliv však věčně. Většinou na tři až pět cyklů nošení [vždy dle pokynů výrobce, pozn. red.]. Nanorouška se po použití sterilizuje. Podle návodu ČLnK v horkovzdušné troubě na 70 stupňů po dobu 24 hodin. Nebo 20 minut v ethanolu, poté se nechá zcela vysušit. Nikdy se žádné roušky nesuší ani nesterilizují v mikrovlnné troubě!
Bavlněné roušky, respirátor a ochranné rukavice
Stejně tak je třeba se starat o bavlněné roušky. Zhruba po dvou až čtyřech hodinách nošení roušky, je třeba ji vyměnit za novou. Doma vyvařit po dobu cca deseti minut nebo vyprat na 90 stupňů. A nejlépe ji ještě vyžehlit po obou stranách.
Někteří učitelé a žáci s chronickou nemocí či z jiných důvodů nosí pomůcku s vyšším stupněm ochrany, nejčastěji respirátor třídy FFP2. Ty se používají opakovaně, obvykle tři až pět cyklů. Před použitím se však vždy vyplatí přečíst návod na použití. Jen tak si lze zajistit nejvyšší možnou ochranu před viry a eliminovat riziko chyb při manipulací s ním.
Respirátor se stejně jako nanorouška sterilizuje v horkovzdušné troubě po dobu 24 hodin na 70 stupňů. Dále v roztoku sava a vody [dle doporučení ČLnK 10 ml sava do 1 litru vody]. Po sterilizaci se respirátor opláchne vodou a vysuší. Ani respirátor nevydrží věčně, jeho obvyklá četnost použití se pohybuje v rozmezí tří až pěti cyklů.
Některé profese a osoby ve vyšším riziku nákazy se kvůli vysokým nárůstům nově infikovaných musí navíc chránit rukavicemi, obvykle z latexu, vinylu či nitrilu. Takové rukavice se používají výhradně jednorázově a nikdy se v nich nekonzumují potraviny. Před vyhozením je vhodné je vložit do igelitového sáčku.
Veronika Táchová
