V Česku aktuálně otestuje 105 laboratoří v průměru 4 300 lidí na covid-19 denně. A to i přesto, že mají podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha [za ANO] kapacitu otestovat až 17 tisíc lidí za den. Problémy s čekáním na odběry a výsledky má vyřešit nová Národní strategie testování nemoci covid-19.
Ministr Adam Vojtěch má velké plány. Chce navýšit maximální vytíženost testovacích míst na covid-19 na 25 tisíc vzorků denně. Pomoci mu v tom má zbrusu nová Národní strategie testování nemoci covid-19.
„Našim cílem je navýšit kapacity v páteřních laboratořích,“ vysvětluje princip strategie ministr zdravotnictví.
Předběžnou verzi Národní strategie testování nemoci covid-19 bude schvalovat nedávno vzniklá Rada vlády pro zdravotní rizika v čele s premiérem Andrejem Babišem [ANO].
Proč se netestuje, jak má, již nyní?
K současné realitě má ovšem nový plán prozatím daleko. V průměru je v Česku na covid-19 denně otestováno 4 300 lidí. Testování se přitom neděje bez problémů. Lidé před odběrnými místy stojí fronty a někteří i po dobu několika dnů čekají na výsledky. Potíže mají i firmy v Česku, mnohé z nich raději volí komerční bázi testování.
Problém dle vedoucího Laboratorní skupiny při Ministerstvu zdravotnictví ČR [MZ ČR] Mariána Hajdúcha spočívá, jak říká, v příliš heterogenním systému laboratoří v Česku.
„Většinu odebraných vzorků vyšetří jen několik ze 105 spolupracujících laboratoří. Proto je efektivní systém velkých laboratoří, a i proto vznikl páteřní systém laboratoří,“ vysvětluje.
Páteřní systém laboratoří má být podle MZ ČR navázán na fakultní a krajské nemocnice. Ředitelé fakultních nemocnic by měli nejpozději dnes dodat MZ ČR informace o nákladech na posílení testovacích kapacit. Systém má fungovat přitom nepřetržitě. Jen o víkendech a svátcích si zdravotníci odpočinou. Testovat budou dle MZ ČR jen v minimálním rozsahu osmi pracovních hodin.
Páteřní systém laboratoří, respektive Národní strategie testování nemoci covid-19, je nyní ve fázi, kdy k němu může vznést po dobu 14 dnů připomínky nejširší veřejnost na stránkách MZ ČR.
Zaručení výsledku testování do 48 hodin
Zástupci MZ ČR uvádějí, že v každém kraji má být zřízeno minimálně jedno mobilní a jedno stacionární odběrové místo. A to s ohledem na velikost a počet obyvatel v kraji. Například v Praze se počítá až se třemi odběrovými místy. Páteřním laboratořím budou i nadále pomáhat standardní laboratoře a takzvané laboratoře v zásobníku. Jde o zařízení, která obvykle testy neprovádějí, ale jsou připravena při vyšší potřebě testování s rozbory páteřním a standardním laboratořím vypomoci.
Nová ministerská strategie má testovaným mimo jiné zaručit, že jejich odebraný vzorek bude nejpozději do 48 hodin od jeho přijetí zpracován. Pokud takový limit laboratoř není schopna dodržet, musí jej postoupit jinému zařízení s volnou testovací kapacitou.
„Některé kraje to zvládají lépe, jiné nikoliv,“ konstatuje Marián Hajdúch s tím, že s koordinací pomohou v budoucnu i elektronické žádanky [ežádanky], díky kterým budou lidé navedeni do odběrového místa s volnou kapacitou.
V současné době dostane výsledek testu v den indikace 56 procent testovaných osob. Druhý den jej dostává 16 procent indikovaných. Více než 60 procent se k odběru dostaví v den vystavení žádanky a osmi procentům to trvá déle než sedm dní.
Doporučovat k otestování budou především praktici
V testování hrají významnou roli i praktiční lékaři, na které se lidé v případě příznaků nějaké nemoci obracejí nejdříve. Jejich úkolem pak je rozlišit, koho na přítomnost covidu-19 otestovat a koho nikoliv.
„Do systému vstupuje i spolupráce praktických lékařů, protože indikace hygieniků mají být epidemiologické, nikoli diagnostické. Hygienici řeší spíše ta ohniska v regionech,“ vysvětluje hlavní hygienička ČR Jarmila Rážová.
Největší nápor přitom lékaři očekávají na podzim, kdy začne sezona respiračních a virových onemocnění. V nové strategii mají proto ministerstvem určeno, které pacienty k testování poslat nejdříve [indikovat].
„To musí být jasně definováno, kdo je riziková skupin a kdo bude prioritně testován, protože ta choroba pro ně může mít mnohem vážnější důsledky,“ říká Adam Vojtěch.
Hlavními úkoly praktických lékařů podle něj bude pacienty řádně indikovat, vyplňovat elektronické žádanky k odběru a v některých případech i odebírat vzorky. největší nápor se přitom očekává již na podzim.
Testovaní budou přednostně pacienti s vážnou nemocí
Absolutní přednost v testování na covid-19 mají mít podle ministerstva pacienti s již nějakou nemocí a také lidé v jejich užším kontaktu. Do rizikové skupiny a tedy přednostně testované patří pacienti s hemato-onkologickým onemocněním, imunosupresivní terapií vyžadující léčbu na specializovaném pracovišti, radioterapií nebo chemoterapií. Dále pacienti po transplantaci orgánů nebo kostní dřeně, pacienti s těžkou a velmi těžkou obezitou, pacienti na domácí oxygenoterapii i pacienti podstupující rozsáhlý operační výkon s plánovanou pooperační péčí na pracovišti typu ARO či JIP. také pacienti s dekompenzovaným diabetem, hypertenzí, srdečním nebo plicním onemocněním a pacienti se vzácným genetickým onemocněním.
Veronika Táchová
