Ve zvládání krize covid dochází k prvním změnám

Dle ministra zdravotnictví ČR Romana Prymuly [za ANO] se u zvládání krize covid blýská na lepší časy. Přibývá odběrových a laboratorních míst, mění se ukončení karantény a izolace, trasovat začal už i privátní sektor. ČR ale i tak čekají dva měsíce, než počty covid pacientů a hospitalizovaných opět klesnou.

Prudké nárůsty covid pozitivních případů z minulého týdne se ve srovnání s aktuálními čísly o něco zpomalily. Podle ministra Romana Prymuly byl čtvrteční nárůst ve výši 2 913 případů číslem v tomto týdnu vrcholovým.

„Nárůst, který tu byl minulý týden a měl doslova exponenciální růst, se naštěstí v tomto týdnu zpomalil,“ říká s tím, že zdaleka nejde o vítězství, ale spíše blýskání se na lepší časy.

Přesto už v příštím týdnu se dají podle Prymuly očekávat další preventivní opatření. Ty se dotknou zejména shromažďování osob.

„Volnočasové aktivity budeme muset omezit, chceme-li se dostat pod číslo jedna [reprodukční číslo],“ vysvětlil s tím, že aktuální cíl pro nejbližší dny je ponížit reprodukční číslo na cca 1,2 z nynějších cca 1,4.

O přesnějším znění chystaných restrikcí zástupci ministerstva jednají s dotčenými resorty a zveřejňovat je proto zatím nechtějí.

Krize covid v České republice

Počty nově potvrzených covid pozitivit v Česku i nadále rostou. V pátek 25. září laboratoře potvrdily 2 946 nových případů. Aktuálně je u nás téměř 30 tisíc aktivních případů nákazy covidem-19. Od počátku epidemie, tedy 1. března, se u nás koronavirem nakazilo více než 64 tisíc osob, 581 jich zemřelo. Kvůli nedobrému zdravotnímu stavu v důsledku nákazy je v nemocnici na 740 osob.

Epidemiologická situace v Česku je tak podle vyjádření odborníků a statistických dat srovnatelná se zeměmi, jako jsou Izrael, Španělsko, Velká Británie. Reprodukční číslo, které ukazuje, kolik lidí může nakazit jeden člověk s koronavirem, se v Británii pohybuje v rozmezí 1,2 až 1,5. Kritická situace panuje v Izraeli. Ten se momentálně kvůli masivnímu šíření nemoci uzavřel před okolním světem.

Karanténa, izolace: Změna pravidel ukončení

Nově se upravují i podmínky pro ukončení nařízené karantény a izolace. V případě nařízené karantény se PCR test provádí nově nejdéle do desátého dne kdykoliv od jejího nařízení. Pokud se tak nestane desátý den je osoba automaticky z karantény propuštěna po čtrnáctém dnu. Z izolace je nakažený propuštěn bez PCR testu. Pokud byl po celou dobu bez příznaků respiračního onemocnění. Nebo je nemá minimálně tři dny před desátým dnem. V opačném případě se musí takový nakažený otestovat.

Od pátku 25.9. se karanténa a izolace u pracovníků sociálních služeb a zdravotníků nově ukončuje bez PCR testu. Budou se tak řídit stejnými pravidly jako ostatní. Tedy bez příznaků ukončí izolaci i karanténu automaticky desátý den, stejně jako u příznaků, které nepřetrvávaly minimálně tři dny před koncem izolace či karantény.

Tuzemský semafor je bez bílé barvy, mizí i zelená

Ve třetím, červeném pohotovostním stupni, zůstává nadále a jako jediná Praha. Do druhého, oranžového stupně, který upozorňuje na komunitní přenos v regionu [bez jasného zdroje nákazy, pozn. red.], přibylo 30 dalších okresů. Celkem jich je nyní 58. Snad jen výjimečně jsou dnes v Česku viděna zeleně zbarvená místa [18 okresů], ve kterých se covid-19 šíří zatím ještě kontrolovaně [Most, Kutná Hora, Rokycany, Louny, Semily, Hradec Králové, Jihlava, Rakovník, Jindřichův Hradec, Písek, Chomutov, Česká Lípa, Rychnov nad Kněžnou, Trutnov, Pelhřimov, Přerov, Vsetín a Sokolov]. A bílá barva značící okresy s nízkým rizikem přenosu se z tuzemského semaforu vytratila úplně.

Z mimopražských regionů je situace velmi špatná ve Středočeském kraji, na který připadá 17,2 procenta nákaz z celé země, v Jihomoravském kraji je to 12,7 procenta a vyšší hodnoty v posledních dnech ukázal Moravskoslezský kraj, na nějž připadá 7,1 procenta z celkových nákaz.

„Nejde o to, jestli máme v tuto chvíli dva tisíce nebo tři tisíce nově nakažených, ale o to, že přibývají počty hospitalizovaných a zemřelých,“ upozornil ministr.

V tuto chvíli leží v nemocnicích s covidem na 740 nakažených a každým dnem toto číslo roste, stejně jako rostou počty zemřelých s covidem. A podle statistických dat se na šíření nákazy významně podílejí mladší ročníky, mezi kterými se virus šíří nejrychleji a ze kterých se pak dostává mezi citlivé obyvatelstvo. I přes vysoké nárůsty přenosů viru v běžné populaci je podle Prymuly šíření nákazy mezi seniory ale stále ještě poměrně malé.

„U seniorů je řada opatření aktivována natolik dobře, že nedochází k takovému nárůstu, jako dochází u běžné populace,“ tvrdí.

Krize covid a odběrová a laboratorní síť v Česku

Podle ministra významně posiluje síť odběrových míst, přičemž důležitým článkem jsou páteřní, tedy fakultní nemocnice, které mají zvládnout nabrat až dvanáct tisíc odběrů denně. Do systému odběrů se právě zapojují akademičtí zdravotníci.

„Díky zdravotním pojišťovnám se nachází model, jak tuto část zaplatit, to je vždy komplikovaná záležitost,“ říká ministr.

Kapacity odběrových míst mají narůstat až do doby 30 tisíců odběrů za den, bez zapojení lamp testů [testy na přítomnost koronaviru ze slin, pozn. red.]. Nyní se v Česku denně otestuje kolem 22 až 23 tisíc odběrů za den.

Struktura odběrových míst vypadá tak, že personál u největších nemocnic [fakultních nemocnic] zajišťuje odběry sedm dnů v týdnu, minimálně osm hodin denně. Tím jsou schopny obsloužit až tisíc osob za den. Dalším článkem jsou regionální odběrová místa s obdobnou kapacitou, přijímat zájemce o testování mají minimálně pět dnů v týdnu. Jsou tu odběry v regionech s provozem minimálně tří dnů v týdnu po dobu čtyř hodin denně.

Metoda PCR: Jak se na ni připravit a čeho se vyvarovat

A zase ta Praha…

Dlouhodobě nejvyšší nárůsty hlásí několik týdnů po sobě hlavní město Praha, kde se krize covid projevuje stovkami nově nakažených denně. Ve čtvrtek 24.9. šlo o 601 nově diagnostikovaných, v pátek 25. 9. o 485. V metropoli je proto riziko nákazy především pro seniorní populaci vysoká a v podstatě se tam mohou nakazit kdekoliv v běžném prostředí.  I když jsou v metropoli nejvyšší přírůstky ve věkové kategorii 20 až 29 let [téměř tři tisíce na 100 tisíc obyv., pozn. red.], tak rostou nemocní v kategorii 65+, ke kterým se virus dostává, jak již bylo zmíněno, právě od mladší generace.

„Podíl nových pacientů ve věkové skupině 65+ v Praze narůstá. Ve srovnání s předchozím týdnem je nárůst o 200 procent, tedy dvojnásobný,“ upozorňuje Prymula.

Podle něj se v Praze snaží o restart systému trasování, který se stal v posledních týdnech nezvladatelný. V příštích dnech by měli být tamní hygienici schopni dotrasovat podstatně více kontaktů, než se děje nyní. Dopomoci jim k tomu mají zvýšené kapacity call center ve spolupráci s privátním sektorem. Do obvolávání kontaktů se totiž zapojil i bankovní sektor, letiště a ČEZ. Práci dovolávání urychlí i takzvané sebereportování, při kterém vytrasovaný kontakt odešle online své kontakty na místně příslušnou hygienickou stanici.

„Navyšujeme kapacity na call centrech, z 600 osob za den se posouváme na číslo 850 a ani tento počet není konečný. Myslím, že kapacita bude dramaticky narůstat,“ slibuje Prymula.

Vytrasovaný kontakt by tak měl být vyrozuměn nejpozději do 48 hodin.

Veronika Táchová