Starostové obcí s rozšířenou působností budou data o nemoci covid-19 dostávat od Ústavu zdravotnických informací a statistiky [ÚZIS] jednou týdně. Půjde o komplexní přehled základních epidemiologických parametrů. Podle ředitele ÚZIS Ladislava Duška bude na podzim možné, aby se data aktualizovala denně.
ÚZIS v příštích dnech vyzve skrze datovou schránku starosty, aby ho kontaktovali. Obratem jim předá přístup do zabezpečeného úložiště, kde si budou moci stáhnout týdenní data za svoji obec a obecnější přehled za celý okres. Technicky je předávání dat podle Ladislava Duška připraveno.
V první fázi budou mít starostové informace o počtu nových případů, zásahů ve zranitelných skupinách obyvatel, zejména těch starších [kategorie věku 65+, 75+] nebo do budoucna i podle nemocnosti, a počtů hospitalizovaných pacientů. Zdrojem dat, které obce dostanou, bude centrální Informační systém infekčních nemocí [ISIN].
„Dostanou také denní data o počtech testů, kdo je indikoval a s jakým důvodem,“ doplnil Ladislav Dušek.
Podle Ladislava Duška může mít nastavení takového komunikačního toku se starosty i do budoucna pozitivní dopady. Mohlo by se například zlepšit využívání preventivních prohlídek nebo screeningových programů v obcích, kde se využívají spíše málo.
Starostové data požadovali
Svaz měst a obcí na konci července uvedl, že starostové nyní přístup k informacím o počtu nakažených novým typem koronaviru na území obcí nemají. Dodal, že data potřebují k efektivnímu krizovému řízení, nastavení místních bezpečnostních opatření a režimu veřejných institucí.
Obce s rozšířenou působností tvoří takzvaný mezičlánek mezi krajskými a obecními úřady. Kromě svého vlastního území vykonávají činnosti také pro okolní obce v určeném regionu. Například vydávají cestovní pasy, občanské a řidičské průkazy nebo živnostenská oprávnění. V ČR je takových obcí zhruba 205.
Šikana nakažených by hrozit neměla
O tom, zda mají hygienici poskytovat data samosprávám a jak podrobná, se vede debata již několik měsíců. Někteří lidé, kteří se nemocí covid-19 nakazili a jejichž jména se veřejnost dozvěděla, čelili výhrůžkám nebo útokům na sociálních sítích. Byli mezi nimi zejména první čeští nemocní. Ti, kteří si nákazu dovezli většinou z Itálie. Nebo v poslední době případ dívky, která zřejmě nakazila návštěvníky pražského klubu Techtle Mechtle.
Podle vládního zmocněnce pro vědu a výzkum ve zdravotnictví Romana Prymuly byl i případ, kdy nakaženému někdo rozbil okna. Obdobné incidenty potvrdil také ministr vnitra Jan Hamáček [ČSSD]. I proto starostové nebudou dostávat data o konkrétních nakažených.
„Nikdy jsme nežádali o to, abychom věděli, kteří lidé v obci jsou nakažené,“ upřesnil v této souvislosti předseda Svazu měst a obcí František Lukl.
–ČTK/RED–
