Spotřeba mléka a mléčných výrobků u dětí spíše klesá. Zvlášť ve vyspělých zemích, kde se dle odborníků mylně domnívají, že konzumace mléka přispívá k dětské obezitě. Opak je pravdou. Výskyt dětské obezity je nižší u dětí s pravidelnou konzumací mléka než u dětí, které ho nepijí.
Mléko je potravina zcela přírodního původu a v jídelníčků jej nelze ničím nahradit. Pro zdravý vývoj člověka je mléko nepostradatelné již od narození. Mléko ani výrobky z něj nejsou příliš kalorické a především pro děti jsou přírodními zdroji cenných živin.
„Bez mléka to prostě nejde. Mléko nemá alternativu ve výživě dětí a adolescentů,“ říká přednosta Ústavu klinické imunologie a alergologie FN Hradec Králové Jan Krejsek.
Podle něj je dostatečný přísun mléka zásadní pro dosažení maxima kostní hmoty, pro získání a udržení svalové hmoty, pro správné fungování imunity i pro duševní vývoj.
Mléko je zdroj bílkovin, minerálů a vitamínů
Mléko a mléčné výrobky obsahují nenahraditelné přírodní cenné živiny. Jde především o plnohodnotné bílkoviny, minerální látky [vápník, hořčík, sodík, draslík, fosfor, chlor, železo, měď, zinek, selen, jód]. Dále jde o vitamíny rozpustné v tucích, tedy A, D, E, K a vitaminy skupiny B. Za zmínku stojí podle Jana Krejska i vápník, který se v mléce a výrobcích z něj vyskytuje ve velmi dobře vstřebatelné formě.
„Vše je optimálně přítomno v mléce [nejlépe plnotučném, upozorňuje], zkvašených mléčných výrobcích a v másle. O mléku a mléčných výrobcích lze bez nadsázky mluvit jako o vitamínové bombě, kterou děti potřebují denně na jídelníčku,“ říká Jan Krejsek.
Doporučený příjem plnotučného mléka se u dětí podle něj pohybuje kolem 0,5 litru za den, nebo 200 g jogurtu či tvarohu denně a 40 až 50 g tvrdého sýra za den. Přičemž potřeba mléka a výrobků z něj u dětí vzrůstá s vrcholem v pubertě a časné dospělosti.
Mléka se není třeba bát, je zdravé
Podle odborníků se ve společnosti často objevují názory, které prospěšnost mléka zpochybňují. Odpůrci jeho konzumace tvrdí, že mléko obsahuje nezdravé složky. Vyvolává silné alergické reakce nebo způsobuje nemoci, například aterosklerózu. Jan Krejsek s takovými tvrzeními nesouhlasí.
„V přiměřeném množství je konzumace mléka, másla, tvarohů, jogurtů a dalšího v pořádku. A že aterosklerózy přibývá, nikoliv ubývá, tak ta chyba bude jinde,“ říká s tím, že mléko je především u dětí nezastupitelné.
„Kost si budujeme do časné dospělosti. To, co jí dáme, z toho žijeme po celý zbytek života, v pozdějším věku ji jen ubývá. Proto si musíme vybudovat dostatečnou kostní hmotu v dětství a dospívání, jinak nebudeme mít v dospělosti z čeho brát,“ říká.
Dodává, že mléko je to, co je třeba k tomu, aby se dětem vytvořila svalová hmota. A byly později po pubertě hezké a urostlé. Zároveň vyvrací mýty, které v posledních letech zaznívají nejvíce v západních rozvinutých společnostech o tom, že mléko by mělo přispívat k dětské obezitě.
„V USA a Austrálii je vysoká prevalence nadváhy a hledá se viník. A je to o ukázněnosti lidí. Když někdo jí a nepohybuje se, tak se tuk usadí,“ říká s tím, že mléko není zodpovědné za budování bílé tukové hmoty.
„Mléko navozuje pocit sytosti, spektrum mastných kyselin a bioaktivních látek chrání před rozvojem metabolického syndromu,“ vysvětluje Jan Krejsek.
Mléčné výrobky s výjimkou másla představují u dětí ve věku od jednoho do 13 let pouze asi deset procent celkového příjmu tuku a přibližně 25 procent celkové energie. Energetický příjem z konzumace tekutého mléka představuje u malých dětí přibližně šest procent celkového příjmů energie.
„Studie také prokázaly, že výskyt dětské obezity byl podstatně nižší u těch dětí, které konzumovaly dva a více šálků mléka denně než u těch, které konzumovaly málo mléka,“ říká předseda Českomoravského svazu mlékárenského [ČMSM] Jiří Kopáček.
Laktózová intolerance v dospívání mizí
Co se týče laktózové intolerance neboli alergie na mléko, pak jsou v české společnosti tato rizika podle Jana Krejska přeceňována. Je pravda, že se lékaři s alergií na mléko setkávají více u batolat, ale už jen vzácně, v jednotkách procent, u dospělé populace. Intolerance mléka se totiž v dospívání u většiny lidí ztrácí. Navíc ji umí lékaři dobře diagnostikovat.
Jak již bylo zmíněno, mléko a mléčné výrobky jsou nezastupitelné. Tedy, nenahradí je ani v současné době propagované a v porovnání s mlékem dost drahé náhražky mléka, které jsou navíc vyráběny ze surovin s vysokým alergenním potenciálem. Jako jsou například ořechy nebo sója. A podle Jana Krejska nemají šanci mléko nutričně nahradit.
Veronika Táchová
