Návrh zákona o podobě elektronizace zdravotnictví míří do připomínkového řízení. Na včerejším semináři v Senátu to potvrdil náměstek ministra zdravotnictví Filip Vrubel. Na podobě zákona se významnou měrou spolu s dalšími podílela Vladimíra Těšitelová z Ústavu zdravotnických informací a statistiky [ÚZIS].
Zákon, který měl být původně už letos v účinnosti, nastaví například jednotná pravidla pro bezpečné sdílení dat mezi jednotlivými poskytovateli zdravotní péče. Podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky [ÚZIS] Ladislava Duška by měla norma do budoucna pomoci v situacích, jako je epidemie covidu-19. Právě pandemie se podepsala na zdržení při dokončování návrhu zákona.
„V oblasti, ve které pracuji já, tak se odsunulo všechno, protože my jsme nedělali nic jiného než covid-19. Týká se to třeba projektu na inovaci prevencí, byl odsunout projekt zavádění paliativní péče,“ uvedl před nedávnem v rozhovoru pro ZdraveZpravy.cz s tím, že práce se ale nezastavila v případě návrhu zákona o elektronizaci zdravotnictví.
„Mé kolegyni paní Vladimíře Těšitelové a lidem kolem ní na ministerstvu se právě během krize covid-19 podařilo sepsat zákon o elektronizaci zdravotnictví,“ upřesnil.
ÚZIS získal na projekt 300 milionů korun z evropských fondů. Podle projektu mělo elektronické zdravotnictví v Česku fungovat od začátku roku 2022. To se však s ohledem na krizi covid-19 a rychlost tuzemského legislativního procesu nestihne.
Zákon dá elektronizaci zdravotnictví hlavní kostru
Zákon podle jeho autorů nebuduje žádné centrální úložiště dat, ale zásadní je pro něj jejich ochrana. Dále pak princip dobrovolnosti jeho používání a respekt ke stávajícím procesům, které jsou už ve zdravotnictví nastaveny. Podle náměstka Filipa Vrubela zákon nastavuje hlavní kostru, na níž bude elektronické zdravotnictví fungovat.
„Pokud bychom byli příliš ambiciózní, pravděpodobně bychom nebyli schopni dát dohromady návrh, který by byl konsensuální pro celou oblast zdravotnictví,“ uvedl.
V základu jde o národní registr zdravotnických pracovníků, registr poskytovatelů zdravotní péče a registr pacientů. Tato data se propojí. Zákon má být základem pro přípravu nové architektury e-health.
„Budeme mít informace o lékařích, zda mají všechna oprávnění, ale budeme moci i sledovat cestu pacienta napříč systémem,“ vysvětlil v rozhovoru pro ZdraveZpravy.cz ministr zdravotnictví Adam Vojtěch [za ANO]. Ten ještě loni počítal s tím, že zákon bude předložen v parlamentu letos na jaře.
Na ministerstvu funguje od loňska samostatný odbor Národního centra elektronického zdravotnictví v sekci náměstka pro zdravotní péči. Prvním konkrétním krokem elektronizace zdravotnictví bylo už v roce 2018 zavedení povinně elektronických receptů na léky. Od letošního roku umí kromě ukládání dat o předepsaných lécích na centrálním úložišti a zobrazení jejich soupisu zpřístupnit záznam také lékařům a lékárníkům. Fungování e-receptu označil ředitel Národního kontrolního úřadu [NKÚ] Miloslav Kala za příklad jednoho z mála IT systémů, který v Česku ve veřejné sféře skutečně funguje.
Na rozdíl od záznamů o předepsaných lécích zdravotnickou dokumentaci stát nikde centrálně skladovat nebude. Zůstane uložena u lékařů či v nemocnicích jako dosud. Ministerstvo chce pouze garantovat její bezpečné sdílení. Záznamy budou vedeny o hospitalizaci či vyšetření. Uvedeno bude i místo, datum a poskytovatel zdravotní péče. Podobná data už nyní mají k dispozici zdravotní pojišťovny.
Ve zdravotnictví elektronizace dlouhodobě selhává
Stejně jako krize covid-19 zaskočila z hlediska digitální připravenosti školství, zaskočila i zdravotnictví. Problém mu činí i dnes běžná technologie sdílení dat v reálném čase. Pojišťovnám podle Ladislava Duška lékaři, nemocnice a další poskytovatelé zdravotní péče vykazují svou práci do tří až šesti měsíců, do zdravotnických registrů, například konkrétních nemocí, až do roka.
„Patnáctého března jsme nebyli přesně schopni říci, kolik máme v kterém kraji praktických lékařů a ambulantních specialistů a kolik mají zaměstnanců, abychom jim mohli dodat ochranné pomůcky,“ konstatoval Ladislav Dušek. V registrech podle něj chybí některé údaje nebo kontakty.
Kompletní přehled například o testování podle něj znesnadňovalo také to, že každá laboratoř pracuje ve svém systému, který nekomunikuje se systémy lékařů nebo hygieniků. Přestože laboratořím nařídilo ministerstvo reportovat údaje o všech testech v polovině dubna mimořádným opatřením, některé to dále nedělaly. Teprve 1. 7. byly podle Ladislava Duška do systému doplněny údaje o všech negativních testech. Pozitivní testy měly hlášeny už od prvního týdne.
„Systém nebyl připraven na komunikaci s pacientem v reálném čase. Tento zákon by měl nastavit fungování datového rozhraní tak, aby to už nikdy nenastalo,“ uzavřel ředitel ÚZIS Ladislav Dušek.
–ČTK/RED–
