V Česku i přes vysoké nárůsty covid pozitivních osob není omezována intenzivní péče ani ostatní plánovaná zdravotní péče. Uvedl to v nedělních Otázkách Václava Moravce vedoucí Klinické skupiny COVID při Ministerstvu zdravotnictví ČR [MZ ČR] Vladimír Černý. Aktivizace nových covidových lůžek je ale blízko.
Zhruba dvě až čtyři procenta z počtu nakažených osob vyžadují podle Vladimíra Černého přijetí do nemocnice. Z této skupiny pak vyžaduje zhruba jedna čtvrtina intenzivní péči. Podle něj se může zdravotnický systém u středních a těžkých případů pacientů s covidem tak ocitnout na hranici svých kapacit při zhruba čtyř tisíců nově nakažených denně.
„Čtyři tisíce a více je jasný signál, že se blížíme momentu, kdy budeme muset zásadně vstoupit do rozsahu ostatní necovidové péče,“ potvrzuje.
Denní nárůst čtyř tisíc osob znamená 120 tisíc nakažených osob za měsíc. Z tohoto počtu přitom v nemocni skončí cca tři procenta. To může být až čtyři tisíce osob. Intenzivní péči bude vyžadovat zdravotní stav až jedné čtvrtiny z nich, tedy jeden tisíc hospitalizovaných osob. Stávající volné kapacity na ARO a JIP se dnes v Česku pohybují kolem tisíce lůžek.
„Pokud systém zatíží dalších tisíc pacientů, kteří budou vyžadovat intenzivní péči, tak jsme na nule záložní kapacity. Což odpovídá zhruba nárůstu 200 tisíců nakažených osob za měsíc,“ vysvětluje Černý.
Jinak řečeno, při epidemiologickém vývoji, kdy budou zhruba čtyři tisíce nově nakažených denně, se bude muset zásadně zasáhnout do rozsahu ostatní necovidové péče. Podle Černého se už nyní aktivují všechny možné záložní kapacity, aby celý systém byl nachystaný na scénář, kdy bude nárůst čtyři tisíce a více pozitivních pacientů za den.
Lůžkové kapacity v Česku jsou nerovnoměrné
Potíž v zajištění intenzivní zdravotní péče je v Česku v tom, že rozmístění lůžkových kapacit je velmi nerovnoměrné. Několik krajů v zemi, například Moravskoslezský či Karlovarský, je bez fakultních nemocnic. Jejich lůžkové kapacity jsou nedostatečné a při vyšším nárůstu pacientů s potřebou intenzivní péče budou muset být rozvezeni do okolních krajů.
„Každý kraj má svého koordinátora intenzivní zdravotní péče a pacienti budou směřováni tam, kde místa budou,“ potvrzuje ministr zdravotnictví Adam Vojtěch [za ANO].
Dodává, že organizace zdravotní péče je velmi podstatná. Sousední kraje si musí podle něj při jejím poskytování vzájemně vypomáhat. Nemocnice v krajích proto pravidelně reportují své lůžkové kapacity, personální obsazenost a další ukazatele. V případě, že začnou mít potíže s vytížeností, musí to řešit podle ministra jednotlivé kraje.
Záložní kapacity lůžek v České republice a krajích
Vladimír Černý dále upozorňuje, že kapacita nemocnic je dána především jejich aktuálním personálním stavem, který v nich pracuje a je zaškolen. Standardně musí zdravotní péče zahrnovat zdravotní péči o covidové i necovidové pacienty.
„Jakýkoliv zvyšující se podíl péče o covid pacienty znamená při absenci aktivace záložních plánů logicky omezení péče pro necovidové pacienty. A my chceme, aby tato situace nastala co nejdéle, pokud možno vůbec,“ vysvětluje.
V tuto chvíli má systém záložní kapacitu v oblasti intenzivní péče v celém Česku, jak již bylo zmíněno, tisíc lůžek pro všechny pacienty vyžadující intenzivní péči. A zhruba 7 200 lůžek s možností podávání kyslíku. Ke kapacitně nejvytíženějším krajům patří momentálně Praha, jižní Morava a Ústecký kraj. Záložní kapacita Prahy se dnes pohybuje kolem 15 procent. Vykřičníkem pro zdravotníky je podle Černého 10% záložní kapacita.
„Blížíme se momentu, kdy deset procent my už považujeme za jasný signál toho, že se musí velmi intenzivně aktivovat všechny možné záložní kapacity tak, aby nedošlo k omezování nejenom intenzivní péče, ale i běžné elektivní péče,“ říká Černý.
Dodává, že dnes [21. 9.] se sejde s dalšími odborníky a projednají, jak situaci zvládnout s co nejmenšími dopady.
Zřejmě bude nutné, aby některé nemocnice začaly vymezovat záložní kapacity. V případně negativního vývoje pak začaly i omezovat plánovanou péči a připravovat další lůžka.
V Česku se covidem nakazilo více než 50 tisíc osob
Od počátku epidemie, tedy 1. března, kdy byla v Česku laboratorně potvrzena první nákaza covidem-19, se koronavirem nakazilo 50 275 osob, z čehož 24 032 je stále covid pozitivních. K dnešnímu dni [21. 9.] je podle ministerských statistik 503 nakažených v hospitalizaci, 503 osob s covidem-19 zemřelo. Covid pozitivních pacientů je aktuálně nejvíce v Praze, kde připadá 217 nakažených na 100 tisíc obyvatel. Dále v okrese Uherské Hradiště s 202 pozitivních osob na 100 tisíc obyvatel, Kroměříž má 194 nakažených na stejný počet obyvatel. Obdobné počty pak mají i okresy ve Středočeském kraji, kam se nákaza šíří z metropole.
–VRN–
